Nová pravidla pro zkoušky v autoškole: Jsou tak složitá, že začnete bydlet v autě s komisařem. Skoro nikdo je nezvládne

Nová pravidla pro zkoušky na řidičské oprávnění nepůsobí jako lehké doladění některých formulací. Spíše se jeví jako soubor zásahů, který zkoušku ještě zpřísní a v mnoha situacích omezí prostor pro lidský úsudek. Je to tak, ale mám tady dobrou zprávu a informaci pro uklidnění. V redakci AutoŽivě řešíme jak české zákony a česká pravidla, tak ta zahraniční. Tohle je ten druhý případ. Polský systém je už dnes pověstný nízkou úspěšností napoprvé. Řidičák zvládne přibližně 30 procent uchazečů, zatímco v Německu se na první pokus daří zhruba 70 procentům.

Kolik lidí projde úspěšně autoškolou? Stát od státu různě

Buď je tedy německé nastavení realističtější a více „rozumově zdravé“. Nebo by se muselo uvěřit tezi, že tamní zkoušející jsou přehnaně benevolentní, což nezní pravděpodobně. V každém případě se v Polsku chystá změna na základě novely nařízení o zkoušení osob ucházejících se o oprávnění k řízení vozidel. Nová verze vstoupila v účinnost od 1. července. Na soudy je tedy třeba počkat a uvidí se, jak se úspěšnost uchazečů změní. Pokud vůbec. Změny byly podle dostupných informací „vybojované“ ze strany zástupců zkoušejících.

iZdroj fotografie: Policie Lakewood

Směr je zřejmý, víc automatismu, méně debat. Nejviditelnější přitvrzení přichází v článku 12, kde se doplňují dva body. Ty mohou zkoušku ukončit ještě na cvičné ploše, bez výjezdu do provozu. První bod se týká motocyklových kategorií AM, A1, A2 a A. Říká, že pokud zkoušený nad strojem nezvládne kontrolu a dojde k pádu motocyklu, je výsledek negativní. Druhý přidává velmi přísně znějící pravidlo. Pokud se zkoušený chová způsobem, který může vést k poškození zkušebního vozidla, ke kolizi nebo k dopravní nehodě, zkouška rovněž končí.

Škoda je nová Tesla. Na trhu s elektromobily došlo ke zvratu a může za to mladoboleslavská značka

AUTOZIVE.cz

2 h

Detaily, které ale mohou znamenat okamžitý konec zkoušky

Ano, psáno je „může vést“, nikoli „vedl“. Tedy už samotné rizikové chování může být důvodem k ukončení. Což je logika, která se těžko zpochybňuje z hlediska bezpečnosti, ale v praxi klade extrémní nároky na bezchybnost projevu. A to i v detailech, které by v reálném provozu zkušený řidič zvládl jako běžný drobný zádrhel. Za mě to dává dost silnou zbraň do ruky zkušebního komisaře, je to subjektivní věc a ne měřitelný parametr. V článku 23 dochází k formální úpravě. Ustanovení o tom, že zkoušející smí ukončit jízdu po uplynutí 25 minut, pokud jsou všechna dílčí zadání provedená správně.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Toto se přesouvá z bodu 3 do bodu 1a. Pro zájemce nic důležitého. Na samotné možnosti „předčasného“ zakončení při splnění všech úkolů se nic nemění. Ale přeuspořádání textu předpisu ukazuje, že novela není jen o přidání pár vět. Nýbrž i o reorganizaci struktury. Z hlediska dopadu na průběh zkoušky je ovšem podstatný článek 27. Tam vypadávají zvýrazněná slova „který není řidičem“ v pasáži upravující dohled nad jízdou v běžném provozu u motocyklových kategorií AM, A1, A2 a A.

Prostor pro vlastní názor zkušebního komisaře tady je

V řeči praxe to znamená, že zkoušející smí sám řídit doprovodné vozidlo, z něhož kandidáta na motorce sleduje. Přičemž komunikace probíhá přes radiostanici. Je to organizační opatření, které ušetří jednoho člověka na palubě doprovodu. Ale zároveň přenáší rozdělení pozornosti na jediného zkoušejícího. Řízení auta v městském provozu a současně detailní sledování jízdy zkoušeného motocyklisty. Co tam je dál? Ukázkový je bod 9.7, nedodržení zákazu přejetí dvojité plné čáry. Představit si běžnou situaci není těžké.

iZdroj fotografie: ŠJů / Creative Commons / CC-BY-SA

Nečekaná překážka, špatně odstavené auto, porouchaná těžká technika, převrácený náklad, stavebniny u rozkopaného pruhu. Bezpečné objetí by vyžadovalo jet přes plnou. Od 1. července má zkoušející povinnost zkoušku ukončit. Racionální rada v tom režimu paradoxně zní? Nepokračovat v jízdě vůbec a čekat, dokud překážka nezmizí. Jakmile by se zkoušený rozjel a překážku objel „přes čáru“, je výsledkem konec zkoušky.

V konfrontaci s reálnými místy se tím otevírají skoro absurdní paradoxy. Jak je to u nás? Psali jsme o tom nedávno. U nás má zkouška jasnou a zákonem danou strukturu. A bohužel i u nás záleží hodně na tom, kdo sedí na místě zkušebního komisaře. U člověka, který ráno vstal z postele levou nohou, má kocovinu a bolí ho hlava, asi nikdo neprojde. Byť by prošel, kdyby jel stejně u jiného komisaře, který má sluníčkovou náladu, vyznává budhismus a má povahu světce.