Veřejnost si myslí, že pokutu za rychlost platí jenom řidiči aut, protože motorkáře nelze změřit, nemají vpředu SPZ. Skutečně?
Byla doba, kdy se u nás de facto neměřilo překročení maximální povolené rychlosti. Dnes jde takříkajíc o automobilový pravěk, jakkoli jsou to reálně „jen“ desítky let. Byla doba, kdy se po městě večer jezdilo bez omezení. Policie, tedy Veřejná bezpečnost, nedisponovala žádnou sofistikovanou technikou, a pokud se někde měřilo, tak to bylo výjimečně. Dnes je to jinak. Nové rychlostní kamery jsou vždy vděčným tématem pro hospodské debaty i internetové poradny. Fráze „fotí zezadu“ se dnes šíří automobilovou komunitou velmi rychle.
Zepředu nebo zezadu, rychlost se nesmí překračovat
Skoro stejně rychle jako třeba mapy, kde se tímto způsobem měří. Do redakce AutoŽivě nám přišel dotaz od čtenáře, který jezdí pracovně pravidelně do sousedního Polska. Řešil, že tam je prý žhavou novinkou to, že tam některé rychlostní kamery měří i zezadu. A že je dobře, že u nás to není. K tomu mám dvě věci. Ta první? Polský Główny Inspektorat Transportu Drogowego spustil instalaci 70 nových fotoradarů TraffiStar SR390 pořízených z prostředků KPO. Je to technologie, kterou tamní správa dosud masově nenasazovala, a není divu, že se v hlavách řidičů hned rozsvítila dvě klasická „proč“. Mohou zařízení snímat auto i zpoza zadního nárazníku?
A jaký je vlastně práh, při němž se měřicí systém rozhodne, že fotka vznikne? V Polsku podle dostupných zdrojů dnes funguje 461 zařízení a v tomhle je zahrnuto mimo jiné 14 kusů Fotorapid CM, 302 kusy MultaRadar CD, 1 zařízení Fotorapid CF, 8 přístrojů TraffiStar SR520 a 147 fotoradarů MESTA Fusion RN. Jen v první polovině roku 2025 z těchto aparátů vypadlo přes 324 000 zaznamenaných přestupků. Takže není těžké domyslet, že po rozšíření o dalších 70 instalací statistiky ještě vystřelí nahoru. Co se týče techniky, dnešní fotoradary při polských silnicích měří rychlost buď laserem, nebo na základě elektromagnetických vln.
Blesk se někdy objeví i v případě, že pokuta nakonec nepřijde
Jedno jediné zařízení umí při tom, když řidič udělá prohřešek, pořídit i sérii několika snímků téhož auta, aby bylo co hodnotit. Zároveň je důležité vědět, že dosah není nekonečný. Účinné měření je možné už od vzdálenosti alespoň 60 metrů, ale v praxi se fotografie pořizuje ve chvíli, kdy se auto přiblíží zhruba na 10 až 30 metrů. To představuje onu zkušenost, že člověk blesk registruje až na poslední chvíli. Jenže právě blesk je další zdroj mýtů. Záblesk lampy neznamená automaticky, že přijde pokuta. Zařízení se občas kalibrují nebo testují, a tehdy jen „bliknou“, aby ověřila parametry. Navíc v dobrých světelných podmínkách si kamera dokáže poradit i bez dodatečného dosvětlení.
Takže se klidně stane, že přestupek proběhne zcela potichu a bez jediného záblesku, a řidič netuší, že byl zachycen. Mnohem praktičtější než sledovat nejrůznější „legendy“ je rozumět nastavení prahu, na který se systém spouští. Podle polského GITD je do něj započítána možná chyba řidiče, která v udržení dovolené rychlosti činí 10 km/h včetně. To v překladu do obyčejné silniční řeči znamená, že snímek vznikne až ve chvíli, kdy je povolený limit překročen přinejmenším o 11 km/h nebo víc. Zároveň to vyvrací oblíbený omyl o desetiprocentní toleranci, žádných „+10 %“ plošně neplatí ani u fotoradarů, ani u úsekového měření.
Platí tolerance, řidič může maximální rychlost lehce překročit
Teď k otázce, která spustila rozruch, fotí nové přístroje zezadu? V polských podmínkách je odpověď oficiálně střízlivá. Fotoradary v Polsku pořizují snímky zepředu, aby byla na fotografii zachycena nejen registrační značka, ale i tvář řidiče. To je klíčové, pokud se vlastník auta nepřizná nebo odmítne pokutu, a úřad tak potřebuje identifikovat toho, kdo skutečně seděl za volantem. Nejnovější typy nasazované na polských silnicích technicky zvládají zaznamenat přestupek jak zepředu, tak zezadu.
Ale GITD k tomu údajně říká jasně, že radary neregistrují rychlost vozidel, která se od zařízení vzdalují. Tedy zadní snímání se v praxi nepoužívá, jakkoli možnost v technické specifikaci existuje. Jak je to u nás? Měří se u nás i zezadu? Odpovím oklikou. Řeknu, že na českém internetu je řada stránek, kde nadšenci doplňují, kde se měří radary zezadu. Jde zejména o motorkářská fóra. Proč to? No protože motocykly nemají registrační značky vpředu, ale pouze vzadu. Stačí takto?
Doplním ještě, když jsem mluvil o té polské toleranci, jak je to u nás. Tolerance rychlosti existuje, měřená rychlost je ponížena. Ta je přesně definovaná. Pro rychlosti do 100 km/h je odchylka ± 3 km/h. Nad 100 km/h se to mění, je to ± 3 %. Tím pak máme řečeno vše a zbývá jen otázka na vás. Budu moc rád za vaše zkušenosti s měřením, kde vás změřili a kolik. A poznámka, že spěchat se nevyplácí, a nejde o pokutu, ale o bezpečnost.
Změřili vás někdy?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7968
Rady
|
PŘEČTENÍ: 5997
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6646
