Lehčí pohonná jednotka může znamenat nejen delší dojezd a lepší dynamiku, ale také potenciálně nižší výrobní náklady.
Vypadá to skoro jako hračka pro nadšence z laboratoře, ale čísla mluví jasně. Nebudeme chodit kolem horké kaše a rovnou si představíme výkonové parametry. A rovnou dodám, že jakkoli v redakci AutoŽivě řešíme různé technologické novinky velmi často, tohle je skutečně pecka. Minimálně na papíře. Nová mikromotorová jednotka od britské firmy Yasa váží jen 12,7 kilogramu. Přitom z ní inženýři dostali až tisíc koní. Motor velikosti krabice na pizzu a s hmotností plné nákupní tašky ze supermarketu nabízí výkon na úrovni hypersportů typu Bugatti.
Výkon jako hypersport Veyron v lehkém autě za pár set tisíc Kč
Přičemž jde podle dostupných informací o neoficiální světový rekord v poměru výkonu k hmotnosti, tedy v efektivní hustotě výkonu. To celé nevzniká v garáži nějakého domácího kutila, ale v rámci seriózního projektu. Yasa sídlí ve Velké Británii, specializuje se dlouhodobě na ultralehké elektromotory. A patří do portfolia Mercedes‑Benz. Výsledek jejich nejnovější práce je proto zajímavý nejen jako technická kuriozita, ale i jako možný náhled do budoucnosti elektrických aut, jak je dnes známe. Základem je takzvaná axial‑flux koncepce.
Motor s axiálním tokem magnetického pole. Zatímco naprostá většina dnešních elektromotorů v sériově vyráběných elektromobilech sází na klasické uspořádání radial‑flux, kde magnetické pole „běží“ radiálně jako v bubnu, Yasa staví konstrukci připomínající spíš placku. Magnetické pole se šíří axiálně, jako v tenké „palačince“, a právě proto se v zákulisí pro tuhle jednotku používá i přezdívka „palačinkový motor“. Takhle zjednodušeně to zní možná až příliš poeticky, ve skutečnosti je ale právě tahle změna geometrie tím, co umožňuje tak extrémní efektivitu. Na velmi malé hmotnosti a objemu soustředit výkon, jaký bychom ještě před pár lety čekali jen v závodních speciálech.
Nejde o teroetické cvičení, motor existuje a reálně funguje
Přiznávám, že na takovou technologii nejsem expert, naopak. Jsem spíše zelenáč, pokud se nebavíme o benzínu či naftě a tradičním spalování fosilních paliv. Nicméně chápu, že jde vlastně o převratný vynález. Yasa na poli lehkých motorů není žádný nováček. Technologie, na které nová jednotka stojí, už má za sebou první praktické nasazení. Verze axial‑flux motoru se používá v elektrickém konceptu Mercedes‑AMG GT XX. Nejde o odtržený akademický experiment. Aktuální prototyp ale posouvá laťku výrazně výš. Není to tak dávno, konkrétně v červenci, kdy se Yasa pochlubila prototypem elektromotoru s hmotností 13,1 kilo a špičkovým výkonem 550 kW.
To odpovídá cca 748 koním. Tehdy se hovořilo o efektivní hustotě výkonu na úrovni 42 kW na jeden kilogram hmotnosti. To samo o sobě byla špičková hodnota. Nyní přichází další krok. Při posledních testech v Oxfordshire se totiž podařilo z nové jednotky dostat špičkový výkon 750 kW. Převedeno na čísla, která inženýry zajímají nejvíc, jde o 59 kW na kilogram. Přibližně o 40 procent více, než činil předchozí rekord. Z 42 kW na kilo se tak vývojáři dostali až na 59 kW na kilogram, a právě tento skok je to, co z motoru o hmotnosti 12,7 kg dělá fenomén. Takový, který začíná zajímat nejen fanoušky techniky, ale i velké automobilky přemýšlející o příští generaci pohonu.
Váží méně než basa piv, z lehkého auta udělá doslova raketu
Yasa navíc zdůrazňuje, že nejde o žádnou počítačovou animaci nebo powerpointový sen, který má zaujmout investory. Zakladatel a technický šéf firmy Tim Woolmer deklaruje, že tahle jednotka dnes skutečně běží na jejich zkušebních stolicích. Není to jen „nápad na obrazovce počítače“. To je důležitý detail. Rozdíl mezi hezky vypadajícím výpočtem a reálně funkčním kusem kovu, který zvládá stovky kilowattů opakovaně a bez rozpadnutí. Jde vážně o obrovský rozdíl. Představa motoru s výkonem 1 000 koní při hmotnosti 12,7 kilo samozřejmě sama o sobě svádí k úvahám o šílených supersportech.
Ale autoři projektu mluví podstatně střízlivěji. Zdůrazňují, že technologie je sice v první fázi určena pro vysoce výkonné aplikace. Ale z dlouhodobého hlediska může ovlivnit prakticky celý segment elektromobility. Elektromotor, který váží méně než 13 kilo, otevírá dveře k výrazně lehčím elektromobilům s delším dojezdem, rychlejší akcelerací a lepší celkovou účinností. Menší pohonná jednotka totiž znamená nižší hmotnost, a tím pádem menší nároky na baterii a podvozek. Tam, kde dnes konstruktéři bojují s každým kilogramem, může taková jednotka fungovat jako klíč k úplně novým koncepcím vozidel. Od extrémně lehkých sportovních elektromobilů až po speciální aplikace typu leteckých taxi nebo jiných strojů, kde je hmotnost motorizace doslova kritickým parametrem.
