Co je hlučné, to je nebezpečné a také společensky a politicky nežádoucí. A je jasné, že s tím dříve či později EU zatočí.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.
Pamatuji se na své první úpravy. Moped po dědovi, výfuk, v hlavní roli destrukce, demontáž a obrovská trubka. Neuměl jsem ji ani navařit, takže po pár metrech upadla. A to byl tedy zvuk. Dnes je situace jiná. Je mi o mnoho let víc, mám rád svůj klid a ticho. Chápu ale, že zejména mladší nadšenci mohou kouzlo v hlasitém výfuku stále vidět. Za redakci AutoŽivě ale musíme říct, pozor na to. Evropa si bere na paškál hlučné výfuky a nejde o výhružky. Má padnout kosa na kámen, na kterém staví část jezdců a výrobců příslušenství obcházení hlukových limitů.
Motorkáři s hlučnými výfuky jsou trnem v oku lidem v EU
Nové předpisy míří na výfukové systémy, které se navenek tváří legálně, ale v praxi dokážou produkovat více hluku než standardní tovární potrubí. V jádru jde o jednoduché pravidlo technické férovosti. Pokud sériová motorka plní typové schválení a její výfuk má razítko, je to v pořádku. Za mě nemá smysl, aby jej někdo „vylepšil“ dílem, které sice projde měřením v přesně definovaných podmínkách, ale mimo standardní testovací rozsah otevře klapky a udělá z každého průjezdu tunelu koncert pro celé sídliště. Přesně o tenhle nešvar jde.
Nastavitelné tlumiče s ventily, které se otevřou a pustí do světa víc zvuku, než normy dovolují. Ty jsou jedním z hlavních terčů nových návrhů. Krok podle dostupných zdrojů dostává silnou oporu přímo z branže. Tím, že se za něj postavilo Evropské sdružení výrobců motocyklů (ACEM). Ambice je dvojí a zní rozumně. Jednak zabránit obcházení právních limitů pomocí „chytrých“ koncovek s nastavitelnými klapkami. A také donutit trh s příslušenstvím, aby akceptoval jen takové neoriginální systémy, které jsou v souladu s právními standardy.
Motorky nebo auta, policie může poslat na STK jakékoli vozidlo
Zkušenost je přitom prostá. Kdo jezdí denně a dlouho, ví, že je lákavý hutný zvuk. Ale zároveň chápe, jak rychle se symfonie výfuku promění v únavný rámus pro všechny kolem. Když se vytočené „eRko“ nebo rozdivočený „dvojbuch“ plně rozezní pod okny. Křehká hranice mezi charakterem a hlukem je přesně to, co nové předpisy mají cíleně ošetřit. EU nastavuje rámec, uvidíme, jak to dopadne. V čistě osobní rovině, ať už na motorce, nebo v autě, hlasitý výfuk patří k určitému životnímu stylu, postoji, věku. Líbí se mi, když se motor rozezní a sonorní zvuk se hrne od jeho srdce až ke koncovce výfuku. Ale zase všeho s mírou.
Pamatuji se na své první Subaru, s obrovským laufem. Nastartoval jsem a sousedům prý poskakovaly skleničky v kredenci. Chápu, že mě neměli rádi. Ráda to neměla ani policie. A to tehdy neměla takové pravomoci jako dnes. Dnes se dá říct, že Policie České republiky vykonává v rámci přímého dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu i činnost zaměřenou na kontrolu technického stavu vozidel. Asi chápete, co myslím.
Hlučnost policie na místě nezměří, homologaci ale zkontroluje
Nejde jenom o to, jestli je auto rezavé nebo mu má upadnout kolo. Jde o takzvané technické silniční kontroly. Jejichž výstupem může být mimo udělení pokuty řidiči i zkrácení nebo odejmutí technické způsobilosti vozidla. Začíná svítat? Hlučný výfuk jen tak, podle poslechu, policie nemůže pokutovat. Ale může provádět kontroly výfukového potrubí z pohledu správnosti a funkčnosti systému tlumení hluku. S ověřením správnosti homologačních značek.
Když jsou části systému tlumení hluku uvolněny, poškozeny, nesprávně osazeny, chybí nebo jsou zjevně upraveny, je to problém. To by podle policie mohlo mít nežádoucí vliv na hlučnost. A je to bráno jako protiprávní jednání v rovině odpovědnosti za přestupek. K tomu v rámci technické silniční kontroly. Je důležité vědět dvě věci. Policie České republiky nepracuje s žádným přístrojem měření hluku. Při podezření na špatný technický stav vozidla má možnost odeslat řidiče na STK. Takže pozor, už není možné jen tak jezdit s hlučným výfukem.