Od července platí v Německu nová pravidla. Řidičům radost neudělají, za porušení jedno z nich hrozí pokuta 723 600 Kč

Dosud stačilo zaparkovat v zóně placeného stání a doufat, že pěší hlídka nepřijde. V Heidelbergu, kde skenovací auto testovali od loňského září, se ukázalo, že naděje černých pasažérů dramaticky klesá: pilot prokázal až dvanáctinásobnou efektivitu oproti klasické obchůzce. Podobné výsledky hlásil i kampus Univerzity v Hohenheimu, a to šestinásobek. Teď se z krajského experimentu stává federální norma. Pátá novela německého silničního zákona (StVG), vyhlášená v Bundesgesetzblatt 18. května 2026, dává od prvního červencového dne každé obci v Německu možnost pořídit si vlastní skenovací vůz a legálně s ním kontrolovat parkování.

Jak skenovací vůz funguje, a co nedělá

Představte si dodávku s kamerami na střeše, která projíždí ulicí běžnou rychlostí. Optický systém při průjezdu sejme registrační značku každého zaparkovaného auta, zaznamená polohu, datum a čas a během sekund porovná SPZ s databází digitálních parkovacích oprávnění. Pokud řidič zaplatil (ať už přes automat, nebo aplikaci), záznam se okamžitě automaticky smaže. Žádná stopa, žádné uložení.

Pokud oprávnění chybí, příběh nekončí automatickou pokutou. V mannheimském pilotu skenovací vůz projel stejnou trasou podruhé do deseti minut, aby odlišil krátké zastavení od skutečného parkování. Teprve poté putoval případ k pracovníkovi úřadu na finální posouzení. Stroj tedy nerozhoduje sám, zvyšuje ale pravděpodobnost, že se na nelegálně stojící auto vůbec někdo podívá.

Mercado o odchodu z Letné: Sparta mi otevřela dveře. Priske o tom nechce slyšet

SportyŽivě.cz

25 m

Co se od prvního července mění, a co zůstává stejné

Definice přestupku se nemění. Parkování bez oprávnění, stání na chodníku nebo v křižovatce bylo pokutovatelné i dosud. Mění se jediná, ale zásadní věc: kapacita kontroly.

• Pěší hlídka zvládne zhruba 50 aut za hodinu.
• Skenovací vůz podle dat z Freiburgu a Heidelbergu až 1 000 aut za hodinu.
• Se stejným počtem zaměstnanců tak město pokryje výrazně větší území a může se do problémových ulic vracet častěji.

K tomu přibývá ještě jeden detail, který snadno unikne pozornosti: novela prodlužuje promlčecí lhůtu u dopravních přestupků podle § 24 ze tří na šest měsíců. I kdyby úřad nestíhal zpracovat případ hned, má dvojnásobný čas.

Zatím ovšem platí, že konkrétní skenovací vozy provozují pouze pilotní města v Bádensku-Württembersku: Heidelberg, Mannheim, Freiburg, Waldshut-Tiengen a kampus v Hohenheimu. Federální zákon otevírá cestu ostatním obcím, ale každá z nich musí o pořízení a provozu rozhodnout sama. Formulace „celé Německo nasadí skenery“ je tedy zatím předběžná; zákonná možnost existuje, reálné nasazení bude postupné.

Ochrana dat: brzdy, které zákon nastavil

Obavy ze „šmírovacích aut“ zákonodárce očividně předvídal. Paragraf 63g StVG obsahuje neobvykle podrobný katalog omezení:

• Kontrola smí být pouze namátková, nikoli nepřetržitá a celoměstská.
• Kontrolovaná zóna i samotné vozidlo musí být viditelně označeny. Skrytá kontrola je zakázána.
• Data legálně parkujících aut se mažou okamžitě po automatickém porovnání.
• Pokud se přestupek nepotvrdí, veškeré záznamy mizí nejpozději do 24 hodin.
• Logy o zpracování se uchovávají jen pro kontrolu zákonnosti a po 30 dnech se mažou.
• Jakékoli profilování řidičů nebo využití dat k jiným účelům než ke kontrole parkování je výslovně zakázáno.

Podle nás jde o jeden z nejdetailnějších datových rámců, jaký kdy německý dopravní zákon obsahoval. Města si nemohou dělat, co chtějí; musí dodržet přísný režim, který z každého skenovacího vozu dělá de facto jednoúčelový nástroj.

Co to znamená pro české řidiče v Německu

Česká SPZ před systémem nechrání. Německý zákon v § 37 umožňuje předávání údajů o vozidle a držiteli do zahraničí pro účely stíhání dopravních přestupků. Neznamená to, že každému Čechovi automaticky přijde složenka domů, ale spoléhat na to, že zahraniční značka projde bez povšimnutí, je s kamerovým systémem podstatně riskantnější než s pěší hlídkou.

A co zavedení podobného systému v Česku? Technické předpoklady částečně existují, třeba Praha už spravuje parkovací oprávnění digitálně. Speciální právní rámec pro skenovací vozy se ale v české legislativě zatím nepodařilo doložit. Pokud by se někdy objevil, musel by projít obdobnou debatou o ochraně dat, jakou Německo vedlo poslední dva roky.

Širší digitalizační balík

Skenovací vozy nejsou jedinou novinkou novely. Od 1. listopadu 2026 získá německý Spolkový úřad pro motorová vozidla (KBA) povinnost zpřístupnit elektronicky vozidlová data podle VIN, včetně informací o svolávacích akcích a jejich stavu. Zákon také zakazuje obchodování s body v registru řidičů s pokutou až 30 000 eur (723 600 Kč) a připravuje právní základ pro digitální řidičský průkaz, jehož spuštění ale závisí na splnění technických podmínek.

Pro řidiče parkující v německých městech je ale klíčový jeden prostý posun: od července 2026 už nestačí sázet na to, že kontrola nepřijde. S tisícovkou kontrol za hodinu je otázkou kdy, ne jestli.