Tu nepříjemnou situaci zná tuším leckdo z nás: někde jste něco „spáchali“ (dobrá, tedy alespoň provedli něco, co se úplně tak nepozdávalo nějakému z orgánů státní správy) a věc nakonec skončila na stole úředníka, který ji – v rámci svých pracovních povinností – „ocenil“ pokutou. Nezáleží na tom, jak velkou. Záleží spíše na tom, jestli se ona pokuta k vám dostala. Protože pokud nikoli, zaděláváte si na malér. Jaké jsou důsledky a proč to u sousedů funguje lépe než u nás? Pojďme se na to podívat společně.

U pokuty je hlavní jedna věc: Musíte o ní vědět. Ideálně včas

A i když datové schránky a jejich rozmach v ČR, související s povinností vlastnit datovou schránku v případě, že jste držiteli živnostenského listu, leckoho podobných nepříjemností ušetří, neb dotyčný úřad zkrátka vyrozumění o pokutě pošle „datovkou“, přesto bude stále nemalé procento řidičů, kterým se takovéto nemilé opomenutí může stát. A jakkoli je téměř vždy na vině adresát, neb si zkrátka nezařídil doručování úřední pošty tak, jak měl, berme to za přirozenost člověka – člověk je zkrátka tvor chybující.

Řidiči po celé ČR se učí nový pohyb za volantem. Kdo ho nebude umět, zaplatí při policejní kontrole pokutu až 30 000 Kč

iZdroj fotografie: Policie ČR

Pokud však něco opravdu zásadně opomenete a úřadu se vrátí tzv. doručení fikcí, začne věc považovat za doručenou. A pokud je v případné pokutě termín úhrady (a ten tam je téměř vždy) a vy jej nesplníte, vystavujete se riziku navýšení pokuty o penále a úroky. V nejhorším případě pak vymáhání (to již ovšem často mnohonásobně větší částky) ze strany exekutora. Jedinců, co jim zaklepal na dveře exekutor, aby jim ukázal pět let starou pokutu za 1 500 korun s tím, že nyní vymáhá 95 000 korun, v Čechách není zas tak málo.

Online kdekoli a kdykoli všechny „hříchy občana“ pohromadě, i s možnostmi na vyřešení

Možná i pod vlivem všech těchto skutečností na to třeba na Slovensku šli zcela jinak. Základem slovenského systému je totiž tzv. centrální evidence správních deliktů a přestupků. Do této databáze se denně nahrávají aktuální záznamy o přestupcích, pokutách, a dokonce i o ochranných opatřeních. Každý občan, který má elektronický občanský průkaz (eID kartu), se může přihlásit na portál Ministerstva vnitra a podívat se, co se proti němu eviduje.

26letý řidič „závodník“ dlouhodobě páchal dopravní přestupky. Vyfasoval historicky rekordní pokutu ve výši 350 000 Kč

Nemusíte denně, ale v pátek večer bych to asi popravdě vždy udělal. Po připojení k systému pomocí čipové karty se na obrazovce zobrazí kompletní přehled vašich přestupků. A víte, co je na tom nejlepší? Že nejenže vidíte všechny své hříchy, ale můžete je rovnou začít řešit. Potřebujete odložit platbu, rozložit pokutu na splátky, nebo dokonce požádat o její odpuštění? Všechny tyto žádosti můžete podat online, aniž byste museli vyrazit na úřad. Velmi schopné řešení, řekl bych.

Pokud by systém „nespadnul“ hned po spuštění, byl by přínosem i u nás

A není asi sporu o tom, že něco podobného by se „hodilo“ i českým řidičům. Namísto karty řidiče online systém s možností vše spravovat na jednom místě? Značka ideál. Možná se Slováci inspirovali v pobaltských státech, kde jsou právě v komunikaci stát vs. občan velmi slušně napřed, a to i v porovnání se Západem. Máme sice Portál občana a eObčanky, nicméně ne každý má doma například čtečku čipových karet, která je nutná pro přihlášení. A taky by to chtělo trošku lepší osvětu – kolik z nás vůbec ví, že Portál občana existuje, natož jak ho používat?

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Výhody slovenské dálniční známky: V ceně zahrnuje bezplatnou asistenční službu a dálniční patrolu

A ochrana osobních údajů? Pokud by byl systém zabezpečený podobně jako na Slovensku, není důvod k obavám. Naopak by to mohlo být bezpečnější než papírové dopisy, které se snadno dostanou do špatných rukou. A možná mají Slováci i lepší „IT ministerstva“ než my. U nás totiž téměř jakákoli větší aplikace, která je online a počítá se u ní s přihlášením velkého množství občanů, buďto a) „spadne“, jakmile se rozjede, nebo za b) funguje s chybami, nebo za c) je spuštěna pozdě, případně za d) všechno najednou a dohromady. To nejčastěji. Kdybychom se tedy dokázali zbavit tohoto „online prokletí“, možná by podobný systém uvítala řada z vás i v ČR. Co myslíte, fungovalo by to u nás?