Nová Frontera od Opelu se vrací jako městský crossover, ale její jméno stále evokuje poctivý offroadový původ s japonskými geny. A právě to z ní dělá zajímavou alternativu k tuctovým SUV.
Dříve narození čtenáři našeho magazínu (čímž mám na mysli především generaci „Husákových dětí“ a ročníky ještě starší) si původní Fronteru od Opelu budou myslím pamatovat velmi dobře. Nenápadný, ale o to víc oblíbený vůz na pomezí SUV a offroadů si tenkrát v Čechách získal nemálo příznivců zřejmě i tím, že se mu na masce skvěl nápis Opel. A bylo to tedy německé auto. I když vlastně nebylo. A nová Frontera? Ta je podstatně zajímavější, i s Citroënem. Pojďme se na oba s redakcí AutoŽivě.cz podívat společně.
Frontera jako přeznačkovaný „Japonec“ vyráběný ve Velké Británii
Původní Frontera totiž nebylo nic jiného než přeznačkovaný japonský Isuzu Rodeo, který se navíc vyráběl (nejen pro evropské trhy) ve Velké Británii. A velmi přesně vystihnul masově rostoucí oblibu vozů 4×4, cenově dostupných a relativně pohodlných při cestování nejen v terénu, ale i po silnicích. Jeho terénní schopnosti by mu však drtivá většina dnešních SUV jen tiše záviděla, ostatně ISUZU patřilo vždy k japonské „offroadové čtyřce”, to nebyli žádní nazdárci, nepolíbení terénem.
Dnešní Frontera je již klasický, spíše městský crossover, jehož základní verze je vybavena 1,2litrovým tříválcem 96 kW / 130 koní a šestistupňovým manuálem. Hybridní verze pak kombinuje stejný motor s elektromotorem, což navýší výkon na zajímavých 165 kW (225 koní) a umožňuje i čistě elektrický provoz. Plně elektrická Frontera 2025 pak nabízí baterii o kapacitě 54 kWh s dojezdem až 420 km dle WLTP. To není ani vysloveně špatné, ani nijak extra skvělé. Zkrátka takový běžný, dostupný průměr.
Zajímavostí je, že v závodě Stellantisu ve slovenské Trnavě se Frontera vyrábí na jedné lince s Citroënem C3 Aircross, jenž nabízí i podobné možnosti pohonu. Oba modely tedy v zásadě jezdí na cokoli, míněno benzín i elektřinu z baterií. Citroën má však vždy o něco slabší varianty pohonu, což je možná dáno rozdílnou cílovou skupinou – Fronteru si zřejmě koupí ten, kdo bude očekávat trochu silnější jízdní projev i výkony, Citroën je naopak laděn hodně „na pohodu”. Jako ostatně téměř vždy.
Interiér v duchu běžného „Stellantis standardu“
Oba modely pak nijak nevybočují z běžného průměru ani v interiéru, dva displeje, rozličné (někdy pravda celkem otravné) asistenty a možnosti propojení s vašimi telefony považuji dnes za samozřejmost a cosi jako „nutný standard“. Pochopitelně ani Opel, ani Citroën nenosí cenovky Audi nebo Mercedesu, je to klasické spotřební zboží, jakkoli dobře provedené. Ceny uvádíme v přiložené tabulce, Opel je oproti svému (méně výkonnému) sourozenci vždy o 100 tisíc korun dražší. Je na každém, aby si zvážil, zda se mu to vyplatí.
| Model | Spalovací motor | Hybrid | Elektro |
|---|---|---|---|
| Opel Frontera | 699 000 Kč | 849 000 Kč | 1 099 000 Kč |
| Citroën C3 Aircross | 599 000 Kč | 749 000 Kč | 999 000 Kč |
Zajímavá cenovka za základní verzi se spalovacím motorem
Samozřejmostí je vysoká úroveň bezpečnosti, což potvrzují i výsledky testů Euro NCAP, kde oba modely získaly pět hvězdiček. Díky variabilnímu zavazadlovému prostoru (Frontera: 500–1 500 litrů, C3 Aircross: 410–1 280 litrů) nezklame ani jeden z dvojice při běžných nákupech, stejně jako cestě na dovolenou nebo větším stěhování. Myslím, že zavedeným hráčům tak vyvstala zajímavá konkurence. A speciálně základní Frontera (může být i v sedmimístné konfiguraci) se spalovacím motorem myslím nebude mít o zákazníky nouzi. Ostatně, jak to vidíte vy?
Zaujala by vás spíše Frontera, nebo Citroën?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 12394
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 7030
