Pro někoho možná už dávno zapomenuté jméno, pro jiného auto, které právě objeví v bazaru. Může jít o návrat k poctivému kusu auta, až na ten vzhled.
Některá auta se z trhu vytratí tak tiše, že si toho skoro nikdo nevšimne. A pak se po letech vrátí. Ne jako nový model. Ale jako nápad na dobrou ojetinu. Jako připomínka doby, kdy se ještě hrálo na jednoduchost. Přesně tak na mě dnes působí Opel Vectra třetí generace. Auto, které si ve své době neudělalo moc přátel.
Nebylo hezké. A hlavně nenavázalo na to, co lidé od Vectry čekali. Přesto se teď znovu objevuje v hledáčku řidičů. A když vidím, za kolik se dá pořídit prakticky nový kus, začínám chápat proč. V redakci AutoŽivě občas připomeneme nějakou zapomenout ojetinu a tato patří mezi ně. Není to blesk z čistého nebe. Ale je to dobrý kauf za dobrou cenu.
Divoké devadesátky přinesly leckdy i dost divoké automobily
V devadesátých letech byla Vectra v Evropě obrovský prodejní hit. Opel tehdy prodával zhruba půl milionu aut ročně. Dnes by podobné číslo nejspíš bral jako malý zázrak. A Vectra byla jedním z tahounů. Jenže v roce 2010 definitivně zmizela z nabídky. A nebyla to náhoda. Po dvou povedených generacích označených A a B přišla třetí. A ta se ukázala jako prodejní propadák. Zajímavé je, že to přitom nebyl vyloženě špatný vůz. V rámci střední třídy si svoje místo držel. Měl prostor. Měl logiku. Měl jízdní projev, na který bylo možné spoléhat.
Jenže vzhled byl pro spoustu lidí nepřekousnutelný. Byl až bolestivě nevýrazný. A vedle konkurence působil unaveně. Navíc se začala měnit celá střední třída. Segment postupně ztrácel půdu pod nohama. Přežily hlavně modely, které byly opravdu trefené. Vectra mezi nimi nebyla.
Opel se ji snažil zachránit docela výrazným faceliftem. Jenže prodeje spadly pod hranici 100 000 kusů ročně. To už je v evropské střední třídě jasný signál, že něco nefunguje. Naděje pak dostala jiné jméno. Insignia. Úplně nový model. Nový začátek. A pro Vectru konec. Tím se kruh uzavřel. Přesto se dnes vracíme znovu na začátek. Vectra se vrací do hry. Ne jako módní zboží. Ale jako racionální volba.
Nechytí za srdce na první pohled, ale levně a dobře poslouží
Konkrétní kus z roku 2003 má slušnou výbavu, je to verze GTS. S automatickou převodovkou. Není to technologická výkladní skříň. A není to auto, které by někoho zvedlo ze židle designem. Jenže pod kapotou je jednoduchý benzínový motor o výkonu 147 koní. A to je dnes najednou překvapivě silný argument. V době přeplňování, malých objemů a složitých systémů působí obyčejný atmosférický benzin jako něco, co už skoro vymřelo. Tady je navíc spojený s hmotností 1,3 tuny. A s palivovou nádrží o objemu 61 litrů.
Přesně ten typ kombinace, který dřív nikoho nevzrušoval. A dnes začne dávat smysl, když člověk hledá klid. Hledá jednoduchost. A hledá auto, které nebude každou chvíli chtít servisní zásah kvůli drobnosti. Největší trumf ale přichází ve chvíli, kdy se podíváme na stav konkrétního vozu. To není běžná ojetina. Vypadá, že je v dobrém stavu, byť má najeto 150 000 km. To není mnoho, když to přepočítáme na roční nájezd.
Fotky očekávanému stavu odpovídají. Vectra nevypadá doslova jako nová. Interiér ale působí zachovale. Karoserie působí čistě. Celkově je to možná ten typ nálezu, který člověk najde jednou za dlouhou dobu. Cena? V přepočtu zhruba 83 000 Kč. Za tyto peníze nekoupíte nové auto. Jistě, není to zázrak, který bude bez chyby. Ale velké auto se silným motorem a slušnou výbavou ano. Třeba začínajícímu řidiči může udělat ještě velkou službu.


