Řidič v Rakousku se jen otočil na pumpě a odjel. Za pár týdnů mu přišel dopis od advokáta s požadavkem 9 300 Kč

Případ z městečka Wöllersdorf-Steinabrückl nedaleko Vídně, o kterém začátkem července 2026 informoval deník Kronen Zeitung, není klasická dopravní pokuta. Nejde o radar, policejní hlídku ani správní řízení. Provozovatel čerpací stanice si nárokuje peníze za údajné neoprávněné užití svého soukromého pozemku, v rakouském právu takzvanou Besitzstörung, narušení držby. A právě v tom spočívá past, do které může vjet kdokoli s českou i jinou značkou: výzva vypadá úředně, přichází od advokátní kanceláře, ale stát za ní nestojí. Je to soukromý byznys.

88 sekund, 372 eur, žádné tankování

Příběh Jakoba P., jak ho popisují Novinky.cz s odkazem na Kronen Zeitung, je prostý. Vjel do areálu pumpy, netankoval, po chvíli odjel. Celý pobyt trval minutu a půl. O několik týdnů později mu přišla advokátní výzva na 372 eur, v přepočtu přes 9 300 korun. Není sám. Další postižená, Anita K., popsala totéž.

Mechanismus funguje takto: u vjezdu do areálu visí cedule informující, že jde o soukromý pozemek a vstup je povolen pouze za účelem tankování. Kamery zaznamenávají každé vozidlo, které do areálu vjede. Záznamy vyhodnocuje externí kontrolní firma. Pokud auto netankuje, následuje dotaz na držitele vozidla a pak advokátní výzva s požadavkem na zaplacení.

Palát padá v NHL stále hlouběji. Před sezonou o něm zámoří mluví jako o vyřízeném hráči

SportyŽivě.cz

1 h

Provozovatel stanice Nikoll Bibaj argument hájí jednoduše: ceny paliv jsou viditelné už z ulice, takže kdo vjede dovnitř a netankuje, nemá na pozemku co dělat. Podle rakouského práva přitom stačí i pouhé otočení nebo zkratka přes cizí pozemek, ÖAMTC, největší rakouský autoklub, to výslovně potvrzuje.

Zavřená pumpa, otevřené kamery

Nejbizarnější detail celého případu: čerpací stanice ve Wöllersdorf-Steinabrückl už v době medializace nefungovala. Pumpa byla zavřená. Kamerový dohled ale běžel dál.

Bibaj v červenci 2026 vysvětloval, že smlouva s kontrolní společností vyprší až na konci letošního roku, tedy 31. 12. 2026. Do té doby kamery snímají areál a firma záznamy vyhodnocuje. Kdo tedy vjede na opuštěně vypadající pozemek (třeba se otočit, odpočinout si nebo zkontrolovat navigaci), riskuje stejnou výzvu jako při provozu stanice.

Proč smlouvu nevypovědět dřív? Obchodní podmínky ani případné sankce za předčasné ukončení zveřejněny nebyly. Kdo z průběžného vymáhání profituje (zda provozovatel, dohledová firma, nebo oba), rovněž není veřejně známo.

Z práva se stal byznys, a stát zasáhl

Wöllersdorf není ojedinělý případ. Už v roce 2024 deník Kurier popsal, jak se z rakouského práva ochrany držby vyvinul systematický obchodní model. Ve Vídni řidiči dostávali výzvy na 180 až 198 eur za průjezd tankovištěm. Vedoucí právní poradny ÖAMTC tehdy kritizoval, že provozovatelé záměrně volí nedostatečné značení a pak těží z toho, že řidiči cedulek nevnímají.

Problém narostl natolik, že v září 2025 rakouské ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh zákona výslovně mířícího proti zneužívání nároků z narušení držby. Od 1. 1. 2026 nová pravidla platí. Standardní náklady nesporného řízení klesly zhruba k hranici 200 eur. Mimosoudní částky v rozmezí 350 až 400 eur podle ÖAMTC ztratily oporu.

A přesto: výzva z Wöllersdorfu požaduje 372 eur. Podle nás jde o relikt agresivního modelu, který nová legislativa měla právě zastavit. Že takový požadavek v červenci 2026 stále odchází z advokátní kanceláře, ukazuje, jak pomalu se reforma prosazuje v praxi.

Co dělat, když výzva přijde do české schránky

Ve veřejně dostupných zdrojích zatím není potvrzen konkrétní český adresát takové výzvy. To ale neznamená, že se to nemůže stát. Mechanismus pracuje s identifikací vozidla a dotazem na držitele, nikoli s občanstvím řidiče. Česká značka nechrání.

Pokud podobný dopis dorazí, klíčové je:

• Neplatit automaticky. Nejde o státní pokutu, ale o soukromoprávní nárok. Zaplacením uznáváte oprávněnost požadavku.
• Neignorovat. Pokud provozovatel podá žalobu, lhůta pro obranu je krátká, 30 dnů od zjištění totožnosti rušitele.
• Nechat posoudit právníkem nebo autoklubem. ÖAMTC v některých případech doporučuje nabídnout nižší částku s prohlášením, že se situace nebude opakovat. V jiných radí jít do sporu, zvlášť po lednu 2026, kdy jsou procesní náklady výrazně nižší.
• Schovat vlastní důkazy. Fotky, GPS záznam, účtenka z jiné pumpy, cokoli, co dokládá účel zastavení.

Praktické pravidlo pro každého, kdo projíždí Rakouskem: pokud areál čerpací stanice má u vjezdu cedule o soukromém pozemku, zákazu průjezdu a kamerovém dohledu, neberte ho jako místo na otočení, odpočinek ani kontrolu cen. I minuta a půl stačí na devítitisícovou výzvu.

Česko versus Rakousko: jiný právní svět, podobné riziko

V Česku se identický model u čerpacích stanic zatím nepodařilo doložit. Bližší paralelu představují soukromá parkoviště se závorami a smluvním režimem vjezdu. Podle české judikatury při vjezdu na parkoviště může vzniknout smluvní vztah, ale jeho obsah se liší případ od případu. Městský soud v Praze i Krajský soud v Plzni řešily, zda konkrétní soukromá plocha spadá pod veřejně přístupnou účelovou komunikaci s běžnými pravidly provozu, nebo zda převažuje soukromoprávní prvek a vlastník si pravidla určuje sám. Jednoznačný univerzální závěr neexistuje.

V Rakousku je situace jasnější, a pro řidiče tvrdší. Ochrana držby tam pokrývá i extrémně krátké zásahy do cizího pozemku. Některé soudy sice začaly žaloby zamítat u minimální intenzity zásahu bez rizika opakování, ale jistota to není.

Zavřená pumpa u Vídně s běžícími kamerami je varování, které má konkrétní adresu a konkrétní cenovku. Platí minimálně do konce roku 2026.