„Pane řidiči, proč to máte v autě? Je mi líto, ale bude vás to stát 75 000 Kč a odebrání řidičáku“

Stačí jeden malý přístroj v autě a člověk si může doslova zničit řidičský život. Ne obrazně, ale fakticky. Řeč je o situaci, kdy se za nenápadný kus elektroniky platí pokutou až 75 000 Kč a v krajním případě doživotním odebráním řidičského průkazu. A co je horší, problém můžete mít i v případě, kdy o něm ani nevíte.

Není to nějaké strašení za nás v redakci AutoŽivě, pozor na to. Když se člověk zamyslí nad tím, co všechno si do auta přidává nad rámec povinné výbavy, většinou mu vyjde docela nevinný seznam. Startovací kabely. Kompresor do zásuvky zapalovače. Základní sada nářadí. V zimě škrabka a sprej na skla, v létě lahev s vodou.

Povinná výbava určitě ne, právě naopak, tohle je zakázané

Někteří přihodí hasicí přístroj, někdo lékárničku navíc. Prostě věci, které dávají smysl. Přesto dnes existuje výbava, která je v některých zemích považovaná vyloženě za problém. A tam už nejde o to, že vám policista napíše pár set korun. Jde o sankce v řádu desítek tisíc korun a také o samotný řidičský průkaz. V extrémních případech o jeho trvalé odebrání. Téma, které se dnes řeší, se může zdát jako problém profesionálních řidičů, ale není to tak. Zasahuje i běžné motoristy. Týká se totiž zařízení, která mají jediné – zabránit policii změřit rychlost auta.

Nemáte v peněžence bankovku s chybou? Třeba dvousetkoruna z roku 1993 má cenu až 1 000 000 Kč

udalosti247.cz

Právě teď

iZdroj fotografie: Policie ČR

V první řadě je potřeba rozlišit dva typy. Jedním je takzvaný antiradar, pasivní zařízení, které jen „sleduje“ okolí a dokáže zachytit signál policejního radaru. Včas upozorní, že se blíží měření. Druhým typem je rušička. A právě tam začíná ten opravdu velký problém. Rušička není „pasivní posluchač“, je to aktivní „střelec“.

Nejenže zachytí signál měřiče, ale zároveň vyšle vlastní signál, který má měření zmást nebo úplně znemožnit. V okamžiku, kdy policista zamíří laserovou pistolí na auto, rušička mu namísto solidního údaje o rychlosti pošle šum nebo nesmysl. Výsledkem je neúspěšné měření. Na displeji se neukáže žádná nebo jen nesmyslná hodnota. A přesně tady, v aktivním zásahu do práce policie, vidí zákonodárci zásadní problém.

Stojí pár tisíc Kč, ušetřit může pár tisíc Kč, ale také jde o pokutu

Zkusme se podívat na Francii, kde nedávno přitvrdili. Tamní zákony berou aktivní rušičky jako naprosto nepřijatelnou výbavu. Nejde jen o to, že je zakázané je používat při jízdě. Ve Francii je zakázané už samotné držení takového přístroje v autě. Úřady jasně říkají, že jakékoli zařízení, které aktivně zasahuje do činnosti radarů nebo laserových měřičů, je nepřípustné. Policie má při běžné silniční kontrole právo zkontrolovat interiér i zavazadlový prostor. Pokud v autě najde rušičku, neřeší, jestli byla zrovna zapnutá. Berou to tak, že je přítomná a může být kdykoli použita. Automaticky následuje zabavení přístroje. A tím to nekončí.

iZdroj fotografie: StarDreams / Creative Commons / CC-BY-SA

Základní sankce za držení takového zařízení může být ve Francii v přepočtu kolem 37 500 Kč. Pokud jde o opakované porušení, pokuta se může zdvojnásobit až na 75 000 Kč. Řidič, když dlouhodobě a vědomě obchází systém měření rychlosti, má smůlu. Může se dostat do situace, kdy přijde o řidičský průkaz natrvalo. Doživotně. Bez šance na další získání. Některé další evropské země jdou jinou cestou.

V Německu jsou například postihované i různé aplikace v telefonu, které upozorňují na policejní hlídky a radary. Nejde tedy jen o fyzickou krabičku někde v palubní desce. Problém může být i software v mobilu. I takové detaily jsou v zákonech jasně popsané. Znovu zpátky do našich končin. Český zákon se k celé věci staví jinak.

Antiradary u nás nejsou nelegální, pokuta za ně nehrozí

U nás nejsou pasivní antiradary zakázané. Zařízení, která jen detekují signál radaru a informují řidiče, u nás zůstávají v legální zóně. Fungují tak, že sledují okolní frekvence a v okamžiku, kdy zachytí typický radarový nebo laserový signál, dají o sobě vědět. Rozsvítí kontrolku, spustí zvuk, upozorní na obrazovce. Nezasahují ale aktivně do měření. Policista svůj údaj o rychlosti dostane. Jen jde o to, že řidič měl šanci předem reagovat. Z právního pohledu je to zásadní rozdíl oproti rušičce. Aktivní rušička totiž nejen poslouchá, ale i vysílá. A tím podle zákona zasahuje do činnosti technického prostředku používaného k dohledu nad dodržováním pravidel.

Někde jsou zakázané i aplikace typu Waze a podobné

Pokud se podíváme do českého zákona č. 361/2000 Sb., konkrétně do § 3 odst. 3 písm. a), najdeme tam jasnou formulaci. Řidič nesmí používat zařízení, která znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií ke kontrole dodržování pravidel silničního provozu.

Tím jsou aktivní rušičky jednoznačně postavené mimo zákon. Používání je zakázané. Tady vyvstává další praktická otázka. Může řidič takové zařízení alespoň vlastnit, mít ho někde doma v šuplíku? Teoreticky ano. Zákon zakazuje použití, ne samotné vlastnictví. V okamžiku, kdy se to ale namontuje na auto a dostane to funkci v provozu, je situace jiná. Pokud navíc zařízení není homologované, nemá na karoserii vůbec co dělat.

Některé sofistikované systémy spojují homologované parkovací asistenty s funkcí rušiček. V takovém případě je klíčové, zda je rušící část deaktivovaná. Pokud je funkce rušení vypnutá a systém slouží jen jako běžný parkovací asistent, je jeho přítomnost v autě v Česku v pořádku.