Kdo jen trochu sledujete rubriky o dopravních nehodách, případně hlášení o přestupcích a čtete titulky různých periodik, zřejmě vás už někdy napadlo, že všichni pachatelé přestupků a účastníci dopravních nehod jezdí v BMW. Nebo alespoň drtivá většina z nich. Jinak si totiž nelze vysvětlit převahu, kterou tato značka v (ne příliš zrovna lichotivých) statistikách zaujímá. Nebo se to tak alespoň jeví. A vůbec, proč si policisté tak libují v tom, ukázat „plácačkou“ zrovna na řidiče BMW? Tohle vás pobaví, nenechte se prosit.

Začátky byly více než vzdušné – letecké motory jako hlavní obor

A s dovolením začnu v dávné historii, jakkoli to běžně nedělám. Ale ono to poměrně pěkně osvětlí situaci a ryze aktuální přítomnost. Čili: Bayerische Motoren Werke, jak zní celá zkratka BMW, vznikla v roce 1917 postupnými přeměnami tehdejších firem, zabývajících se výrobou leteckých motorů. A to zejména pro vojenské účely. O čemž mimochodem svědčí dopis stavitele vzducholodí Alberta Paula Veeha, jednoho z „otců“ BMW, jeho synovi. V něm velmi stručně uvádí, jak se to celé vlastně „seběhlo“.

První vozidla, první závod a druhá světová válka

Automobilová historie se začíná psát až v roce 1928, kdy BMW převzalo továrnu na vozidla Eisenach AG, výrobce malých vozů Dixi, a stalo se tak výrobcem automobilů. Dne 22. března 1929 BMW vyrobilo svůj první sériový automobil v Eisenachu v Durynsku. Následovaly ne zrovna lichotivé úspěchy, přičemž druhá světová válka je zřejmě (jako u mnohých německých firem) tou z temnějších kapitol BMW, zahrnující nasazení vězňů z koncentračních táborů a využívání nucené práce.

Boreček ve starém BMW, tepláky Nike a tričko z Lidlu, si jde vyřídit účty. Tohle je vrchol arogance, totální průšvih na videu

V roce 1948 BMW uvedlo na trh svůj první poválečný motocykl R24, v roce 1952 následoval BMW 501, exkluzivní luxusní vůz se šestiválcovým motorem. Tady někde se začala psát dnešní podoba a charakter značky, spojující luxus se sportovním duchem. Mimochodem, výroba tohoto modelu byla tak složitá, že BMW prodělalo na každém prodaném exempláři kolem 4 000 DM. Což tehdy nebyly malé peníze. Zhoršující finanční krizi nedokázal odvrátit ani malý vůz Isetta, licenčně vyráběný italským výrobcem Iso Rivolta, který se začal vyrábět v roce 1955.

iZdroj fotografie: Von Lothar Spurzem / Creative Commons / CC-BY-SA

Nicméně, jak dnes víme, dopadlo to nakonec dobře. Příchod rodiny Quandtů (dodnes vlastníci většiny akcií BMW), modely „Neue Klasse“ (model 1 500 opět v příloze, pro porovnání se zcela novou řadou „Neue design“ je patrné, kde tvůrci v roce 2024 brali inspiraci), modely „02“ řady (602, 1802, 2002, 2002ti/tii), dále první šestiválec 2500, první „328“ – a zbytek je již víceméně přítomnost. K čemu tento krátký historický exkurs? BMW má totiž v genech zabudované něco, co třeba Mercedesu i Audi bytostně chybí.

Vozy BMW v sobě kloubí dva (zdánlivé) protiklady – luxusní a sportovní jízdu

Její modely vždy cílily na klienty, kteří chtějí zkombinovat sportovní požitek z jízdy s komfortem a kvalitou zpracování. Mercedesu šlo kdysi primárně hlavně o komfort, Audi vzniklo sloučením několika značek (mj. Horch a NSU) a mělo se etablovat jako luxusní divize koncernu VW (což se také stalo). Jediné BMW (z německého prémiového trojlístku) má však ve své „DNA“ zabudovaný sportovní faktor spolu s celkovým luxusním pojetím vozu. A jeho prémiovým zpracováním, včetně detailů.

iZdroj fotografie: Jiří Louthan pro AutoŽivě.cz

Nebudu se teď zabývat tím, nakolik je třeba aktuální 218d sportovní (a luxusní model), stejně jako kde zmizely sportovní (a „lehkonohé“) geny u většiny SUV značky, nemluvě o elektromobilech. Chápu, že se taky musí někde vydělávat a jen sportovně pojaté sedany firmu neuživí. Pravdou zůstává, že „duch BMW“ jej činí neodolatelně přitažlivým i pro všechny mladé či mladší hochy, co se rádi předvádí. Neb „s bávem“ to jde poměrně snadno. A málokterá slečna odolá.

Bavoráky odjakživa přitahují ty, co se chtějí předvést. A neřeší až tak moc zákony

Samotná jízda, často na hranicích zákona (či přímo za ní), pak ono pýření se a chlubení „sportovním autem“ jen doprovází. Stačí se zastavit v jakékoli ulici ve městě, která svádí k rychlejší jízdě a k porušení předpisů. Řidičů BMW, co toho využijí (zneužijí), uvidíte myslím víc, než by to odpovídalo procentuálnímu zastoupení značky na našem trhu. A jsme ve finále. To stejné pochopitelně ví i policie. Stačil mi jeden krátký telefonát mému kamarádovi u dopravky, aby mi to celé potvrdil.

Policista vysvětlil, podle čeho vybírá řidiče k zastavení na silniční kontrolu. Není to náhoda, když si vyhmátne vás

„Samozřejmě, že máme rádi BMW. Protože si je vybírá skupina řidičů, kteří se s dodržováním předpisů zase tolik netrápí. A my to pochopitelně víme.“ Aha. Až budete mít pocit, že všichni pachatelé dopravních přestupků jezdí v BMW, tak pochopitelně nejezdí. Jen si někteří z nich oblíbili BMW. A značka jejich vozu se velmi dobře vyjímá v titulcích článků.

Galerie