Polsko zvažuje zrušení výjimky, která těhotným ženám s viditelným bříškem dovoluje jezdit bez pásu. Americká studie na 387 tisících nehodách ukazuje, proč je to relikt minulosti.
3. ledna 2026 odeslal polský instruktor autoškoly Andrzej Łapa na ministerstvo infrastruktury petici s jediným požadavkem: zrušte článek 39 odst. 2 bod 2 zákona o silničním provozu, který automaticky osvobozuje „ženu s viditelným těhotenstvím“ od povinnosti připoutat se. Opřel se přitom o čerstvou studii z amerických dat, jejíž čísla jsou natolik jednoznačná, že ministerstvo v odpovědi z 27. března 2026 oznámilo zahájení hloubkové analýzy. Hotová novela zatím neexistuje, ale debata, která v Polsku běží, se týká i nás.
Výjimka stará přes čtyřicet let
Polský zákon o silničním provozu z roku 1997 převzal formulaci, která se v tamní legislativě objevila už v roce 1983: těhotná žena s viditelným bříškem nemusí mít zapnutý pás. Žádné lékařské potvrzení, žádná diagnóza; stačí, že těhotenství je vidět. Samo o sobě je to legislativně neostré: kde přesně začíná „viditelné“ těhotenství? Ve čtvrtém měsíci? V šestém? Zákon to neřeší.
V době vzniku výjimky převládala obava, že tříbodový pás tlakem na břicho ohrožuje plod. Novější medicínská a dopravní data říkají pravý opak.
Co ukázala studie na 387 tisících nehodách
Studie publikovaná v časopise Injury Epidemiology v roce 2025 analyzovala vážený vzorek 387 343 nehod těhotných žen v USA za roky 1998–2021. Srovnání připoutaných a nepřipoutaných je tvrdé:
| Ukazatel | Bez pásu | S pásem | Relativní snížení rizika |
|---|---|---|---|
| Jakékoli zranění (AIS 2+) | 5,53 % | 2,40 % | 57 % |
| Těžké trauma (ISS 16+) | 0,93 % | 0,33 % | 64 % |
| Úmrtí matky | 0,30 % | 0,12 % | 61 % |
| Poranění mozku | 3,09 % | 0,45 % | 85 % |
Klíčový závěr: autoři výslovně uvádějí, že nenašli zvýšené riziko zranění těhotné ženy způsobené samotným pásem. U poranění dělohy a placenty byl rozdíl prakticky nulový (0,32 % bez pásu oproti 0,30 % s pásem). Jinými slovy, starý strach z pásu na břiše se v datech nepotvrdil.
Ministerstvo analýzu zahájilo, novela je daleko
Odpověď polského ministerstva infrastruktury z 27. března 2026 je opatrná, ale směr naznačuje jasně. Resort uznává, že správné používání pásu je „nejúčinnější metodou ochrany života a zdraví matky i nenarozeného potomka“. Zvažuje nahrazení plošné výjimky modelem, v němž by od pásu osvobozovalo pouze specializované lékařské potvrzení pro vzácné klinické případy.
Hotový návrh zákona ale neexistuje. Než projde přípravou, meziresortním připomínkováním, vládou, parlamentem a podpisem prezidenta, uplyne podle standardního legislativního postupu přinejmenším rok. Realistický horizont účinnosti je nejdříve polovina roku 2027, a ani to není jisté.
Česko výjimku nezná, Evropa ji většinou nemá
Český zákon č. 361/2000 Sb. žádnou automatickou těhotenskou výjimku neobsahuje. Těhotná žena v ČR musí mít pás zapnutý stejně jako kdokoli jiný; výjimku lze získat jen na základě lékařského potvrzení ze zdravotních důvodů. BESIP doporučuje vést ramenní pás přes střed hrudníku mezi prsy a spodní pás co nejníže pod břicho na pánev, nikdy ne přes bříško.
Podobně funguje většina EU. Polské ministerstvo samo uvádí, že ve Švédsku, Německu, Itálii i Francii je pás v těhotenství povinný a výjimky mají výhradně medicínský charakter. Evropská směrnice 91/671/EHS počítá s výjimkou ze závažných zdravotních důvodů; automatická výjimka pro těhotenství není unijním standardem.
Spor o to, koho vlastně chráníme
Jádro celé debaty není otázka, zda těhotné ženy chránit. Je to otázka, zda má mít automatickou výjimku každá viditelně těhotná žena, nebo jen žena se vzácnou medicínskou kontraindikací, kterou potvrdí lékař. Data z téměř 400 tisíc nehod říkají, že plošná výjimka nechránila, naopak vystavovala matky i jejich nenarozené děti vyššímu riziku. Polsko to po čtyřiceti letech začíná brát vážně.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 2332
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 4428
