Na německé dálnici změřili řidiče Porsche v rychlosti 321 km/h. Skončil s celostátním řešením, dostal pokutu 22 000 Kč

Ve středu 28. května 2025, na dálnici A2 ve směru na Berlín, v úseku u města Burg. Poloautomatický radarový přívěs stojí u krajnice a měří provoz v zóně omezené na 120 km/h. Porsche prořízne záběr a na displeji se objeví číslo, které operátor nevidí každý den: 321 km/h. O dva měsíce později, 5. srpna, zveřejnila policie Sasko-Anhaltska tiskovou zprávu s výší očekávané sankce: 900 eur (přes 22 000 Kč), dva body ve Flensburgu, tři měsíce bez řidičáku. Případ ale otevírá mnohem zajímavější otázku než výši pokuty, totiž jestli je horní limit radaru skutečně únikovou cestou.

Co radar měří a co se děje nad hranicí

Přívěs, který Porsche zachytil, pracuje se systémem VITRONIC Poliscan FM1. Podle technických dat výrobce má certifikovaný měřicí rozsah 10 až 320 km/h. Na každý zachycený případ pořídí jednu až dvě vysokorozlišné, bezztrátově uložené důkazní fotografie. Právě číslo 320 koluje internetem jako magická hranice, za kterou prý radar „nevidí“.

Jenže vidí. Podle vyjádření mluvčí společnosti VITRONIC pro německý Auto Motor und Sport zařízení událost zaznamená i nad certifikovaným stropem. Pořídí fotografii, identifikuje vozidlo a značku. Jediné, co se změní: do dokumentace zapíše maximální nominální hodnotu rozsahu, tedy 320 km/h, místo přesného vyššího čísla. Důkazní stopa existuje dál. Láme se jen přesnost konkrétní naměřené rychlosti.

Nález byl větší, než čekali. Absolonová má za sebou náročnou operaci, do narkózu musela dvakrát

VIPživot.cz

Právě teď

Pokuta 900 eur: číslo, které nesedí na první pohled

Policie komunikovala sankci 900 eur. Jenže kdo otevře platný německý Bußgeldkatalog, narazí na rozpor. Standardní nejvyšší sazba pro běžné osobní auto mimo obec (překročení o více než 70 km/h) činí 700 eur, dva body a tři měsíce zákazu řízení. Částka 900 eur se v oficiální tabulce nachází, ale v oddílu 11.2, který se vztahuje na jinou kategorii vozidel.

Proč policie u Porsche uvedla právě 900 eur, z veřejně dostupných podkladů jednoznačně nevyplývá. Možných vysvětlení je několik: příplatek za konkrétní okolnosti, jiná kategorizace vozidla, nebo prostě zaokrouhlený odhad v tiskové zprávě, který se od finálního rozhodnutí může lišit. Jisté je jedno: i kdyby šlo „jen“ o 700 eur, pořád mluvíme o částce přes 17 000 Kč a tříměsíční ztrátě řidičáku.

Kdy se z přestupku stává trestný čin

Německý trestní zákoník zná od roku 2017 paragraf § 315d StGB, zakázané závody motorových vozidel. Odstavec 1, bod 3 míří na řidiče, kteří jedou nepřiměřenou rychlostí, hrubě porušují pravidla provozu, jednají bezohledně a cílí na dosažení co nejvyšší rychlosti. Sazba: až dva roky vězení nebo peněžitý trest. Při ohrožení života či majetku značné hodnoty až pět let, při smrti jiné osoby jeden rok až deset let.

Zní to, jako by 321 km/h v zóně 120 bylo jasné naplnění skutkové podstaty. Není. Generální státní zastupitelství v Naumburgu v roce 2022 zastavilo řízení proti řidiči Bugatti, který na téže A2 dosáhl 417 km/h. V oficiálním stanovisku výslovně uvedlo, že samotná extrémní rychlost bez dalších prokazatelných okolností (ohrožení konkrétních osob, závodní úmysl) k naplnění § 315d nestačí. Jízda 321 km/h v omezeném úseku je z hlediska trestního rizika výrazně jiná situace než 417 na neomezeném, ale automatický přechod z přestupku na trestný čin neexistuje. Zda v tomto případě státní zastupitelství zahájilo vlastní prověřování, policejní zpráva neuvádí.

Co to znamená pro českého řidiče

Pokuta z Německa není suvenýr, který jde hodit do šuplíku. Podle portálu evropské e-Justice může být pravomocná peněžitá sankce předána do jiného členského státu EU k uznání a výkonu. Odmítnout výkon lze jen v omezených případech, jedním z nich je sankce nižší než 70 eur. Devět set eur je vysoko nad prahem.

Složitější je to se zákazem řízení. Německý zákaz platí jistě na německém území. Celounijní účinek se podle aktuálního stavu projednávání v Radě EU řeší přes stát, který řidičský průkaz vydal. Německý tříměsíční zákaz tedy sám o sobě neznamená okamžitý zákaz v Česku, ale ignorovat ho při další cestě přes hranice by byl hazard.

A české radary? Ani tady neexistuje jedna univerzální „mezera“. Systém RAMER10 P má garantovaný rozsah 20 až 250 km/h, zatímco TruCAM II podle české technické specifikace měří od nuly do 320 km/h. Mimo certifikovaný rozsah je problematická přesná číselná hodnota, ne samotná existence důkazu.

Skutečná mezera, která žádná není

Případ z A2 ukazuje jednu věc jasně: horní limit měřicího rozsahu radaru není úniková cesta, ale bod, od kterého se mění kvalita důkazu. Fotografie existuje, vozidlo je identifikované, sankce běží. Jediné, co řidič Porsche „získal“ překročením 320 km/h, je drobná technická nejistota v přesném čísle, a jistota, že jeho případ skončil v celostátní tiskové zprávě.