Není hybrid jako hybrid: Význam a funkce jednotlivých druhů. Co znamenají jejich zkratky?

Vzhledem k utahujícím se opaskům u konvenčních spalovacích motorů nepřekvapí masivní nasazení hybridní technologie. Málokdo se však vyzná v jejich označení.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Automobily s hybridní technologií pohonu je možné vidět na našich silnicích čím dál častěji. Důvodů pro jejich rozšíření do běžného spotřebního života je hned několik. Jednou z hlavních příčin je EU legislativa, která omezuje emise uhlíku na ujetý kilometr. Mezi další důvody rozšíření hybridů pak patří i jejich prodejní úspěch. My se dnes podíváme, jaké varianty hybridních technologií nám nabízejí automobilky, aby splnily tabulkové hodnoty emisí.

Micro hybrid (MHD)

Začneme tím nejrozšířenějším. Micro hybrid vlastně není ani hybrid v pravém slova smyslu. Je tak označováno každé auto, které je vybaveno funkcí start-stop a rekuperací brzdné energie. Využívá 12V okruh a nedokáže se pohybovat čistě na elektřinu. Po celou dobu jízdy je k pohonu využíván spalovací motor. Dnešní technologie umí využívat například rekuperaci při brzdění. V tomto případě pak jako alternátor slouží startér, který dobíjí akumulátor.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jedná se o úplně nejjednodušší řešení, které si navíc vystačí s 12V okruhem. Jeho efektivita je ale rovněž nejmenší. Z druhého pohledu věci je však také vlastně nejekologičtější, protože v autě nepotřebujete dodatečné baterie, 48V okruh a nezvýšíte dodatečně váhu vozu akumulátory. V případě nehody pak nemusíte řešit jejich složité hašení. Jako další výhoda je i fakt, že neubíráte žádný další prostor pro akumulátor a elektromotor.

Mild-hybrid (MHEV)

Toto pohonné ústrojí je napájeno 24V nebo 48V. Jedná se o takový „střední hybrid“, kdy elektromotor dokáže pohybovat s autem, ale jen na krátkou vzdálenost. Navíc je pohyb podmíněn několika podmínkami. Například tím, že se musí jednat o udržení rychlosti, nikoliv o rozjezd. Spíše než pohyb na elektrickou energii tu však systém pracuje na vyplnění mezer, kdy spalovací motor nemá dostatek výkonu nebo má jisté výkonnostní mezery – například při řazení a rozjezdech. 

iZdroj fotografie: Suzuki

Při rozjezdech se zapojí do hry elektromotor, který má lepší průběh točivého momentu a ušetří tak ve výsledku nějaké deci litru na 100 km. Dále při brzdění se zapojí rekuperace brzdné energie a nashromážděná energie se uloží do zásoby, například pro použití při rozjezdech. V dnešní době je touto technologií vybaveno například Suzuki Swift nebo S-Cross. Výhodou je relativní finanční nenáročnost kladená na výrobce a přínos ve formě snížení emisí. Nezabírá pak příliš místa pro zástavbu.

Full-hybrid (HEV)

Jedná se o plný hybrid neboli systém pohonu, který umí ujet několik km čistě na elektřinu. Také oproti výše zmíněnému Mild-hybridu potřebuje větší baterii. Dokáže se rozjet čistě na elektřinu a nepotřebuje dobíjet ze zásuvky. Respektive nedobíjí se ze zásuvky. V provozu pak dokáže ušetřit kolem 1–2 l na 100 km oproti konvenční variantě. Záleží na způsobu a stylu jízdy řidiče.

iZdroj fotografie: Toyota

Praktická stránka věci je pak trochu horší. V praxi totiž pro pohyb na elektřinu potřebujete plně nabitý akumulátor, jinak stále běží spalovací motor buď jako zdroj pohybu nebo zdroj výroby elektrické energie, tedy jako generátor. Dobíjení akumulátoru pak probíhá i při rekuperaci brzděním. Nevýhodou tohoto systému je cena a složitost. Navíc někam musíte umístit akumulátor, nejčastěji k zadním kolům.

Plug-in hybrid (PHEV)

Jde v podstatě o stejný princip jako u full-hybridu s rozdílem, že zde je elektromotor s výkonem v řádech desítek až stovek koní. Kapacita akumulátoru je také vyšší a dokáže tak na elektřinu ujet i 75 km, opět podle kapacity akumulátoru a dalších specifik. Na rozdíl od full-hybridu je však možné dobíjet akumulátor ze zásuvky. Výhodou systému je fakt, že při jízdě ve městě se můžete pohybovat čistě na elektřinu a při dálničním pohybu nebo mimo město použijete spalovací motor. Spalovací motor pak zde funguje i jako generátor.

iZdroj fotografie: Toyota

Není tedy podmínkou, že se plug-in hybrid musí dobíjet ze zásuvky. Je tu pouze tato možnost. Neztrácíte tak výhodu dojezdu a výrobce ušetří spousty gramů na emisích. Většina plug-in hybridů pak dosahuje vcelku slušné dynamiky. Například Suzuki Across má zrychlení z 0–100 km/h za 6 s a Toyota RAV4 plug-in hybrid se pyšní stejnou hodnotou. A to se bavíme o SUV s váhou kolem 2 tun. Nevýhodou je značná finanční náročnost kladená na výrobce, jež je pak přenesena na nás jako na spotřebitele.

Jaké máte zkušenosti s hybridním pohonem?

Zdroj: Motor1

Diskuze Vstoupit do diskuze
113 lidí právě čte
Autor článku

Michal Šimunek

Zobrazit další články