Jde o vteřiny a bez pevných nervů a chladné hlavy to nepůjde. Selhání brzd je strašná chyba, obvykle skončí kolizí či nárazem.
Nikdo to nechce zažít. Ve filmu to vypadá dramaticky a záleží na tom, o jaký typ filmového díla se jedná. V detektivce to skončí téměř vždy nehodou, kriminálkou a vyšetřováním. V komedii průjezdem stodolou, obchodem se zmrzlinou nebo skokem do vody. Ale jak jsem řekl, v reálu to nikdo nechce zažít. Mluvím o selhání brzd. Co v takovém případě dělat? Do určité míry záleží na tom, s jakým typem vozu člověk jede. Selhání brzd u vozu s automatickou převodovkou je scénář, který zaskočí i zkušeného řidiče.
Motor je sice srdce auta, ale pokud vůz nebzrdí, je to problém
Přesto existuje posloupnost kroků, které z chaosu a šoku mohou udělat zvládnutelnou situaci. Co je třeba udělat jako první? Udržet chladnou hlavu a začít hned situaci řešit. Protože času a prostoru nemusí být nazbyt. Záleží na rychlosti a místě, kde člověk jede. Obvykle může být čas jen do první ostré zatáčky. Jak se tedy zachovat? Držet volant oběma rukama. Prvním krokem je pak zapnout výstražná světla, informovat ostatní řidiče o problému. Světlomety a klakson pomáhají uvolnit prostor před vozidlem. Na druhou stranu, třeba v ucpané Praze budou troubení a blikání ostatní řidiči považovat spíše za projev agrese a vzteku než signál nouze.
Tak to bohužel je, žijeme v takové době. Co dál? Pak zkontrolujte pedál. Pokud pedál propadl, rychlé opakované sešlápnutí někdy obnoví tlak v systému. Většina aut má brzdovou hydrauliku rozdělenou do dvou větví. Pumpování může vrátit alespoň částečnou brzdnou sílu, která stačí na kontrolované zpomalení. Stejně důležité je rychle ověřit, zda není pod pedálem cizí předmět. Typicky plastová láhev nebo jiná volně se kutálející věc, která může mechanicky bránit pohybu pedálu. Pokud se potvrdí taková banalita, je třeba předmět nohou odsunout nebo jej odstranit, třeba s pomocí spolujezdce. A to aniž by řidič ztratil dohled nad směrem jízdy a řízením vůbec.
Zásadní je zachovat chladnou hlavu, a hlavně nezmatkovat
To všechno vyžaduje pevné nervy, rychlou a konstruktivní komunikaci se spolujezdcem a hbité reakce. Pokud se brzdný účinek nevrací, nastupuje motor jako brzdná kotva. Automatická převodovka téměř vždy nabízí ruční režim nebo sekvenční volbu stupňů. Tedy postupné podřazování po jednotlivých krocích tak, aby se využilo brzdění motorem. Současně se otáčky držely v bezpečném pracovním pásmu, protože skok na extrémně nízký rozsah při vysoké rychlosti by byl nešetrný k převodovce i hnacímu řetězci.
Na druhou stranu, čelní náraz do pevné překážky z vysoké rychlosti je asi horší varianta než poškozená hnací soustava. Tím se tedy mechanicky omezí převody a zvýší se odpor na kolech bez zásahu nefungujících brzd. Jelikož přechod mezi rychlostmi u automatu probíhá plynule, auto začne citelně zpomalovat. Pokud do situace promlouvá zaseknutý plyn nebo samovolné zrychlování, je třeba zkusit udělat ještě jednu věc. Je vhodné a rozumné krátce a kontrolovaně přepnout volič do polohy N. Tím se odpojí motor od kol a zastaví akcelerace.
Pokud brzdy vypoví službu, náraz je často nevyhnutelný
Teprve pak je dobré začít s podřazováním či jinými kroky vedoucími ke zpomalování. Platí důležitá zásada. Nepokoušet se zastavovat úplným vypnutím motoru zapalováním. Proč? Protože by došlo k vypnutí posilovače řízení i brzd a ztrátě asistencí, které i v nouzi pomáhají udržet směr i stabilitu. Dalším nástrojem je parkovací brzda. Účinný prostředek, který vyžaduje jemné zacházení. Čili se nesmí použít trhavě, aby se nezablokovala zadní kola a nevyvolal smyk. Musí jít o plynulé, postupné přitažení.
V moderních autech často přes elektronickou parkovací brzdu, která reaguje dávkovaně a na delší dráze. To pomůže držet auto v přímém směru a nechat rychlost padat bez nečekaných rotací či smyku. Terén sám o sobě je spojencem. Stoupání přirozeně ubírá rychlost, naopak z kopce to pojede víc. Takže když to jde, je výhodné mířit do mírných kopců, nájezdů.
Zatímco na rovných úsecích se dá opatrně využít tření o svodidla, případně lehké „opření“ o obrubník, sněhovou bariéru. Jako poslední možnost. Ideální je samozřejmě prevence. Tedy pravidelný servis, včetně výměny brzdové kapaliny. A pokud vás zajímá, jak by to bylo u auta s manuálem, tak vlastně stejně. S tím, že řidič musí sám ručně snižovat převodové stupně. Ale o tom někdy jindy.