STK po novém: Roční interval pro starší auta padl, motorky a baterie elektromobilů pod dohledem

Dne 21. května 2026 odhlasovalo plénum Evropského parlamentu zahájení trialogu o nové podobě unijních pravidel pro pravidelné technické prohlídky. Na stole leží tři různé texty: původní návrh Komise z dubna 2025, pozice Rady EU z prosince téhož roku a čerstvý mandát Parlamentu, a každý z nich říká něco trochu jiného. Právě směšování těchto tří vrstev způsobuje, že se v médiích objevují protichůdné informace o tom, co vlastně Brusel chystá. Pojďme je rozplést.

Co Komise navrhla a proč

Evropská komise předložila legislativní balík 24. dubna 2025 s jasným argumentem: pravidla z roku 2014 už neodpovídají dnešním autům. Tehdy nikdo neřešil kontrolu adaptivního tempomatu, automatického nouzového brzdění ani stav bateriového systému elektromobilu. Komise odhaduje, že nová pravidla mohou v období 2026–2050 zachránit zhruba 7 000 životů a předejít asi 65 000 těžkým zraněním.

Klíčové body původního návrhu:

Pouhých 28 let. Špatné rozhodnutí stálo život i českého reprezentanta

SportyŽivě.cz

11 m

• Každoroční STK pro auta a dodávky starší 10 let – místo dosavadního dvouletého intervalu.
• Povinné periodické kontroly těžkých motocyklů nad 125 ccm nebo 11 kW, včetně elektrických.
• Nové emisní metody – měření ultrajemných částic (PN) a oxidů dusíku (NOx) při pravidelné kontrole i při silničním screeningu.
• Kontrola moderních bezpečnostních systémů – airbagů, asistentů jízdy v pruhu, automatického nouzového brzdění.
• Databáze stavů tachometrů pro boj se stáčením kilometrů.
• Dočasný evropský certifikát STK platný 6 měsíců, získaný v jiném členském státě.
• Vazba na povinné svolávací akce – auto s nevyřízenou svolávací akcí by nemělo projít.

Parlament škrtl roční interval, Rada zmírnila emise

Parlamentní výbor TRAN a následně celé plénum odmítly nejkontroverznější bod, tedy každoroční kontrolu aut a dodávek po desátém roce stáří. Europoslanci argumentovali tím, že přínos pro bezpečnost není dostatečně doložen a členské státy si už dnes mohou interval zkrátit samy. Právě tohle je ono „vyjmutí starších vozidel“, které zní dramatičtěji, než ve skutečnosti je. Auta starší deseti let v režimu STK zůstávají. Jen nebudou muset jezdit na kontrolu každých dvanáct měsíců.

Rada EU, která svou pozici přijala v prosinci 2025, je zase opatrnější u emisí. Uznává, že metody měření PN a NOx ještě nejsou dostatečně rozšířené ani technicky vyzrálé pro plošné nasazení. Parlament proto zařazení těchto testů do periodických kontrol ponechal jako dobrovolné pro členské státy, ale chce, aby silniční kontroly screenovaly emise všech kategorií (aut, motorek, dodávek, kamionů i autobusů) a podezřele znečišťující vozidla posílaly na další kontrolu.

U svolávacích akcí se obě instituce liší v tvrdosti. Parlament říká: nesplněná povinná svolávací akce znamená neprůchod STK. Rada je měkčí, nechává na členských státech, jak propojí svolávací akce s technickou kontrolou, a rozlišuje podle závažnosti závady. Finální kompromis vzejde až z trialogu.

Co to znamená pro české řidiče a motorkáře

V Česku větší motocykly na pravidelnou technickou kontrolu chodí už dnes, první po šesti letech od registrace, další každé čtyři roky. Unijní reforma tedy pro českého motorkáře na stroji nad 125 ccm nepřináší šokovou novinku, spíš evropské sjednocení toho, co tu už funguje. V řadě jiných zemí EU přitom těžké motorky dosud využívaly výjimku ze směrnice 2014/45/EU a povinnou kontrolu neměly vůbec.

Větší praktický dopad pro Česko vidíme jinde:

• Širší checklist kontrol – stanice budou muset prověřovat elektronické asistenční systémy, stav baterií elektromobilů a hybridů, funkčnost airbagů nové generace. Zda jsou na to české STK technicky připraveny, nelze zatím definitivně potvrdit. Český parlament patřil mezi ty národní parlamenty, které volaly po delších implementačních lhůtách právě kvůli finančním a personálním nárokům.
• Databáze tachometrů – servisy by měly zapisovat stavy kilometrů, výrobci připojených vozidel předávat údaje do národní databáze. Při koupi ojetiny to posílí důkazní stopu. Nejde o veřejný vyhledávač na jedno kliknutí, ale o systém, kde držitel registrace získá historii a inspektoři ji ověří.
• Dočasná STK v cizině – Parlament chce umožnit absolvování prohlídky v jiném členském státě s certifikátem platným půl roku. Dnes český systém uznává zahraniční kontrolu jen při přeregistraci vozidla z EU, což je výrazně užší situace.

Kdy se to dotkne praxe

Směrnice zatím není hotová. Po květnovém hlasování Parlamentu začíná trialog, tedy trojstranné vyjednávání s Radou a Komisí. Teprve po finálním přijetí poběží transpozice do národních práv. Rada ve své pozici počítá s tříletou transpoziční lhůtou od vstupu směrnice v platnost. Realisticky tedy mluvíme o horizontu nejdříve kolem roku 2030, než se nová pravidla plně promítnou do české legislativy a do provozu na stanicích STK.

Pro českého řidiče je podstatné sledovat ne tolik samotnou povinnost STK pro motorky (tu už máme), ale spíš to, jak se finální text vypořádá s kontrolou moderní elektroniky v autech, s emisními metodami a s databází kilometrů. Právě tam se rozhodne, jestli reforma skutečně změní každodenní praxi, nebo zůstane jen administrativním přeskládáním paragrafů.