Malé opomenutí se při policejní kontrole může přeměnit v celkem nepříjemnou pokutu. Tady bych se navíc určitě přimlouval za dokoupení podle počtu sedadel.
Nic naplat, moderní technologie (zejména ty s cílem zvýšení bezpečnosti silničního provozu) si čím dál častěji nachází cestu i do moderních automobilů. Ne každému je to ovšem, jak se říká, „po chuti“, zejména tehdy, když jsou ony novinky spojeny se zvýšením ceny nových automobilů. Celkem pochopitelně, nové technologie, nové čipy a další součástky a jejich integrace do systémů automobilu něco stojí. Jakkoli by se bez nich mnozí rádi obešli. Co s tím? Pojďme se na to podívat společně.
Novinky v autech, které v podstatě nikdo nechce. Ani výrobci, ani řidiči
A i když vám hned v úvodu nechci brát iluze, pokud jste opravdu zavilými odpůrci moderních technologií a moderních asistentů, nic takového ve voze nechcete (nebo jen v omezené míře), a už vůbec se vám nechce platit vyšší cena na oplátku za „možnost mít novinku ve svém voze“, máte v podstatě jedinou možnost: vybrat si starší vůz, který bude těchto výstřelků moderní techniky (a pravda i bezpečnostních systémů) zcela prost. Bazary jsou takových vozů plné, nutno dodat.
Osobně to mám tak zhruba půl na půl, musím se přiznat. Jakkoli jsem milovníkem moderních technologií a třeba ve fotce nebo videu využívám a používám to nejlepší (a pro mne dostupné) zařízení, u aut jsem tak trochu na vážkách. A ani ne tak z toho důvodu, že bych byl apriori odpůrcem, jako spíš kvůli tomu, že mnohé ze systémů se dle mého soudu (a nejen dle mého) zkrátka implementovaly dříve, než byly dokonale odladěny. Protože zkrátka musely. Protože nařízení EU, protože prodeje, protože prostě proto.
Všechny ty asistenty pro udržení v pruhu nebo brzdové asistenty, které „tahají za volant“, případně nečekaně zabrzdí uprostřed kruhového objezdu v tu nejméně vhodnou chvíli, v podstatě nefungovaly ani jako nové a jejich instalací do vozu se to již určitě nezlepšilo. Právě naopak. Noví majitelé vozů byli rozčarováni nad tím, jak i zcela prémioví (a patřičně drazí) výrobci jsou schopni pustit do prodeje evidentně nedokonale fungující techniku. A jak jim v autorizovaných servisech v podstatě nejsou schopni pomoci. Auto nepředělají.
Povinná výbava a bezpečnost za pár korun
A to se nebavíme o nijak historické době. Vývoje podobných systémů zkrátka probíhaly (a namnoze stále probíhají) takříkajíc „za pochodu“, jen aby je výrobci byli schopni dostat včas na trh a splnili (někdy obtížně splnitelné) předpisy EU. Přitom pokud se bavíme o bezpečnosti, existuje řešení, které je násobně levnější i násobně jednodušší na pořízení i „provoz“. Jen jej musíte mít u sobe. Což je sice dáno zákonem a povinnou výbavou, nicméně v tomto případě si dovolím tvrdit, že zákonodárce se poněkud zmýlil.
Ano, mám na mysli dva „varovné předměty“ z povinné výbavy, reflexní vestu a trojúhelník pro případ nehody. Trojúhelník momentálně vynechám, zaměřím se na reflexní vestu. Ač je to vysloveně korunová položka, zákon nevím proč definuje jako povinnou jen vestu u řidiče. Nikoli podle počtu sedadel ve vozidle. A ono když vystoupí v noci jeden člověk ve vestě a čtyři v tmavém oblečení, nebo pět lidí ve vestách, je to opravdu celkem zásadní rozdíl.
Na každý pád, pokud vestu máte a nepoužijete, hrozí vám pokuta 2 000 Kč, případně až 2 500 Kč ve správním řízení. To poprvé. A podruhé, jestli mohu poradit: pokud máte ve voze jen jednu, zítra běžte a kupte zbytek podle počtu sedadel. Tento nákup se totiž opravdu vyplatí.