Spousta lidí vezme každou skulinu na dálnici jako výzvu. Vjede do pravého pruhu, přidá, podjede jedno auto, hned se dere zpět do levého.
Na českých dálnicích se denně odehrává stejná scéna. V levém pruhu se líně veze auto, vpravo je volno. Rychlejší řidič se zezadu přiblíží, drží odstup a čeká, že ten před ním pochopí. Ideální varianta. Auto v levém pruhu se zařadí doprava, levý pruh se uvolní, situace je vyřešená. Jenže realita je jiná, znáte to.
Někdo neuhne desítky vteřin, někdo minuty. Začne to v jednom vřít. My v redakci AutoŽivě apelujeme na řidiče, propagujeme ohleduplnost. Snad jsme někdy úspěšní. Někdo to vezme zenově a prostě čeká.
Předjíždět zprava na dálnici není legální, až na výjimky
Jiný se nalepí na nárazník, začne blikat a troubí. A další si řekne, že má té komedie dost a frkne to kolem zprava. V tu chvíli je v problému. Protože takzvané podjíždění je u nás považované za porušení pravidel. Většina řidičů má v hlavě zafixované, že na dálnici se předjíždí zásadně zleva. Je to tak. Jakýkoliv manévr zprava je automaticky považovaný za přestupek. A bodově oceněný. Tohle je obecná poučka, kterou jste slyšeli asi stokrát. Jenže stejně jako u jiných pravidel i tady existují výjimky. Tak zásadní, že by stálo za to je umět nazpaměť.
Realita podle zkušeností je ale taková, že je nezná drtivá většina. V článku se mluví o 97 procentech řidičů, kteří netuší, že na dálnici existují situace, kdy je jízda vpravo rychleji než vlevo úplně legální. Základní pravidlo se opírá o Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb. Otevřeme § 17, který se jmenuje Předjíždění.
V prvním odstavci stojí, že se předjíždí vlevo. Výjimkou je situace, kdy vozidlo odbočuje vlevo, mění směr vlevo a není pochyb o dalším směru jeho jízdy. V takovém případě ho smíte předjet vpravo. To ale není scénář, který řešíme. Nás zajímá víceproudá komunikace, typicky dálnice, kde se v levém pruhu usadí pomalejší auto a v pravém je prostor. Předjíždět zleva je tady norma.
Ve městě platí trochu jiná pravidla, podjíždění neexistuje
Přesto se v zákoně schovává ještě něco dalšího. A tady začíná být situace zajímavější. Jedna z výjimek dovoluje vpravo předjet vozidlo, které jede v průběžném pruhu, pokud vyjedete po připojovacím nebo odbočovacím pruhu. Připojovací pruh je přídatný pruh, ve kterém se zrychluje a řadí na dálnici. Odbočovací pruh je přídatný pruh určený pro odbočení z průběžného pruhu. V obou případech smíte vozidlo v průběžném pruhu vpravo minout a není to bráno jako klasické podjetí. Dává to logiku.
Kdybyste museli na nájezdovém pruhu brzdit jen proto, že v pravém jede auto o dvacet pomaleji, ztratilo by to smysl. Pořád ale platí, že standardní předjíždění se má odehrávat vlevo. Takže kde se bere ta slavná výjimka, že za určitých podmínek můžete na dálnici jet vpravo rychleji než vlevo, aniž by to policie mohla brát jako přestupek? Klíčem je rychlost a hustota provozu. V obci platí trochu jiný režim.
Na komunikaci o dvou nebo více pruzích v jednom směru může řidič motorového vozidla využít kterýkoliv pruh. Jízda v levém pruhu není zakázaná. A hlavně. Zákon v takové situaci říká, že se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Jinými slovy.
Přes Prahu za 60 minut? Nikdo neřeší pře(d)jíždění v pruzích
Pokud v obci v pravém pruhu kolona popojíždí o něco rychleji než v levém, nejde o podjíždění. Je to prostě rozdílná dynamika dvou proudů. Ale ani tady nejste neomezený pán levého pruhu. Pokud by auta jedoucí všemi pruhy blokovala rychlejší vozidlo, musí řidič v levém krajním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit. Levý pruh si spousta řidičů zabere jako svůj, protože jede o 3 km/h rychleji než kamion vpravo. Nebo prostě nechce „pořád předjíždět“. Jakmile hustota provozu dosáhne bodu, kdy se všechny pruhy plazí, většina řidičů to přestane řešit.
Jestli je zrovna rychlejší levý nebo pravý. Prostě jedou v proudu, který se zrovna více rozjede. To je přesně situace, se kterou zákon počítá. Z právního pohledu tam nedochází ke klasickému předjíždění. Jsou to jen dvě paralelní řady aut, které se vůči sobě mírně posouvají. Otázka, kdy je tedy „předjetí zprava“ legální, má v zásadě jednoduchou odpověď. V běžném provozu de facto nikdy. V kolonovém režimu souběžné jízdy ano.
