Evropská země od 12. srpna 2026 zrušila možnost stát se řidičem VTC pouhým doložením praxe. Jediná cesta do profese teď vede přes zkoušku.
Dne 12. srpna 2026 vstoupil v platnost dekret č. 2026-764, který škrtl z francouzského dopravního zákoníku články R. 3122-11 a R. 3123-2. Právě ty umožňovaly získat profesní kartu řidiče VTC, tedy přepravy osob na předchozí objednávku, kam spadají Uber, Bolt i nezávislí operátoři, bez zkoušky. Stačilo doložit alespoň rok praxe v profesionální osobní dopravě za posledních deset let. Tato „ekvivalenční“ cesta je teď pryč. Kdo chce za volant, musí projít písemnou i praktickou zkouškou, která ve Francii existovala celou dobu. Nová není zkouška. Nová je její výlučnost.
Proč stát zavřel celý vstupní kanál
Francouzské ministerstvo dopravy v tiskové zprávě z 11. srpna 2026 pojmenovalo dva důvody. Za prvé: počet podvodných žádostí spojených s předkládáním dokladů o praxi byl podle ministerstva „obzvlášť vysoký“. Za druhé: stát po několika letech vyhodnotil, že ekvivalenční cesta negarantuje jednotnou úroveň kvalifikace mezi řidiči.
Konkrétní čísla k podvodům u ekvivalence ministerstvo nezveřejnilo. Že ale nejde o okrajový problém, naznačuje širší kontext. Už v září 2019 při kontrole 300 vozidel VTC úřady zaznamenaly přes 150 porušení, včetně čtyř případů držení falešné profesní karty. Za první pololetí téhož roku prefekti nahlásili prokuratuře 449 pokusů o dokumentační podvod. Dekret z roku 2026 zapadá do rozsáhlejšího legislativního tažení; v červnu 2026 Francie přijala samostatný zákon proti sociálním a daňovým podvodům, který cílí mimo jiné na půjčování registrací VTC třetím osobám a práci načerno.
Stát tedy nezpřísnil jednotlivé kontroly. Zrušil celý kanál, který považoval za systémově zneužitelný.
Co zkouška obnáší a jak často se koná
Zkouška má dvě části. Písemná prověřuje znalost regulace přepravy osob, prevenci diskriminace a sexuálního násilí, řízení podniku, bezpečnost provozu, francouzštinu, angličtinu, obchodní rozvoj a specifickou národní regulaci VTC. K postupu je třeba vážený průměr alespoň 10 z 20 bodů bez eliminačních známek.
Praktická část je simulace reálné zakázky, maximálně 45 minut. Kandidát plánuje trasu, pracuje s GPS, stanoví cenu, bezpečně odveze figuranta v roli klienta a vystaví fakturu. Minimum pro úspěch: 12 z 20 bodů.
Zkoušku organizuje síť řemeslných komor CMA, a to každý měsíc v každém departementu. Podle zkouškového řádu CMA má uchazeč po podání kompletní žádosti dostat výsledek praktické části do čtyř měsíců. Na praktickou jízdu je po úspěšné písemce svolán do dvou měsíců. Ministerstvo samo přiznává, že kapacitu bude třeba navýšit kvůli uchazečům, kteří by dříve šli cestou ekvivalence.
A pozor, složená zkouška ještě neznamená volant. V navazující žádosti o profesní kartu uchazeč dokládá mimo jiné lékařský posudek. Administrativa trvá obvykle jeden až dva měsíce.
Kdo může být klidný a kdo ne
Stávající řidiči, kteří kartu získali přes ekvivalenci, mohou dál jezdit. Ministerstvo výslovně říká, že opatření platí do budoucna a nezpochybňuje kvalifikaci nabytou podle starých pravidel. Žádosti podané před 12. srpnem 2026 doběhnou podle původního režimu. Vedle toho zůstává povinnost průběžného školení každých pět let, ta se nemění.
Zachována zůstala i cesta pro řidiče z jiných zemí EU a Evropského hospodářského prostoru. Ti mohou profesní kartu získat prokázáním kvalifikace nebo zákonné praxe ve stejné profesi v domovském státě. Francie totiž nemůže jednostranně zrušit režim, který vyplývá ze směrnice EU o uznávání odborných kvalifikací. Zrušila jen čistě domácí zkratku.
Dekret se navíc netýká jen řidičů VTC. Stejnou ekvivalenční cestu ztratili i řidiči VMDTR, tedy motorizované přepravy osob na dvou nebo třech kolech.
Český kontext: jiný systém, jiná rizika
V Česku srovnatelná „ekvivalenční cesta“ neexistuje, protože tu pro řidiče taxislužby není sektorová vstupní zkouška francouzského typu. Český model stojí na podmínkách věku (21 let), spolehlivosti, řidičského oprávnění a u cizinců doložení pobytu a práva pracovat. Zprostředkovatel, tedy Uber, Bolt nebo Liftago, musí zajistit, že řidič splňuje zákonné podmínky. Riziko podvodů se tak přesouvá jinam: do kontroly oprávnění, evidence vozidla a povinností platformy.
Česko navíc v roce 2020 šlo opačným směrem než Francie, zjednodušilo vstup do taxislužby a legalizovalo roli zprostředkovatelských aplikací. Ve veřejně dostupných materiálech českého ministerstva dopravy se žádný návrh na zavedení francouzsky přísné zkoušky neobjevuje. Případná změna by vyžadovala novelu zákona o silniční dopravě, tedy parlamentní cestu, ne rychlý dekret.
Francie ukázala, že i liberalizovaný trh přepravy osob má své meze, a že nejsnáze zneužitelný vstup do profese může jednoho dne prostě zmizet.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2720
Tesla
|
PŘEČTENÍ: 2860
