Řidiči mají nové oblíbené palivo? Teď se tankuje eko nafta z odpadu

Mezi řidiči roste zájem o ekologickou naftu z odpadu. Emise CO₂ díky ní klesají až o 85 procent, má to však háček

Na desítkách českých pump už stojí stojan s palivem, které vzniká z odpadních tuků a slibuje dramaticky nižší uhlíkovou stopu bez jediné úpravy motoru.

i Zdroj fotografie: BMW

Říká se mu HVO100, hydrogenovaný rostlinný olej zpracovaný na parafinickou naftu. Tankujete ho stejnou pistolí, do stejné nádrže, motor nepozná rozdíl. Přesto se za tím skrývá palivo, které v celém životním cyklu produkuje až o 85 % méně skleníkových plynů než klasická nafta. V Česku ho k polovině května 2026 nabízelo nejméně 34 veřejných stanic a cenový příplatek oproti běžnému dieselu se v posledních měsících zřetelně zmenšuje. Jenže než si řeknete „problém vyřešen“, je potřeba rozlišit, co těch 85 % skutečně znamená, kolik za litr zaplatíte a jestli to váš konkrétní motor vůbec smí tankovat.

Co přesně je HVO100 a z čeho se vyrábí

Označení „nafta z fritézy“ je novinářská zkratka. Pravda je širší. Surovinou pro HVO100 jsou použité kuchyňské oleje, živočišné tuky z jatek, zbytky ze zpracování rostlinných olejů i další odpadní proudy z potravinářství. ORLEN na české produktové stránce mluví přímo o „odpadních produktech z potravinářského průmyslu“. Neste, největší evropský výrobce, přidává do mixu i technický kukuřičný olej a rybí tuk.

Klíčový krok výroby je hydrogenace, při níž vodík nasytí molekuly tuků a odstraní kyslík. Výsledkem je čirá, bezbarvá kapalina, která chemicky připomíná fosilní naftu natolik, že splňuje normu EN 15940 pro parafinická paliva. Oproti klasické bionaftě FAME (známé z příměsi B7) má HVO100 lepší skladovatelnost, vyšší cetanové číslo a netrpí typickými problémy s oxidací. Švédský oficiální klimatický indikátor za rok 2024 přisoudil čistému HVO100 průměrnou intenzitu 16 g CO₂e/MJ, tedy méně než polovinu hodnoty klasické bionafty B100.

Těch 85 %, co přesně měříte

Tady je zásadní nuance. Když AVIA uvádí „minimálně 85% snížení CO₂“, mluví o celém životním cyklu paliva, od sběru odpadního oleje přes rafinaci až po spálení v motoru. Jde o takzvanou metodiku well-to-wheel. Neste deklaruje 75–90 % podle trhu a konkrétní surovinové skladby.

Jenže to neznamená, že z výfuku vašeho auta vylétá o 85 % méně škodlivin. ADAC v srpnu 2024 otestoval čtyři osobní diesely na HVO100 i na běžnou naftu B7. Výsledek? Lokální emise NOx a pevných částic byly zhruba srovnatelné, místy mírně nižší, ale rozhodně ne o desítky procent. Motor spaluje HVO100 čistěji v tom smyslu, že palivo samo o sobě má nižší uhlíkovou stopu, nikoli že výfuk zázračně přestane kouřit.

Pro řidiče to v praxi znamená: přechodem na HVO100 výrazně snížíte svůj příspěvek ke klimatické změně, ale lokální smog v ulici nezmizí.

Kolik to stojí a kde to natankujete

Cenová parita s klasickým dieselem zatím nenastala, ale vzdálenost se zmenšuje. V Německu, kde je HVO100 v maloobchodním prodeji od května 2024, sekundární cenové přehledy na přelomu zimy a jara 2026 zaznamenaly příplatek v řádu nižších jednotek až desítek eurocentů na litr. ADAC po uvedení na trh očekával běžný příplatek 5–20 centů, tedy zhruba 1,20–5 Kč.

V Česku je situace pestřejší. Veřejný celostátní index cen HVO100 neexistuje, ale z oborových zdrojů vyplývá rozpětí zhruba 5–10 Kč nad cenou běžné nafty na veřejných pumpách. Flotilové karty a firemní stojany jsou jiný svět; Autoservis magazín na začátku roku 2026 zmiňoval velkoobchodní cenu kolem 34 Kč za litr, což je při tehdejším průměru nafty 42 Kč výrazně pod retailem. Běžná nafta měla k 11. srpnu 2026 celostátní průměr 43,39 Kč/l.

Kde tankovat? ČAPPO k 12. květnu 2026 evidovalo 34 veřejných míst v sítích ORLEN, EuroOil, RoBiNOil, Eurowag, OMV, Shell a MOL. Stojany najdete na hlavních tazích D1, D5, D6, D8 i D11 a ve velkých městech: Praha Argentinská, Brno Zvonařka, Liberec, Opava, Cheb nebo Kolín. ORLEN na přelomu let 2025 a 2026 provozoval bezmála deset vlastních stanic a síť dál rozšiřuje.

Než natankujete: ověřte si kompatibilitu

HVO100 je takzvané drop-in palivo, technicky ho můžete nalít do nádrže dieselového auta a smíchat s běžnou naftou. Ale „technicky můžete“ a „výrobce to schvaluje“ jsou dvě různé věci.

Praktická pomůcka: hledejte na víčku nádrže nebo v manuálu symbol XTL. Ten značí, že auto je schválené pro parafinická paliva podle normy EN 15940. BMW povoluje HVO100 u dieselových modelů vyrobených od roku 2015, řada dalších značek má vlastní seznamy. Neste na svém webu udržuje přehled schválení od výrobců. Bez ověření riskujete přinejmenším ztrátu záruky, i když motor samotný palivo s největší pravděpodobností zvládne bez potíží.

Co se týče údržby: výrobci HVO mluví o čistším spalování, vyšším cetanovém čísle a menší tvorbě usazenin. Zní to slibně, ale veřejně dostupná flotilová data prokazující delší servisní intervaly nebo měřitelně levnější údržbu zatím chybí. Potenciál existuje, garance ne.

Ekologický zázrak, nebo zelený marketing?

Tady příběh přestává být jednoduchý. Pokud HVO100 skutečně vzniká z odpadních surovin a počítá se standardní evropskou metodikou RED, klimatický přínos je reálný a výrazný. Německá firma Interquell od dubna 2025 tankuje vlastní kamiony a dodávky přes interní stanici na HVO100 a vykazuje to jako součást snižování firemní uhlíkové stopy. Takových příkladů přibývá.

Jenže organizace jako Transport & Environment upozorňují, že Evropa už 80 % použitého kuchyňského oleje pro paliva dováží a 60 % těchto dovozů přichází z Číny. Riziko, že se do řetězce „zadními vrátky“ dostává palmový olej, je podle T&E reálné. Deutsche Umwelthilfe šla ještě dál; studie institutu ifeu z roku 2025 tvrdí, že při započtení vytěsňovacích efektů může být klimatický dopad HVO100 z použitého oleje horší než u fosilního dieselu.

V Německu od 1. ledna 2023 nelze palmový olej započítat do emisních kvót. Na úrovni EU ale neplatí plošný zákaz, jde o postupné vyřazování takzvaných high-ILUC surovin do konce roku 2030. Debata tedy nekončí, naopak sílí.

Jak si HVO100 stojí vedle elektřiny a CNG

Pro řidiče, který zvažuje alternativy, má smysl srovnat provozní náklady na kilometr:

  • Běžná nafta (43,39 Kč/l, spotřeba 6 l/100 km): přibližně 2,60 Kč/km
  • HVO100 (odhad 48–53 Kč/l na veřejné pumpě): přibližně 2,90–3,20 Kč/km
  • CNG (42,23 Kč/kg, spotřeba 4 kg/100 km): přibližně 1,69 Kč/km
  • Elektřina z domácí zásuvky (6,43 Kč/kWh, spotřeba 17 kWh/100 km): přibližně 1,09 Kč/km

Emisně vychází elektromobil podle ICCT v celém životním cyklu v EU nejčistěji. HVO100 ale má jednu nezpochybnitelnou výhodu: nepotřebujete kupovat nové auto. Pro flotily dodávek, nákladní dopravu nebo stavební techniku, kde elektřina zatím nedává smysl, je to momentálně nejrychlejší cesta ke snížení uhlíkové stopy.

HVO100 není náhrada elektromobility pro celý osobní trh. Je to dekarbonizační náplast pro miliony existujících dieselů, rychlá, praktická a stále dostupnější. Otázka zní, jestli Evropa dokáže zajistit dost čistých surovin, aby ta náplast vydržela.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články