Zkušení šoféři zásadně nesklápějí zrcátka při podélném i kolmém zaparkování auta

Určitě jste podobnou situaci viděli už nesčetněkrát na parkovištích, a samozřejmě nejen na nich. Lidé zaparkují svoje auto, a pokud mohou, tak zevnitř, popřípadě zvenku sklopí svoje vnější zpětná zrcátka. Nebo to za ně udělá auto samo, pokud je tak nastavené od výrobce a spolu se zamykáním sklápí i svoje „zpětné oči“. Popravdě, zrovna tahle funkce by mne u nového auta lehce iritovala a zřejmě bych dumal, jak se jí zbavit. A pokusím se vám hned vysvětlit, proč.

Sklápění zrcátek žádnou výhodu neskýtá, právě naopak

Nikdy jsem se neptal těch, co tak starostlivě sklápí svoje zrcátka a obchází přitom auto na důvod, proč tom tak dělají, ale tipnul bych, že to bude mix strachu o své auto (respektive možná právě o jeho zrcátka) a snahy ušetřit co nejvíce místa pro ostatní řidiče. Jaký je poměr mezi těmito dvěma důvody už vůbec netuším, a je to v zásadě jedno. Důležité je myslím to, že ve finále nefunguje ani jedno. Sobě nepomůžu, a těm kolem sebe také. A na vysvětlenou přikládám jeden vpravdě historický obrázek:

iZdroj fotografie: Tatra

Ano, naše legendární Tatra 148. Ne, že bych vás chtěl nutit do sklápění zrcátek u kopřivnického dříče, případně začít shánět neméně legendární hračku na pískoviště ve stejné barvě, jako je originál na fotce. Jen si prosím všimněte „tykadel“, které má náš kultovní automobil na předních blatnících. Ty sloužily zejména k určení bezpečné „průjezdné šířky“, protože občas byla nástavba Tatry za kabinou širší, než její přední část. A pokud tedy někde auto projelo bez ohnutí „tykadel“, projelo už bezpečně celé.

Optický klam využitý ve váš prospěch

A teď to pojďme otočit. Podle čeho budete posuzovat šířku (nebo další rozměry) vozidla, nebo jakéhokoli jiného předmětu? Správně. Podle jeho nejvíce vystupující části. Což v případě automobilu jsou jeho zpětná zrcátka, „tykadla“, jaká byla na Tatře 148 na autech běžně nevozíme. Zaparkovaný automobil se zrcátky v provozní poloze se tedy bude jevit jako širší, než ve skutečnosti je. Platí to pro kolmé i podélné parkování. Názorně se to celé dá přiblížit na tomto obrázku:

iZdroj fotografie: Michal Sztolár

Známém také jako Müller-Lyerova optická iluze. Několik jednoduchých čar v této iluzi zajímavým způsobem dokazuje, o kolik širší se nám jeví předmět, který je „neuzavřený“ a opatřený koncovými prvky, než stejný předmět v uzavřeném tvaru. Zde je to celé znázorněno šipkami, které jsou záměrně zvolené jako výrazné a pod úhlem 45 stupňů. Na první (a často i druhý pohled) bychom byli schopni odpřísáhnout, že délka úsečky „s otevřenými šipkami“ je větší, než délka úsečky se šipkami v klasickém tvaru.

„Širší“ vozidlo = větší odstup = menší riziko

Nebudeme vás napínat, navíc vzhledem k tomu, že v názvu již padlo slovo „iluze“, tak skutečný stav věci asi tušíte. Ano, všechny úsečky jsou zcela stejně dlouhé. Při parkování tak můžete tento optický klam využít ve váš prospěch. Ostatní řidičům se bude vaše auto jevit o něco širší, než ve skutečnosti je, a budou si také od něho držet o něco větší odstup. Čímž se současně snižuje riziko nechtěných kontaktů a odřenin. Držíme palce, ať vaše auto z každého parkování odjíždí zcela „bezkontaktně!“