Dnes je výroba automobilů podřízena zcela jiným principům, než tomu bylo dřív. Zákazník má jiné nároky, jiné nároky mají vývojová centra. Auto, kterým budeme jezdit za pár let, je už teď téměř hotové, vše se řeší roky dopředu. Výroba automobilů v našem prostředí byla dřevěná i z důvodu, že tady byl jiný režim než dnes. Starší ročníky si to pamatují, ty mladší to možná asi nikdy nepochopí. Díky komunismu tady trh fungoval zcela jinak.

Octavia v druhé polovině 20. století znamenala prodejní úspěch

V zásadě nefungoval. Abych přiblížil těm, kteří měli to štěstí, že se narodili později. Velmi jednoduše řečeno, naplánovalo se, co se vyrobí, co se vypěstuje. To se muselo vyrobit a vypěstovat a pak se v rámci dohod řešilo, co se vyveze do spřátelených zemích a co se spotřebuje doma. Dovoz téměř neexistoval, opět pouze ze spřátelených zemí. Proto jsme měli (pouze) na Mikuláše banány, proto jsme měli v zimě nepoživatelné kyselé pomeranče z Kuby.

iZdroj fotografie: Škoda

To, že bychom si dali v lednu jahody, bylo nemyslitelné. Nechci teď polemizovat o tom, že to do určité míry dávalo smysl v rámci výživy. Protože dnes si sice jahody v lednu koupíme, ale chutnají jako polystyren. Nechci tady spekulovat o politice, o tom, jak bylo před převratem a jak je dnes. Jde o to, že plánování probíhalo jinak. Výroba aut probíhala jinak. Dnes už by se asi nestalo to, co se stalo v druhé polovině 20. století.

Automobilka Škoda mění svůj název. S novým jménem chce zasáhnout světové trhy

Škoda přestala vyrábět model Combi a nevyráběla ho téměř dalších 30 let. Ale o tom až za chvíli. Každopádně modelem, o kterém je řeč, je legendární Octavia. Ne ta současná, kterou pro jistotu ukážeme na fotce. Původní Škoda Octavia, ikonický československý automobil, byla na trhu relativně krátkou dobu. Výroba dvoudveřové Octavie začala v roce 1959 a trvala pouhých pět let.

Škoda 1000 MB přinesla technologickou změnu. A problémy

Pak ji nahradila Škoda 1000 MB, známá jako „embéčko“. Tato Škoda měla motor vzadu. Dnes by to bylo pohledem nadšence automobilismu zajímavé, stále je to zajímavé. Díky tomu byla tahle Škoda, i ty následující, lidově tak trochu spřízněné s Porsche 911. Nicméně tak jako u zmíněného Porsche to přineslo poměrně velké problémy s výrobou praktických variant. Pokud máte totiž vzadu v kufru motor, jen těžko do něj dát zavazadla.

Tak jako tak, embéčko přineslo revoluční změnu v designu a technologii. Octavia Combi, verze kombi s velkou a prostornou karoserií, zůstala ve výrobě až do roku 1971. Musela, jak už jsem naznačil. MB totiž nemohlo mít alternativu Combi. Výjimky v rámci světové produkce existují, existovaly. Ale škoda prostě tohle neuměla. Bylo tak jednodušší držet Octavia Combi stále ve výrobě. Ale v linii sedanu přijít se zcela novým modelem.

Dnešní Octavia by bez verze kombi nemohla snad ani existovat

Produkce Combi se definitivně zastavila 21. prosince 1971. Pak museli zákazníci značky Škoda čekat na Combi dlouhých třicet let. Bez pár měsíců. Dokud nepřišel na začátku devadesátých let Favorit, resp. jeho praktická verze Forman. Nicméně zpátky k Octavii. Jak Octavia vlastně vznikla? Tak, že se vyvinula jako facelift populárního „spartaku“, modelu Škoda 440. Ten automobilka uváděla na trh v poválečném období.

iZdroj fotografie: A1AA1A / Creative Commons / CC-BY-SA

Spartak byl robustní a spolehlivý vůz, takže si rychle získal oblibu. I tak se ale Octavia přesto dokázala od svého předchůdce odlišit. Měla modernější design, zejména nová přední maska, která měla oválný tvar bez charakteristických linek, vypadala lépe. Dále tu byl vylepšený podvozek s vinutými pružinami místo listových per, čili lepší jízdní vlastnosti. Drobné změny na první pohled, zásadní s ohledem na podstatu.

Podvozek byl složitější a nabízel cestujícím vyšší jízdní komfort

Zlepšení z Octavie udělala auto, které bylo na svůj čas skutečně pokrokové. Pod kapotou byl čtyřválcový motor o objemu 1,1 litru s výkonem necelých 30 kW. Tím se dala zvládnout maximálka 110 km/h. Se spotřebou paliva 7,7 litru na 100 km byla Octavia vcelku příjemným a ekonomicky nenáročným společníkem. Na rozdíl od pozdějšího 1000 MB. Které mělo tolik neduhů, že je člověk neustále opravoval. Vím o tom své.

iZdroj fotografie: Jiří Sedláček / Creative Commons / CC BY-SA

Jestli zlí jazykové říkali tisícovce „1000 Malých Bolestí“, tak za mne to byl jeden velký a stále trvající problém. Ale možná jsme v rodině měli smůlu na fakt špatný kus. Raději zpět k Octavii. Verze Super a Touring Sport byly vybaveny výkonnějšími motory o výkonu 40 kW a nabízely tak lepší dynamiku. Touring Sport dokázal jet rychleji, byť dnešní dálniční limit by o 2 km/h neatakoval. A také měl poměrně vysokou cenu. Už nešlo o masovou záležitost.

Řada původních Octavií jezdí dodnes na origináních SPZ

V roce 1960 byla tedy představena verze kombi. Ta měla stejný rozměr jako dvoudveřový sedan, ale nabízela větší praktickou využitelnost. Ano, díky rozměrnému zavazadlovému prostoru s rovnou podlahou. O tom, jak a proč se Octavia Combi udržela ve výrobě, už jsem se zmínil. Na rozdíl od sedanu. Ten uvolnil tedy v roce 1964 místo Škodě 1000 MB. Dnes je Škoda Octavia hledaným veteránem.

iZdroj fotografie: Škoda

Vlastně řada z aut jezdí stále na původních „neveteránských“ značkách. Kamarád má jednu, zdědil ji po dědovi. A hýčká si ji. Pochopitelně. Pro mne je ale původní Octavia mementem. Toho, jak špatně se dá odhadnout budoucnost. Jak zbytečné je zbavit se modelu, který funguje, a nahradit jej jinou koncepcí, která ale českému člověku moc nesedí. Tohle by se dnes ve Škoda Auto nestalo.

Galerie