Tahle značka aut má utrum: Na STK vás s ní už ani nechtějí vidět, otočí vás rovnou ve dveřích

Projít STK „bez ztráty květinky“ není vždy zcela snadnou záležitostí. V případě jednoho konstrukčního řešení se však s problémy při technické kontrole setkáte téměř vždy.

i Zdroj fotografie: STK Modřany / Creative Commons / CC-BY-SA
                   

Když jsem si připravoval materiály pro tento článek, nemohl jsem si nevzpomenout na rozhovor s jedním mým známým (a takto i majitelem staršího Fiatu Punto). Nečekaně mi totiž rozšířil obzory směrem k našim Stanicím technické kontroly, neboli STK. Resp. k těm, kdo nemají zas tak staré a neudržované auto, ale zato mívají pravidelně problém projít. Nepatříte náhodou mezi ně? Jsme AutoŽivě.cz a já se tomu pokusím v tomto článku přijít na kloub.

Problémy se netýkají jen Fiatu nebo Felicie

A nepůjde zdaleka jen o Fiat, případně Punto. Které se mi, alespoň po designové stránce, v době uvedení na trh nesmírně líbilo. Ostatně, nakreslil jej Giorgetto Giugiaro. Ne, není to vůbec o Fiatu. „Kamaráde, už nikdy nechci auto, které má vzadu bubny,“ zaznělo totiž v onom rozhovoru. Proč, spousta dobrých aut má vzadu „pakny, čelisti a bubny”“? Jak jsem totiž následně zjistil, zadní bubnové brzdy představují jednu z nejčastějších pastí, do které majitelé starších aut často spadnou.

Přihlaste se k našemu newsletteru a mimo jiné získáte možnost účastnit se soutěže a mít přehled o dalších nabídkách našich partnerů. Soutěž je pouze pro aktivní odběratele novinek.

Kontroverzní LED světla pro denní svícení jsou v těchto případech nelegální. Hrozí pokuta i problémy na STK

Respektive ani ne tak brzdy, jako jejich špatná seřiditelnost a nerovnoměrný brzdný účinek. Ty bývají hlavním důvodem, proč starší auta na STK často propadnou. Mnozí majitelé starších vozů, jakými jsou třeba naše Škoda Felicia, Opel Astra F, VW Polo III, Renault Clio II nebo již zmíněné Punto, znají zřejmě okamžik napětí, když na displeji přístroje na STK naskakují číselné rozdíly mezi pravým a levým kolem zadní nápravy. Někdy jsou to věru zajímavá čísla, na první pohled až k neuvěření.

Pokud můžete, vyhněte se vozům se zadními bubnovými brzdami

Podle statistiky Ministerstva dopravy až 25 % aut starších 15 let neprojde STK právě kvůli nedostatkům na brzdách. Mechanik v jedné z pražských stanic mi to celé jen potvrdil: „Stará bubnová brzda je loterie. Jedno kolo bere víc, druhé skoro vůbec – to je jeden z nejčastějších problémů, co tu vidíme.“ V tu chvíli si člověk uvědomí, že i malá chyba v údržbě může znamenat návrat domů bez razítka v technickém průkazu.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Nová pravidla STK: Tato auta musí na kontrolu každý rok. Je mezi nimi i to vaše? Přehled nejčastějších značek

Proč jsou bubnové brzdy tak problematické? Důvod je jednoduchý. Mechanismus je náchylnější na korozi, zadrhávání paken, zanášení brzdového prachu i staré brzdové kapaliny. A i když brzda při běžné jízdě působí celkem funkčně, teprve pod zátěží v testeru STK se ukáže, že každé kolo brzdí jinak, jak mi řekl jeden z inspektorů. A když na vlastní oči vidíte, jak se auto na válcích stáčí do strany, pochopíte, proč je rovnoměrnost brzdné síly klíčová pro bezpečnost.

Navíc časově náročná může být i případná náprava. Musíte buď vyměnit obložení, vyčistit a seřídit samostavy a vyměnit kapalinu – nebo někdy dokonce celý brzdový váleček. „Některé modely, jako starší Pola nebo Felicie, mají náchylnost k zasekávání paken už od výroby,“ potvrdil mi automechanik Jan Bareš. Přitom většina motoristů do poslední chvíle netuší, že je zadní brzda v nepořádku. Zadní bubnová brzda umí zkrátka potrápit rozhodně víc, než by se na první pohled zdálo. A pokud můžete, je možná lepší se jí (zejména při nákupu ojetin) vyhnout. Ostatně, jaké zkušenosti máte se „zadními bubny“ vy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Michal Sztolár

Michal Sztolár je novinářem webu AutoŽivě.cz od dubna 2022. V předchozí více než dvacetileté praxi se věnoval zejména problematice dovozu ojetin a jejich vlivu na vozový park ČR, konstrukci automobilů a postupnému přechodu od funkčních a technicky precizních k řešením méně dokonalým, avšak splňujícím normativy EU. Aktuálně se specializuje na automotive jako výrobní obor, porovnávání užitné hodnoty starších a nových vozů stejně jako na aktuální problémy, spojené s nezvládnutým přechodem k elektromobilitě.

Zobrazit další články