Sedm let po premiéře konceptu v Goodwoodu předalo De Tomaso první zákaznický exemplář P72, ručně stavěný supersport s manuálem a bez jediné obrazovky.
Dne 2. června 2026 italská značka znovuzrozená pod vedením Normana Choie odhalila komisi nazvanou „Aurelian Night“, tmavě zlatý P72, který vznikl v přímém dialogu mezi anonymním majitelem a interním ateliérem. Žádný online konfigurátor, žádný katalog příplatkových paketů. Zákazník, kterého De Tomaso označuje výhradně jako „custodian“ (správce), si vybíral odstíny, povrchy i frézované hliníkové detaily osobně s týmem Colour and Materials. Než auto zamíří domů, projede ještě sérii vybraných akcí v průběhu roku 2026. Tím fakticky odstartovaly dodávky 72kusové série, která je podle SEC už kompletně alokovaná, a na čekací listině stojí dalších více než 1 500 zájemců.
Tři pedály, žádné zkratky
P72 se v segmentu supersportů za desítky milionů korun vymezuje jedním slovem: analogový. Šestistupňová manuální převodovka je jediná nabízená. Žádný automatický režim, žádná záchranná síť dvojspojky. Odkryté táhlo řazení, tři pedály, mechanické spojení řidiče s motorem, a nic mezi tím.
Výčet toho, co v kokpitu chybí, je výmluvnější než seznam výbavy:
- žádná infotainmentová obrazovka,
- žádné digitální přístroje,
- žádné jízdní režimy,
- žádné připojení telefonu,
- žádná elektronická asistence řazení.
Tlumiče se nastavují ručně. Přístroje jsou analogové. Kompresorem přeplňovaný V8, připravený firmou Roush Performance na bázi fordovského bloku, je naladěný na odezvu v aktuálním převodovém stupni, ne na maximální výkon v tabulkách. De Tomaso samo k volbě Roushe uvedlo, že šlo o spolehlivost a průběh připomínající atmosférický motor, ne o sterilní turbo charakter. Historicky je to konzistentní: značka desítky let stavěla na amerických V8 v italských karoseriích, od Mangusty přes Panteru až sem.
Proč to trvalo sedm let
Koncept P72 se poprvé ukázal v létě 2019 na Goodwood Festival of Speed. Ještě v roce 2020 značka počítala se startem americké výroby na konci roku 2022. Nestalo se. Časová osa ukazuje ne jeden kolaps, ale řetězec technických iterací, z nichž každá posunula termín o měsíce.
V únoru 2024 De Tomaso představilo přepracovaný produkční monokok, jednolitý karbonový díl bez lepených sekcí, a zároveň oznámilo úpravy ergonomie a zavěšení kvůli silniční homologaci. V srpnu téhož roku konečně odstartovala výroba platforem. V prosinci 2024 byl první produkční kus stále ve fázi kompletace a validace. V květnu 2025 přišel finální produkční vůz s interním označením DT001. A ještě v listopadu 2025 se na interních vozech DT002 až DT004 ladila opakovatelnost ruční montáže.
K tomu přibyl v roce 2026 uzavřený právní spor s bývalým CEO Ryanem Berrisem; sám o sobě nevysvětluje celý skluz, ale patřil k reputačním překážkám, které projekt provázely. Výsledek? Téměř sedm let od konceptu k prvnímu zákaznickému autu. Ale také auto, které nebylo uspěchané do výroby kvůli investorskému tlaku.
Ateliér, ne továrna
Na každý P72 počítá De Tomaso se čtyřmi řemeslníky a přibližně 1 600 hodinami práce. To je zhruba devět měsíců plného nasazení jednoho člověka, nebo čtvrt roku pro čtyřčlenný tým. Při 72 kusech to znamená roky výroby, i kdyby vše běželo hladce.
Každý exemplář je individuálně komisionovaný. Oficiální představení komise Aurelian Night popisuje proces jako spolupráci mezi zákazníkem a ateliérem, ne jako výběr z nabídky. Startovní cena se pohybuje kolem 1,6 milionu eur, tedy zhruba 40 milionů korun; průměrná cena alokovaného kusu podle SEC vychází na přibližně 1,7 milionu eur. Značka cílí na ultravysokopříjmovou klientelu a kupci procházejí výběrovým procesem.
Zda některý z 72 kusů míří do Česka, veřejně potvrzené není. De Tomaso nezveřejňuje alokace podle zemí.
Analogový manifest ve věku hybridů
Srovnání s konkurencí ukazuje, jak daleko P72 v odmítnutí digitální vrstvy zachází. Pagani Utopia sdílí analogový étos (přístroje s ručičkami, důraz na řemeslo), ale nabízí vedle manuálu i automatizovanou převodovku a disponuje přeplňovaným V12 s 864 koňmi (635 kW). Koenigsegg CC850 kombinuje pocit z kulisy a spojkového pedálu s automatickým režimem v jedné převodovce. Jesko jde úplně jinam: 9stupňová převodovka LST, dotykové ovladače, výkon 1 280 až 1 600 koní (941 až 1 177 kW).
P72 je proti nim méně univerzální a víc dogmatický. Není to auto na rekordy okruhových časů ani na souboj o nejvyšší maximálku. Je to stroj, který v roce 2026 záměrně obětuje rychlost řazení, komfort i digitální efekty ve prospěch jednoho jediného parametru: pocitu za volantem. Designově přitom nenavazuje na klínovou Panteru sedmdesátých let, ale na organické křivky závodního prototypu P70 z poloviny šedesátých, éry, kdy mezi řidičem a strojem nestálo vůbec nic.
Dvaasedmdesát kusů, 1 600 hodin na každý z nich, čekací listina dvacetkrát delší než série. P72 není odpověď na otázku, kdo staví nejrychlejší auto. Je to odpověď na otázku, jestli se v hypersportové třídě ještě dá řídit holýma rukama.
PŘEČTENÍ: 4285
PŘEČTENÍ: 7230
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 5029
