Goodyear v roce 1839 hodil kus gumy na rozpálená kamna. Omylem vynalezl materiál, bez kterého by nejezdilo jediné auto

Byla zima, patrně leden 1839. Charles Goodyear, zadlužený bývalý obchodník se železářstvím, stál v malé dílně a pozoroval něco, co by většina lidí hodila do koše. Vzorek gumy na kamnech ohořel „jako kůže“, jak později napsal ve své knize Gum Elastic. Jenže na okraji spáleniny zůstal pruh materiálu, který se nelepil, netekl a držel tvar. Goodyear v tom okamžiku rozpoznal to, co roky hledal: teplo a síra dokážou proměnit nestabilní kaučuk v něco zásadně jiného. Nebyla to čistá náhoda. Byl to výsledek let posedlých experimentů, který potřeboval jednu šťastnou sekundu, aby se zhmotnil.

Muž, který změnil materiál, ale nezbohatl

Goodyear se kaučukem zabýval roky před oním zimním večerem. Surový přírodní kaučuk byl v první polovině 19. století fascinující i frustrující materiál zároveň: v létě se lepil a měknul, v zimě křehl a praskal. Řada podnikatelů na něm zkrachovala. Goodyear nebyl výjimkou. Vězení pro dlužníky poznal víckrát, než by si kdokoli přál.

Po incidentu s kamny strávil dalších pět let zdokonalováním procesu, který dnes známe jako vulkanizaci. Na molekulární úrovni jde o vytvoření kovalentních příčných vazeb mezi polymerními řetězci kaučuku pomocí síry a tepla. Z měkkého, tekoucího a lepivého materiálu se stane prostorově zesíťovaná elastická síť. Prakticky řečeno: guma se přestane lepit, přestane se v horku roztékat a v mrazu lámat. Americký patent č. 3 633 získal Goodyear 15. června 1844.

Kapitán národního týmu Krejčí hledá nové angažmá. Může se stát spoluhráčem Součka

SportyŽivě.cz

1 h

Jenže patentová ochrana mu štěstí nepřinesla. Porušování patentu bylo běžné, soudní spory ho finančně vyčerpávaly. Když v roce 1860 zemřel, zanechal po sobě dluhy kolem 200 tisíc tehdejších dolarů.

Sírový zápach, který překročil Atlantik

Příběh má ještě britskou kapitolu. Na podzim 1842 si Thomas Hancock, londýnský gumárenský průkopník, prohlédl vzorky tajemně zpevněné gumy amerického původu. Spolu s kolegou Brockdonem si všimli sírového zápachu. Podle článku publikovaného v časopise Nature tato schůzka „zřejmě přesměrovala“ Hancockův vlastní výzkum. Výsledek: Hancock podal britský patent v listopadu 1843, pouhých osm týdnů před Goodyearovým podáním v USA.

Šlo o vědomou krádež? Jednoznačný důkaz chybí. Jisté je, že Hancock měl přístup k americkým vzorkům a dokázal z nich vyčíst princip. Ve veřejné paměti ale nakonec zvítězilo jméno Goodyear, hlavně proto, že ho nese globální značka. Hancock zůstal spíš v učebnicích dějin chemie.

Firma, která vznikla 38 let po smrti svého jmenovce

Tady přichází paradox, který většinu řidičů překvapí. The Goodyear Tire & Rubber Company nezaložil Charles Goodyear. Založili ji bratři Frank a Charles Seiberlingovi 29. srpna 1898 v Akronu v Ohiu, tedy téměř čtyři dekády po vynálezcově smrti. Podle oficiální firemní historie je inspiroval „duch objevování“, který Goodyear ztělesňoval. Žádná rodinná ani majetková vazba. Čistá pocta.

A firma na startu ani zdaleka nevypadala jako dnešní pneumatikářský gigant. Seiberlingovi zpočátku vyráběli podkovové podložky, pokerové žetony a pneumatiky pro kočáry a jízdní kola. Automobilový boom přišel až později a s ním exponenciální růst.

Dnes Goodyear provozuje výrobní závody po celém světě, ve Francii, Německu, Polsku, Slovinsku, Srbsku, Turecku a dalších zemích. V Česku výrobní závod podle aktuální výroční zprávy nemá, ale prodejně tu působí minimálně od přelomu tisíciletí. Česká entita Goodyear Czech s.r.o. sídlí v Praze a značka má vlastní spotřebitelský web i servisní síť pro osobní i nákladní vozy.

Dědictví na každém autě, nejen na pneumatikách

Vulkanizovaný kaučuk se dnes skrývá v místech, kde by ho většina lidí nečekala. Těsnění dveří a oken, hadice chladicího okruhu, silentbloky tlumící vibrace motoru, manžety poloos, kabelová izolace, řemeny, to všechno funguje díky principu, který Goodyear poprvé spatřil na okraji spáleniny.

Existují modernější alternativy? Částečně ano. Termoplastické elastomery dnes nahrazují klasickou vulkanizovanou pryž v řadě dílů díky snazšímu zpracování a lepší recyklovatelnosti. Ale tam, kde je potřeba vysoká elasticita, teplotní odolnost a dlouhodobá stabilita, tedy typicky v pneumatikách, zůstává chemicky zesíťovaná pryž standardem. Princip starý téměř 190 let stále drží.

Na bočnici každé pneumatiky Goodyear dnes čteme jméno muže, který firmu nikdy nezaložil, na svém objevu nikdy nezbohatl a zemřel v dluzích. Není to jméno zakladatele. Je to jméno materiálu.