Mezinárodní agentura pro energii (IEA) označila současné narušení za největší v historii globálního ropného trhu.
Průměrná cena nafty na českých pumpách přesáhla 42 korun za litr a od konce února vyskočila o více než devět korun. Natural 95 zatím zdražil o necelých pět korun na 38 korun za litr, ale analytici z XTB a Purple Trading shodně upozorňují, že hranice 40 korun je jen otázkou času. Kdo čeká, až se situace uklidní, může čekat příliš dlouho.
Hormuz není vzdálená geopolitika, ale přímý vstup do české ceny paliva
Průliv Hormuz leží mezi Íránem a Ománem a v normálním provozu jím denně prochází přibližně 20,9 milionu barelů ropy a ropných produktů, zhruba pětina světové spotřeby a čtvrtina veškeré ropy přepravované po moři. Tato čísla pocházejí z analýzy americké Agentury pro energetické informace (EIA) a vysvětlují, proč se únorové útoky z 28. února 2026 promítly do cen tak rychle a tak daleko od místa konfliktu. Jakmile se doprava přes Hormuz zadrhne, globální trh okamžitě přidává rizikovou přirážku ke každému barelu a ta se přes velkoobchod a rafinerie dostane na stojan během dnů, ne týdnů. Česko íránskou ropu přímo nedováží, ale to na věci nic nemění: světová cena ropy je jedna a platí pro všechny.
Cena ropy Brent po vypuknutí bojů vystřelila těsně pod 120 dolarů za barel (přibližně 2 760 korun), v době vydání březnového reportu IEA se obchodovala kolem 92 dolarů (asi 2 116 korun), tedy stále o zhruba 20 dolarů (460 korun) výše než před krizí. EIA ve svém výhledu z 10. března 2026 odhaduje, že Brent zůstane v následujících dvou měsících nad 95 dolary za barel (přibližně 2 185 korun), přičemž sama upozorňuje, že od začátku roku byl k 9. březnu zhruba o 50 procent výše.
Nafta dostává větší zásah než benzin, to není náhoda
Asymetrie mezi naftou a benzinem není jen statistická kuriozita, má konkrétní příčinu. IEA výslovně varuje, že dieselové a letecké palivo patří při delším výpadku na Blízkém východě k nejzranitelnějším produktům. Rafinerie mají omezenou flexibilitu v tom, kolik dieselu dokážou z barelu ropy vyrobit, a exportní toky jsou méně diverzifikované než u benzinu. Výsledek je vidět přímo na číslech: zatímco Natural 95 zdražil od konce února o 4,39 koruny, nafta ve stejném období přidala 9,02 koruny. Firmy závislé na nákladní dopravě, zemědělství nebo stavebnictví to pocítí dřív a tvrději než běžný motorista.
V týdnu k 23. března 2026 vykazovalo Česko podle dat Evropské komise cenu 1,686 eura za litr benzinu (přibližně 42 korun) a 1,934 eura za litr nafty (přibližně 48 korun). Průměr EU přitom činil 1,778 eura u benzinu a 1,958 eura u nafty. Česko je stále pod unijním průměrem, ale u nafty je výhoda minimální a rychle se tenčí. Srovnání s Německem, kde se benzin prodával za 2,130 eura (asi 53 korun) a nafta za 2,297 eura (asi 57 korun), zatím vychází příznivě, jenže tento rozdíl se zmenšuje každý týden.
Rok 2022 není archiv, ale živé referenční pásmo
Analytici v rozhovorech pro ČTK připomínají, že při podobných úrovních ceny ropy v létě 2022 stál benzin v Česku kolem 47 korun za litr a nafta kolem 48 korun. ČSÚ tato čísla potvrzuje: Natural 95 se v roce 2022 pohyboval mezi 35,88 a 47,89 koruny za litr, motorová nafta mezi 34,94 a 49,21 koruny. To jsou referenční stropy, k nimž lze dnešní pohyb vztahovat a které ukazují, kolik prostoru pro další růst ještě zbývá, pokud se krize protáhne. Analytik Petr Lajsek z Purple Trading přímo spojuje současné úrovně ropy se vzpomínkou na tehdejší šok a upozorňuje, že psychologie trhu funguje podobně: kdo čekal tehdy, platil víc.
Část čtenářů namítne, že pumpy na krizi jen vydělávají a zdražování svádějí na válku. Ministerstvo financí tuto otázku vzalo vážně a od poloviny března rozjelo denní monitoring cen a marží čerpacích stanic. První výsledky podle e15 naznačují, že stanice nezdražovaly nad rámec trhu, ale monitoring pokračuje a ve hře zůstává i krajní nástroj v podobě fixní výše marže. To samo o sobě říká něco o závažnosti situace: stát by monitoring nespouštěl, kdyby šlo o běžný tržní výkyv.
Zásoby existují, ale nejsou odpovědí na cenu
IEA 11. března 2026 schválila rekordní uvolnění 400 milionů barelů z nouzových rezerv členských zemí, největší kolektivní zásah v historii agentury. Česká Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uvádí, že tuzemské zásoby ropy a ropných produktů by vystačily na 83 dní spotřeby a přes 900 čerpacích stanic je zapojeno do systému krizových karet. Tyto zásoby jsou pojistkou pro případ fyzického výpadku dodávek a Evropská komise 13. března 2026 potvrdila, že bezprostřední riziko výpadku členské státy zatím nevidí.
Jenže právě v tom spočívá klíčové nedorozumění, které se v debatě o cenách paliv opakuje. Ceny mohou letět nahoru i bez fyzického nedostatku benzinu nebo nafty na pumpách. Trh nereaguje jen na to, co se děje dnes, ale na to, co se může stát za tři týdny, pokud se Hormuz neotevře. Rezervy IEA jsou přemosťovací řešení, jak sama agentura přiznává, bez návratu normální plavby průlivem zůstává tlak na ceny silný bez ohledu na to, kolik barelů leží ve strategických skladech.
Otázka tedy nestojí tak, jestli ceny porostou, ale jak rychle a jak vysoko, a to závisí na délce konfliktu, kterou zatím nikdo nedokáže spolehlivě odhadnout. Kdo tankuje dnes, platí za jistotu. Kdo čeká na pokles, sází na to, že se situace na Blízkém východě uklidní dřív, než se přecení tabule.
