Elektromobilů přibývá, ale dobíječky zejí prázdnotou. Německo hlásí první bankroty, v Česku je využití ještě nižší

Čísla vypadají absurdně. Německo k 1. dubnu 2026 provozovalo přes 200 tisíc veřejných dobíjecích bodů, podle Bundesnetzagentur přesně 149 002 střídavých a 51 253 stejnosměrných včetně rychlodobíjecích. Síť roste, elektromobilů na silnicích přibývá, a přesto stojany většinu dne stojí. Osmý BDEW Elektromobilitätsmonitor to říká otevřeně: nízká časová využitost už komplikuje další investice. A první firmy, které vsadily čistě na prodej kilowatthodin, to nepřežily.

Tři bankroty za devět měsíců

Nejstarší doložený případ je GreenCharge. Amtsgericht Marburg nad firmou 11. července 2025 zahájil předběžnou insolvenční správu. Soudní vyhláška důvody nerozebírá, ale načasování mluví samo, šlo o specializovaného provozovatele bez širšího energetického zázemí.

O pět měsíců později, 28. listopadu 2025, vstoupila do restrukturalizačního řízení firma Claus Heinemann Elektroanlagen, pod kterou spadala značka ChargeOne se 3 500 dobíjecími body. Vedení tehdy jako příčiny uvedlo slabou konjunkturu, vysoké investice do nového segmentu a zpožděný prodej. Insolvenční správce Max Liebig nakonec 24. dubna 2026 prodal celý byznys holdingu CUBOS, síť zůstala v provozu, všech 25 zaměstnanců si udrželo místo.

Bagárová uspořádala dceři oslavu za statisíce. Jedna velká trapárna, hlavně ukázat prachy, píšou lidé

VIPživot.cz

14 m

Třetí v řadě byl elvah, platforma pro inteligentní dobíjení. Insolvenční návrh podala 31. března 2026 u Amtsgericht Essen. I tady firma zdůrazňuje, že provoz běží bez omezení a hledá se investor.

Společný jmenovatel? Žádná z těchto firem neměla vedle prodeje elektřiny jiný podstatný zdroj příjmů.

Proč stojany zůstávají prázdné

Dvanáctiprocentní obsazenost v Německu zní špatně. Česká realita je ale ještě drsnější. Na panelu Fóra elektromobilita 2025 zástupci ČEZ a PRE přiznali, že tržní utilizace veřejné sítě v Česku zůstává pod čtyřmi procenty a že při takové úrovni na veřejném dobíjení prodělávají.

Důvod není jen v počtu elektromobilů. Klíčovou roli hraje struktura nabíjení:

• Zhruba 70 % dobíjecích cyklů v Česku podle dat PRE probíhá doma nebo v práci, tedy mimo veřejnou síť.
• 76 % veřejných bodů PRE tvoří pomalejší AC stojany, které řidiči využívají spíš příležitostně.
• Veřejná síť tak plní doplňkovou roli, je pojistkou na cesty, ne denním tankovacím rituálem.

Přesto PRE POINT za rok 2025 vykázala průměrnou časovou vytíženost vlastní sítě 7,73 %, v posledním čtvrtletí dokonce opakovaně přes 10 %. To je důležitý detail: síťová čísla jednoho operátora a celotržní průměr jsou dvě různé věci. Velcí hráči s dobře umístěnými stanicemi si vedou výrazně lépe než trh jako celek.

Kdy se to přestane prodělávat

Podle debaty na Fóru elektromobilita potřebuje veřejná dobíjecí síť v Česku k dosažení provozního zisku přibližně osmprocentní využití. PRE míří do černých čísel kolem roku 2030, po započtení odpisů až 2032. ČEZ mezitím dál expanduje, v prvním čtvrtletí 2025 dodaly jeho stanice o 70 % více elektřiny než rok předtím a firma plánuje tisíc stanic.

To je zásadní rozdíl oproti německým krachům. ČEZ, PRE i E.ON jsou součástí velkých energetických skupin, které si mohou dovolit ztrátové období financovat z jiných aktivit. GreenCharge, ChargeOne ani elvah takový polštář neměly.

Analýza Deloitte to potvrzuje obecněji: čistě infrastrukturní hráči, kteří nemají vedle prodané kilowatthodiny žádný vedlejší zdroj marže, jsou nejzranitelnější. Naopak retailové řetězce (Lidl, Aldi, Kaufland) stavějí dobíječky primárně kvůli zákaznické vazbě. Podle průzkumu EHI Retail Institute 81 % obchodníků uvádí jako hlavní motiv loajalitu zákazníků, ne energetickou marži. A 53 % z nich provoz přenechává třetím stranám, čímž se zbavují fixních nákladů.

Co to znamená pro řidiče

Dobré zprávy: stojany z bankrotujících firem zatím fyzicky nemizí. U ChargeOne přešla celá síť na nového vlastníka, elvah slibuje nepřerušený provoz. Konsolidace v praxi znamená změnu loga na stojanu, novou aplikaci, jiný ceník, ne prázdné parkoviště s vytaženými kabely.

Horší zpráva se týká cen. Při utilizaci pod 4 % čeští operátoři nemají ekonomický prostor ke zlevňování. Prostor pro únosné snížení cen může vzniknout až po dosažení zhruba osmprocentního využití, tedy nejdříve ke konci dekády. Cenový obraz trhu bude navíc roztříštěný: retailové lokality mohou nabídnout levnější dobíjení díky doplňkovému prodeji, zatímco čistě veřejné stojany na odlehlých místech budou dražší.

V Německu je ve velkém měřítku jen hrstka hráčů. K dubnu 2026 měl EnBW přes 11 800 bodů, E.ON Drive necelých 4 800, Tesla Germany 3 665. Zbytek trhu tvoří stovky menších operátorů, z nichž řada balancuje na hraně životaschopnosti.

Konsolidace, ne apokalypsa

Příběh veřejného dobíjení není příběhem o tom, že elektromobilita selhává. Je to příběh o tom, že infrastruktura musí být budovaná v předstihu a že ne každý, kdo do ní vstoupil, měl obchodní model na přečkání let s prázdnými stojany. V Česku velké energetiky zatím drží. Otázkou není, jestli někdo zkrachuje, ale kdo a kdy převezme síť těch, kteří to neutáhnou.