Varování před radarem: Za dálkovky hrozí pokuta, ruční gesto je zdarma

Varování před radarem má přísná pravidla. Za signalizaci dálkovými světly hrozí pokuta, ruční gesto je přitom zdarma

Zákon zná přesně dvě situace, kdy smíte bliknout dálkovými světly. Varování před radarem mezi nimi není.

i Zdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Většina řidičů to udělá automaticky: zahlédnou policejní hlídku s radarem, a jakmile ji minou, dvakrát bliknou protijedoucím. Řidičská solidarita, která se předává z generace na generaci. Jenže zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, takovou solidaritu nezná.

Světelné výstražné znamení je podle něj nástroj pro nebezpečí a předjíždění, nic víc. A kdo ho použije jinak, riskuje pokutu v řádu tisíců korun. Otázka, jestli za to padají i body, je přitom složitější, než jak ji podávají řidičské diskuse na internetu.

Co přesně říká paragraf 31

Klíčový je § 31 odst. 2. Světelné výstražné znamení smí řidič použít jen ve dvou případech:

  • Místo klaksonu k odvrácení hrozícího nebezpečí, typicky situace, kdy zvukové znamení nestačí nebo by bylo neúčinné.
  • K upozornění řidiče předjížděného vozidla, a to i v obci.

To je celý výčet. Žádná třetí položka, žádná výjimka pro „přátelské varování“. Zákon navíc v § 31 odst. 4 dodává, že výstražné znamení se smí užít jen po dobu nezbytně nutnou, a § 32 odst. 3 zakazuje dálková světla tam, kde by oslnila protijedoucího. Bliknutí směrem k protijedoucímu autu kvůli radaru tedy naráží hned na několik ustanovení najednou.

Platí to všude: v obci, mimo obec i na dálnici. Rozlišení obec/mimo obec se v § 31 objevuje jen u upozornění předjížděného vozidla, nikoli u varování před kontrolou.

Pokuta ano, body jsou otazník

Porušení pravidel pro výstražná znamení spadá pod § 125c odst. 1 písm. k), obecný přestupek za nesplnění povinnosti stanovené v hlavě II zákona. Sankční sazba činí 2 000 až 5 000 Kč. Při kontrole v terénu může policista přistoupit i k příkazu na místě.

A co bodové ohodnocení? Tady je potřeba být přesný. Aktuální znění zákona ani oficiální tabulka přestupků BESIP pro rok 2026 samotné blikání protijedoucím jako bodovaný přestupek neuvádějí.

A co to „jedno legální gesto“?

V řidičských debatách koluje představa, že existuje jeden povolený způsob, jak protijedoucí upozornit, třeba mávnutí rukou nebo poťukání na střechu. Zákon ale žádné takové gesto výslovně nepojmenovává. Upravuje světelná a zvuková výstražná znamení. Ruční signály v něm figurují jen v kontextu směrových znamení při odbočování a zastavování.

Podle nás je nejpoctivější to říct přímo: výslovně povolené „radarové gesto“ české právo nezná. Pokud řidič nikoho neoslní, neohrozí a neporuší žádné jiné ustanovení, je upozornění z hlediska zákona o silničním provozu neutrální, ale jen proto, že ho zákon nereguluje, nikoli proto, že by ho povoloval. Jde o šedou zónu, ne o právo.

Antiradar, Waze a telefon v ruce: tři různé věci

V diskusích se často směšují tři zcela odlišné nástroje:

  • Aktivní antiradar, tedy zařízení, které znemožňuje nebo ovlivňuje funkci měřicích prostředků. To je výslovně zakázáno v § 3 odst. 6 a postih je výrazně přísnější.
  • Navigační aplikace s databází radarů (Waze, Google Maps), které pracují s komunitními hlášeními a GPS souřadnicemi a neovlivňují měřicí přístroj. Z textu zákona do definice antiradarového zařízení na první čtení nespadají. Waze přitom v české komunitní dokumentaci rozlišuje funkční radary, falešné radary i infotabule.
  • Telefon v ruce za jízdy, to je samostatný přestupek bez ohledu na to, co na displeji běží. A ten už bodovaný je: aktuální příloha počítá se 4 body.

Jinými slovy: mít Waze se zapnutými radarovými upozorněními v držáku na palubní desce je z hlediska zákona jiná situace než držet telefon u ucha nebo mít pod kapotou krabičku rušící policejní laser.

Proč to stát zakazuje

Oficiální rámování je bezpečnostní, ne fiskální. Policie ČR při vyhlášení celorepublikové akce Speed Marathon 2026 (stovky policistů na téměř 1 200 místech po celé republice) výslovně mluvila o snížení nehodovosti a zvýšení bezpečnosti. Logika zákona je jasná: výstražná znamení mají chránit před nebezpečím, ne pomáhat řidičům vyhnout se kontrole rychlosti.

Při akcích typu Speed Marathon navíc roste šance, že hlídka bliknutí uvidí přímo v terénu. A právě přímé pozorování policistou je u tohoto přestupku prakticky jediný reálný způsob, jak ho prokázat.

Nejbezpečnější strategie je jednoduchá: dodržovat rychlostní limity a nechat dálková světla pro situace, pro které je zákon vymyslel.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Michal Sztolár

Michal Sztolár je novinářem webu AutoŽivě.cz od dubna 2022. V předchozí více než dvacetileté praxi se věnoval zejména problematice dovozu ojetin a jejich vlivu na vozový park ČR, konstrukci automobilů a postupnému přechodu od funkčních a technicky precizních k řešením méně dokonalým, avšak splňujícím normativy EU. Aktuálně se specializuje na automotive jako výrobní obor, porovnávání užitné hodnoty starších a nových vozů stejně jako na aktuální problémy, spojené s nezvládnutým přechodem k elektromobilitě.

Zobrazit další články