Řešit nehodu nebo nějakou kolizi v zahraničí je pro řidiče stresující, zejména z důvodu jazykové bariéry. Nečekaná pomoc může být drahá.
Plné auto, navigace hlásí stovky kilometrů do cíle a člověk si říká, že když si dá pozor na rychlost a tankování, nic ho nepřekvapí. Zejména když vyrazí na jih přes Rakousko. Jedinou komplikací mohou být tamní striktní policisté. Ale není to tak, riziko číhá jinde. Realita evropských cest má i odvrácenou stranu, která je nenápadná, rychlá a přesně míří na to, co dělá z turistů snadný cíl. Ztráta orientace, jazyková bariéra a ochota přijmout pomoc, když se věci náhle zkomplikují. Právě na tenhle mix upozorňuje ÖAMTC s tím, že podvody mířené na zahraniční řidiče se vyskytují i na běžných evropských trasách a „může to postihnout kohokoli“.
Myslet si, že v Rakousku nejsou podvodníci, je nebezpečné
Teď mám na mysli konkrétně Rakousko. Právnička Stefanie Todorov z rakouského autoklubu ÖAMTC připomíná, že i když drtivá většina cestujících na podobné nástrahy nikdy nenarazí, obezřetnost má smysl. Je to přesně ten typ prevence, kvůli které si pak v krizové chvíli dokážete říct „tady něco nesedí“. A rozhodnout se správně. Začíná to často nevinně, drobnou nehodou. Někde u krajnice nebo na odpočívadle, a najednou je u vás „náhodou“ odtahovka, která se zjeví dřív, než stihnete vytočit vlastní asistenci. Právě to je první varovný signál takzvané pirátské „pannenhilfe“. Cizí posádka nabídne bleskový zásah, vy to v nervozitě odkývete.
Auto zmizí ne do nejbližší slušné dílny, ale do předem vybraného servisu kdesi daleko. Kde na vás čekají nikoli férové, ale „šťavnaté“ ceny a k nim přifouklé náklady za samotný odtah. Kdykoli se něco takového stane, zní rada zcela jednoznačně. Než kývnete na jakoukoli „pomoc z ulice“, kontaktujte vlastní asistenci. Nebo hledejte pomoc u rakouského ÖAMTC na čísle +43 1 25 120 00. Jen přes ověřené partnery na místě lze očekávat korektní postup i reálné převzetí nákladů, jak zdůrazňuje právnička autoklubu.
Při nehodě je nutné volat vlastní asistenci a nebrat kolemjdoucí
Výše uvedené telefonní číslo je dobré mít uložené a připravené, protože ochota „dobráků“ končí zpravidla ve chvíli, kdy se objeví váš skutečný poskytovatel pomoci nebo policie. Druhý oblíbený trik stojí na tom, že problém nejprve vytvoří a teprve pak ho „řeší“. Během vaší pauzy na toaletě nebo při krátké zastávce někdo manipuluje s pneumatikou, třeba nepatrně povolí ventil či zanese do běhounu připravený hřeb, a jakmile se po pár kilometrech zastavíte kvůli měknoucí gumě, dostaví se „ochotní“ řidiči, co „jedou kolem“. Jenže jejich cíl není oprava, ale moment, kdy vystoupíte, otevřete dveře, vyndáte nářadí, a tím vytvoříte dvě vteřiny nepozornosti, během nichž z kabiny mizí taška, telefon nebo peněženka.
Prevence je přitom prostá, po každém zastavení, kdy jste měli auto bez dozoru, si ho rychle obejděte, mrkněte na ventily a vizuálně zkontrolujte pneumatiky. Pokud se vás někdo za jízdy snaží „tlačit“ k okamžitému zastavení, vyberte si dobře osvětlené a bezpečné místo, zůstaňte uvnitř, zamkněte, a v případě pochybností volejte policii. Mimochodem tohle je praxe, kterou známe od podvodníků i z Čech, žádná novinka. Je lepší trpělivě přivolat oficiální pomoc než nechat situaci přerůst do chaosu, ve kterém se krade nejlépe.
Podvodníci předstírají poškození a žádají kompezaci hotově
A pak je tu tzv. „spiegeltrick“, tedy trik se zrcadlem. Ten má tolik dílčích variací, že se v něm dá snadno ztratit a člověk ho neprokoukne. Princip je ale vždycky tentýž. Posádka vedlejšího auta způsobí slyšitelný náraz, někdo hodí malý kamínek do boku, bouchne do karoserie nebo jinak vyvolá zvukový efekt. A vzápětí vás obviní, že jste mu poškodili vnější zpětné zrcátko. V tu chvíli přijde řečnická kadence, ruce, které ukazují na škrábanec, který jste nikdy neudělali, a tlak na „okamžitou nápravu v hotovosti“.
Často s tím, že „policie je zbytečná, to si vyřešíme mezi sebou“. Právě tady je potřeba mít jednoduché pravidlo. Pokud nevidíte žádný skutečný důkaz o škodě, nechte adrenalin odplavit a pokračujte v jízdě. Pokud už zastavíte, zůstaňte v autě, nesnižujte si bezpečnou zónu tím, že vystoupíte a otevřete dveře.
Trvejte na přivolání policie. Z praxe plyne, že jen samotná zmínka o oficiálním zásahu většinu podobných aktérů velmi rychle „ochladí“, protože bez okamžité hotovostní „transakce“ jejich hra postrádá smysl. Rada je tedy jednoduchá, být na cestách neustále obezřetný. Nenechat se zaskočit. Když se něco stane, nebát se zavolat policii. Nic neplatit. Nikomu mimo policii neukazovat doklady, platební karty. A co je zásadní, zůstat v klidu a nepropadnout stresu, ten totiž nahrává podvodníkům.
Jezdíte do Rakouska?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 4966
Nezařazené
|
PŘEČTENÍ: 7701
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5846
