Závod ve slovinském Novém Městě letos oslavil pětimilionté vyrobené auto. Cesta k němu vedla přes dřevěná kladiva, tři politické režimy a čtyři automobilové značky.
V červenci 2025 sjelo z montážní linky Revozu jubilejní Clio V v barvě „blue iron“, určené pro slovinský trh. Pět milionů aut z jednoho závodu, to by samo o sobě stačilo na slušnou průmyslovou pohlednici. Jenže příběh novoměstské fabriky začíná o sedm dekád dřív, v dílně uprostřed zemědělského kraje, kde se karoserie doťukávaly dřevěnými paličkami. A právě ta vzdálenost mezi prvním a pětimiliontým autem dělá z Revozu jeden z nejpozoruhodnějších průmyslových příběhů střední Evropy.
Dílna v agrárním kraji
28. dubna 1954 vznikly v Novém Městě dva podniky, Agroservis a Moto Montaža. Za oběma stál Franjo Bulc, místní vizionář, který do regionu bez jakékoli automobilové tradice přivedl spolupráci s německým DKW/Auto Union. Výroba vypadala primitivně: dodávkové a osobní DKW se montovaly „šroubovákovou“ metodou z dovezených dílů, karoserie se ručně poobráběly na dřevěných modelech. Přesto už do tří let podnik vyvinul vlastní dodávkový vůz na technice DKW.
V roce 1955 Bulc přivedl Jurije Levičnika, který se stal klíčovým organizátorem růstu. O čtyři roky později se podnik přejmenoval na IMV a začal expandovat; vedle aut vznikaly i karavany Adria, které se dodnes prodávají po celé Evropě. Podle Klubu přátel IMV šlo o období, kdy se zemědělský region proměňoval v průmyslové centrum doslova před očima.
Dva přechody na Renault
Tady je potřeba rozlišit dvě zásadní data, která se často slévají do jednoho. V roce 1967 IMV krátce montoval Austiny, ale skutečný zlom přišel v roce 1972, kdy podnik podepsal kooperační smlouvu s Renaultem. V únoru 1973 z linky sjel první Renault 4, a tím začal výrobní přechod.
Majetkový přechod přišel až o šestnáct let později. V roce 1989 vznikl Revoz jako společný podnik IMV a Renaultu, v roce 1992 francouzská strana získala majoritu a v roce 2004 stoprocentní vlastnictví. Mezitím proběhl rozpad Jugoslávie, a závod přežil. Ne díky štěstí, ale díky tomu, že už nebyl závislý na jugoslávském trhu. Napojení na Renault mu dávalo exportní logiku, kterou domácí politický chaos nemohl zničit.
Srovnání s Československem je v tomhle ohledu výmluvné. Zatímco jugoslávský automobilový průmysl uzavíral západní licence už od poloviny 50. let (dohoda Fiat–Zastava z roku 1954 byla vůbec první poválečnou smlouvou západní automobilky se socialistickou zemí), československé závody zůstávaly zakotvené v rámci RVHP. Ještě v roce 1988 tvořily dovozy dílů ze Západu jen 17,4 % hodnoty importovaných komponentů. Polsko sice koupilo licenci Fiatu v roce 1965, ale distribuce aut zůstávala pod přísnou státní kontrolou. Jugoslávie prostě dala svým závodům víc prostoru dýchat.
Malý, ale nenahraditelný
Dnes je Revoz stoprocentní dcerou Renault Group s 1 606 zaměstnanci. V roce 2025 tu vzniklo zhruba 61 tisíc kusů Clia V. Není to objemový gigant; turecká Bursa ve stejném roce vyrobila přes 252 tisíc Clií a k tomu ještě Dustery. Francouzské Douai zase běží jako multi-modelová elektrická platforma pro Mégane, Scénic, Renault 5 i Alpine A290.
Revoz funguje jinak. Je to koncentrovaný závod na malé vozy, kde se nevyrábí šíře, ale hloubka. A právě ta specializace mu opakovaně zachraňuje existenci. Exportní mapa Clia V to ilustruje názorně:
- Francie: 48,2 %
- Itálie: 12,1 %
- Španělsko: 6,7 %
- Německo: 4,4 %
- Belgie: 4,0 %
- Česko: 1,5 %
Zbylá čtvrtina míří do dalších evropských i mimoevropských destinací včetně Maroka a Izraele.
Budoucnost jménem Twingo
Od března 2025 v Novém Městě běží industrializace nového Twinga E-Tech electric. Sériová výroba má odstartovat v roce 2026 a Renault Group potvrdil, že na stejné platformě tu vzniknou i příbuzné modely značek Dacia a Nissan. Investice přesahuje 150 milionů eur. Na český trh by elektrické Twingo mělo podle české stránky Renaultu dorazit koncem roku 2026.
Podle nás je tohle nejsilnější důkaz, že Revoz není přežívající relikt, ale aktivní součást koncernové strategie. Renault do závodu, který by chtěl zavřít, neinvestuje čtyři miliardy korun a nepřiděluje mu tři modely najednou.
Muzeum, kde to všechno začalo
Kdo chce vidět ty dřevěné paličky a první DKW, může zamířit do muzejní sbírky IMV v Drgančevje u Nového Města. Otevřeno je každou sobotu od 10 do 12 hodin, pro skupiny i v jiné dny po domluvě. Vstupné činí 4 eura, studenti a senioři 3 eura, děti do 12 let zdarma. Komentovaná prohlídka trvá hodinu až hodinu a půl. Parkování zvládne asi deset aut nebo dva autobusy.
Sedmdesát jedna let, čtyři značky, tři státní útvary, pět milionů aut. Pointa příběhu Revozu není v tom, že malá továrna přežila. Je v tom, že pokaždé, když se změnil svět kolem ní, dokázala vyrábět přesně to, co ten nový svět zrovna potřeboval.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 5043
PŘEČTENÍ: 6835
