Vlak, nebo auto? Řidič osobního automobilu nemá téměř nikdy šanci. Musí udělat jednu jedinou věc a pak nehodu s lokomotivou přežije

Každý věří, že v případě potíží bude mít štěstí a „nějak to dopadne“. V případě kolize na železnici tohle neplatí, výjimky nejsou.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Je to fyzika a její zákony mluví jasně. Pokud dojde ke střetu monstrózní vlakové soupravy tažené rozjetou lokomotivou s osobním autem, které váží tunu a půl, pak auto nemá šanci. A šanci nemá ani posádka uvnitř osobního automobilu. Přesto dochází k nehodám na železničních přejezdech. Někdy jde o chybu techniky, nefunkční signalizaci. Ovšem je děsivé, jak často lidi vjíždějí na železniční přejezd sami, ze své vůle.

Je to fyzika, proti rozjetému vlaku nemá osobní auto šanci

Nicméně podle Ministerstva dopravy počet zemřelých na železnici klesá. Proces zavádění zabezpečovače tomu pomáhá. A pokračuje. Bezpečnost na železnici má stále vyšší prioritu v České republice, a to s ohledem na zvyšující se provoz a neustále se měnící technologie. Podle informací z Bezpečnostní komise Ministerstva dopravy (BESIP) se situace na železnici začíná zlepšovat. Je to prý důsledkem jak investic do moderních zabezpečovacích systémů, tak i systematického zlepšování bezpečnostních opatření.

iZdroj fotografie: Centrum dopravního výzkumu

Od začátku roku 2025 začne výhradní provoz evropského zabezpečovače ETCS na vybraných částech některých železničních koridorů v ČR. Tento systém má přinést další zvýšení bezpečnosti a efektivity železniční dopravy. Ladění systému na vybraných úsecích české železnice již probíhá naplno a je třeba se soustředit na maximální koordinaci příprav, aby jeho nasazení proběhlo co nejefektivněji. Ministr dopravy zdůrazňuje, že každý lidský život je nenahraditelný, a proto je neustálé zvyšování bezpečnosti na železnici nezbytné.

Na vlastní oči: Řidič kamionu to nezvládl na železničním přejezdu na Plzeňsku. Chybu odneslo hned 10 osobních aut

Pozitivním zjištěním v meziročním srovnání je fakt, že počet zemřelých osob na železnici klesá. Tento trend je výsledkem kombinace různých opatření, včetně odstraňování problematických míst na české železnici, což usnadňuje práci strojvůdcům a snižuje riziko nehod. Bezpečnost na železnici není pouze otázkou zabezpečovacích systémů, ale také systematického přístupu ke zlepšování celého systému. Pokles počtu zemřelých osob na železnici a další bezpečnostní ukazatele jsou povzbudivým signálem.

I jedna oběť pod vlakem je zbytečná, tohle je třeba řešit

Dávají najevo, že opatření přijatá v posledních letech směřují správným směrem. Je však důležité pokračovat v rozvoji moderních zabezpečovacích systémů a vzdělávání personálu, aby byla železnice stále bezpečnější pro všechny její uživatele. Zcela zásadní je, aby řidiči, když přijedou k železničnímu přejezdu, „zapnuli“ mozek. Podívali se, rozhlédli do obou stran. Vyhodnotili rizika, a pouze pokud žádná nehrozí, tak přejezd přejeli.

Důležitou roli v procesu zvyšování bezpečnosti na železnici hraje také analýza faktorů vedoucích k nedovoleným jízdám drážních vozidel, kterou provádí Centrum dopravního výzkumu. Strojvůdci mají díky této analýze možnost se seznámit s mapou míst, kde se často vyskytují chyby, což jim umožňuje lépe se připravit a minimalizovat riziko chyb. Na druhou stranu na mapu se mohou samozřejmě podívat i řidiči a zjistit, kde je potenciálně nejvyšší riziko, že by i oni mohli chybovat.

iZdroj fotografie: Alf van Beem / Creative Commons / CC-BY-SA

Mapa je online, přehledná, je zřejmé, kde se co stalo a stát se zase může. Ještě jednou, u střetu vlaku s autem platí, že obvykle nelze počítat s druhou šancí. Aby přežil řidič auta střet s vlakem, musí udělat jednu jedinou věc. Nesmí dopustit, aby ke střetu vůbec došlo. Nesmí vjet na přejezd před blížící se vlakovou soupravu. Když už ke kolizi dojde, nikdy se to neobejde bez materiálních škod, v horším případě zranění a ztrát na životech.

Jak jezdíte přes přejezdy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
130 lidí právě čte
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 12 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články