Auta vytlačila koně bez zákazu. Tak proč zakazovat spalováky?

Auta vytlačila koně bez zákazu. Tak proč zakazovat spalováky? Slova z Volkswagenu rezonují v EU, jde o budoucnost našich aut

Martin Sander z vedení Volkswagenu přirovnal spalovací auta ke koním: nikdo je nezakázal, přesto zmizeli z běžné dopravy. EU mezitím skutečně začala měnit pravidla hry.

i Zdroj fotografie: iStock

Koně si můžete koupit i dnes. Nikdo je plošně nezakázal, prostě je vytlačilo praktičtější řešení: lidé postupně zjistili, že z bodu A do bodu B je auto lepší. Přesně tenhle příměr použil Martin Sander, člen představenstva značky Volkswagen Passenger Cars pro prodej a marketing, v červnovém rozhovoru pro Auto Express. A vztáhl ho na přechod od spalovacích aut k elektromobilům. Jenže za tím příměrem se skrývá víc než líbivá metafora. Skrývá se za ním spor o to, jak rychle a jakými pravidly má Evropa přejít na bezemisní dopravu, a jestli vůbec potřebuje něco zakazovat.

Co Sander skutečně říká, a co ne

Sanderův argument není „zachraňte spalováky“. Je subtilnější. Když se veřejná debata točí kolem data konce spalovacích motorů, zákazníky to podle něj k elektromobilům nepřivede. Místo toho navrhuje tři věci: odstranit bariéry v nabíjecí infrastruktuře, mluvit pozitivně o výhodách elektromobilů a řešit ceny energie. Pro Evropu přitom odmítá mezikrok v podobě range extenderů; Volkswagen už má podle něj dost široké portfolio od klasických spalovacích motorů přes mild-hybridy, full-hybridy a plug-in hybridy až po čistě bateriové vozy.

Důležitý kontrapunkt: Sander není „anti-EV“ tvář značky. Volkswagen letos v únoru oznámil dodání dvoumiliontého čistě elektrického vozu a hlásí se k vedoucí pozici na evropském trhu s elektromobily. Spor tedy není o tom, zda elektromobilita ano, nebo ne. Je o tom, kdo má určovat tempo: trh, nebo regulace.

Tři roviny, které se v debatě míchají

Když se řekne „EU ustoupila od zákazu spalovacích aut“, je nutné rozlišit tři zcela odlišné věci. Míchají se dohromady v titulcích i v politických projevech, ale právně jde o různé instrumenty s různým stavem.

  • Platné právo (beze změny): K červnu 2026 stále platí, že nové osobní vozy a dodávky mají od roku 2035 splňovat flotilový cíl 0 g CO₂/km, tedy stoprocentní snížení oproti roku 2021. Tohle je ten takzvaný „zákaz spalovacích aut“, i když technicky jde o emisní normu, ne o zákaz technologie.
  • Schválená dočasná úleva (2025–2027): Rada EU 27. května 2025 schválila flexibilitu, podle níž se plnění CO₂ cílů automobilek za roky 2025–2027 hodnotí jako tříletý průměr, ne po jednotlivých letech. Pomáhá to výrobcům, ne spotřebitelům. S rokem 2035 to nesouvisí.
  • Projednávaný návrh (90% cíl pro rok 2035): Komise v prosinci 2025 předložila návrh, který by změnil stoprocentní cíl na devadesátiprocentní snížení emisí z výfuku. Zbylých deset procent by šlo dorovnat kredity za udržitelná paliva a nízkouhlíkovou ocel. Podle legislativního spisu Evropského parlamentu je návrh stále v procesu a čeká na rozhodnutí výboru.

Jinými slovy: EU skutečně ustoupila, ale zatím jen krátkodobě a pro výrobce. Změna roku 2035 je na stole, není však schválená.

Co by devadesátiprocentní cíl znamenal v praxi

Pokud by návrh prošel, otevřel by po roce 2035 prostor pro část hybridů a plug-in hybridů, tedy aut, která mají spalovací motor, ale díky elektrické složce produkují výrazně méně emisí. Pro českého kupce je to konkrétní otázka. Dnes hybridní a plug-in hybridní modely v showroomech normálně stojí:

ModelTyp pohonuCena od (Kč)
Toyota Corolla Touring Sports 1.8Hybrid777 900
Toyota Corolla Touring Sports 2.0Hybrid852 900
Škoda KodiaqMild-hybrid995 000
Hyundai Tucson HEVHybrid959 990
Hyundai Tucson PHEVPlug-in hybrid1 069 990
Škoda KodiaqPlug-in hybrid1 175 000

Pokud by návrh neprošel a zůstal stoprocentní cíl, nové běžné benziny, diesely i většina hybridů by z registrací v EU po roce 2035 zmizely. Zůstaly by jen vozy s nulovými emisemi na výfuku.

Volkswagen není sám, ale ani jednotný s celým průmyslem

Sanderova linie odpovídá širší pozici evropského automobilového průmyslu. Asociace ACEA, zastupující sedmnáct výrobců, v říjnu 2025 otevřeně žádala „pragmatický, flexibilní a technologicky neutrální“ rámec. Oliver Zipse z BMW mluví o „dobrém nápadu, špatném provedení“ a tvrdí, že i po návrhu Komise by pro více než devadesát procent aut zůstal de facto zákaz.

Ne všichni ale hrají stejnou hru. Renault veřejně potvrzuje dekarbonizační trajektorii a další elektrické modely bez kampaně proti termínu 2035. Mercedes drží plnou elektrifikaci jako hlavní směr, zároveň ale počítá s elektrifikovanými spalovacími pohony „hluboko ve třicátých letech“. Mezi členskými státy jsou rozdíly ještě ostřejší: česká vláda chce úplné zrušení zákazu po roce 2035, Německo prosazuje flexibilnější rámec se zachováním plug-in hybridů, ale postoje dalších zemí se podle materiálů Rady EU „výrazně rozcházejí“.

Koně jako příměr: kde sedí a kde kulhá

Historicky koňskou dopravu skutečně nevytlačil žádný zákon. Automobil byl prostě rychlejší, levnější v provozu a praktičtější. Kočáry přežily v rekreačních a ceremoniálních nikách, přesně jako Sander říká. Jenže paralela má trhlinu. Spalovací auta Evropa neřeší proto, že by nebyla praktická. Řeší je kvůli emisní externalitě, kvůli klimatu. Koně žádnou srovnatelnou regulační motivaci nevyvolávali. Příměr tedy sedí na chování zákazníků, nesedí na důvod regulace.

A právě tady je jádro celého sporu. Otázka už dávno nezní, jestli „zakázat spalováky“. Zní, jestli EU stihne do roku 2035 udělat elektromobil pro běžného kupce prakticky i cenově snazší než hybrid. Pokud ano, Sanderovy koně budou proroctví. Pokud ne, budou alibi.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 14 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články