Historie a vývoj bezpečnostních pásů automobilu | AutoŽivě

Vývoji bezpečnostním pásů pomohla 2. světová válka, první se objevily až v roce 1948. Ty dnešní obsahují i pyrotechniku

Bezpečnostní pásy jsou nedílnou součástí dnešních vozidel. První pásy spíše chránily před rizikem vypadnutí z vozu, dnes dokonce ovlivňují pohyb těla po prudkém nárazu.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Bezpečnostní pás. Dnes snad není řidiče, který by tento prvek neznal. Bezpečnostní pásy tu s námi však nebyly od počátku automobilismu. Prvně se začaly bezpečnostní pásy používat v letadlech a až následný rozvoj automobilové dopravy a jejich specifik dal podnět k vzniku bezpečnostního pásu pro automobilový průmysl. První pásy však posádku příliš nechránily a šance na přežití vážné nehody byly malé.




Pásy jako doplněk bezpečnosti

Dnes se při usednutí do vozu připoutá skoro každý pasažér. Pověry, že pasažéři vzadu se poutat nemusí, jsou falešné a ten kdo jim věří, ohrožuje celou posádku vozu. Zároveň i pověra, že těhotné ženy se nemusí poutat, je taky nepravda, protože pás je navržen tak, aby neuškodil těhotné ženě. Důležité také je, jak ve vozidle sedíte, aby měl pás dostatečnou funkci.

Nohy na palubní desce nebo z okénka vozu opravdu nejsou bezpečné. Pokud však nabouráte čelně při vysoké rychlosti, třeba 100 km/h, do pevné překážky (například stromu), nemusí vám ani připoutání bezpečnostním pásem zachránit život. Vývoj pásů probíhá i dnes, aby se co nejvíce omezilo riziko zranění při automobilové nehodě.

Nehody dříve a dnes

Je jasné, že se bouralo již v počátcích automobilismu. Tehdy akorát auta nedosahovala takových cestovních rychlostí jako dnes. Bohužel, za volantem se umíralo také. Mnohdy stačilo k tragické nehodě dosáhnout rychlosti 40 km/h. V autech do první poloviny 20. století nebyly prakticky žádné záchranné prvky. Jen se podívejte na Benzovu tříkolku z roku 1886, která nemá ani nic před řidičem. Pokud jste tedy s takovým vozem narazily do čehokoliv, což asi nebyl problém při tak tenkém předním kole, tak s jistotou jste z vozu vypadli směrem dopředu.

Ani ve 30. letech bezpečnost nebyla lepší. Volant působil jako kopí na hrudník řidiče, deformační zóny neexistovaly a pedály se při nehodě klidně postaraly o těžké zranění nohou. V kombinaci s dřevěnou výztuží karoserie a ostrých hran šlo o smrtelnou kombinaci. Dnes při nehodě v rychlosti 40 km/h z vozu většinou vystoupíte a jste vlastně „jen v šoku“. Dveře u moderních vozidel jdou při takové nehodě otevřít, pásy vás podrží v autě, abyste nevypadly čelním sklem ven, a airbagy se postarají o nekontaktování interiéru vozidla.

Vývoj po 2. světové válce

První použití bezpečnostního pásu bylo v automobilu Tucker Sedan v roce 1948. Jednalo se o dvoubodový bezpečnostní pás. Tedy takový, který dnes bývá u některých aut na prostředním zadním sedadle. V roce 1958 pak přichází automobilka SAAB, která jako první uvádí bezpečnostní pás v sériové výbavě automobilu. Bylo to u modelu GT 750. O rok později přichází Volvo se svým tříbodovým pásem, který vznikl upravením pětibodového.

Je třeba dodat, že povinnost poutat se nebyla. Pás byl spíše doplňkem, nežli povinností ve výbavě. Také byl zprvu jen na předních sedadlech a až později se dostal i na zadní sedadla. U nás jsme se dočkali povinných bezpečnostních pásů až v roce 1967. To platilo na přední sedadla a mimo obec. V roce 1976 pak byla zavedena povinnost poutat se na všech sedadlech mimo obec a v roce 1990 přišlo poutání i v obci a na všech sedadlech, tak jak jej známe dnes.

Vývoj uchycení

Jak z logiky uchycení vyplývá, že dvoubodové bezpečnostní pásy zrovna nejlépe svou funkci neodvedou. Dvoubodový pás vás sice zachytí, ale jeho rozložení sil působící při nehodě na tělo pasažéra je špatné. Proto vznikly až osmibodové bezpečnostní pásy. V osobních automobilech se vlivem jednoduchosti obsluhy nejčastěji používají tříbodové pásy. Osmibodový pás se používá například u některých sportovních prototypů.

Z podstaty věci je pak jednoduché dovtípit se toho, že poutat se při denním používání pětibodovým bezpečnostním pásem je docela nepraktické. Koneckonců některé automobilky to ke svým „sportovnějším“ modelům i nabízely. Například Maserati GranTurismo MC Stradale. Byť je vaše tělo lépe fixováno, tak tyto pásy pak postrádají možnost pohybu na sedačce. Otočit se připoutaný na zadní sedadlo je v takovém případě nemožné.

Předpínač pásů a omezovač síly

Předpínač pásů je buďto mechanický, elektronický a pyrotechnický. Jeho funkce je zmenšení dopředného pohybu cestujících v případě nárazu. Předpínače se aktivují v čase kolem 12 ms a působí silou 3 – 5 kN. Při jeho aktivaci může z vozidla vycházet i silný kouř. Pás se navine asi o 8 cm v případě mechanického předpínače a asi o 11 cm v případě pyrotechnického. Optimální nastavení času aktivace a návinu se testuje pomocí virtuálních simulací a saňových zkoušek. Tím se omezí počet vozidel, která je nutno fyzicky testovat.

Omezovač síly naproti tomu působí až po předepnutí a má za následek omezit sílu, kterou působí tělo pasažéra na pás. Jde o to, aby tělo nebylo vystaveno přílišnému tlaku při nehodě. Není vhodné, aby pasažér byl doslova „přikurtován“ k sedačce, protože by hodnoty sil působící na tělo byly příliš vysoké. Proto se v zádržném systému používají omezovače. Ty jsou buďto mechanické, kdy dojde k plastické deformaci v navíječi, nebo je na pásu speciální šev. Jen pro představu, pás musí při rychlosti 50 km/h zadržet sílu, kterou by vaše tělo dosáhlo při volném pádu ze 4. patra.

Je podle vás správné trestat řidiče za nepoužití pásů, nebo by mělo být dobrovolné?

Zdroj: Autorský komentář Filipa Střechovského, MotorTrend, Volvo

Diskuze Vstoupit do diskuze
77 lidí právě čte
Zobrazit další články
ArmádníZpravodaj.cz
Populární americký symbol představuje jeden z prvních hoaxů. Vzorem amerického Strýčka Sama byl obchodník s masem
Události247.cz
SMS karantény? Je otázka, kdy zprávu otevřeme a jestli ji vůbec přečteme, říká advokát Bláha
VědaŽivě.cz
Jak se ptáci naučili létat? 3 vycvičení netopýři pomáhají vědcům zjistit, jak ptáci poprvé vzlétli
adbz.cz
Seznam nejdražších psích plemen pro rok 2022: Tibetského mastifa pořídíte i za 42 milionů korun