Než řidič vyjede do Německa, měl by se podívat na to, jaké tam platí zákony. Některé české zvyky tam totiž mohou být pokutovány.
Kdo pravidelně jezdí po Autobahn, nejspíš někdy slyšel poučku: „Pod šedesát nesmíš.“ Zní logicky, snadno se zapamatuje a koluje mezi řidiči tak spolehlivě, že ji málokdo ověřuje. Problém je, že § 18 odst. 1 německé StVO říká něco podstatně jiného, a záměna obou výkladů může českého řidiče na německé dálnici překvapit pokutou, body v registru, nebo obojím najednou.
Co ve skutečnosti říká paragraf s číslem 60
Ustanovení § 18 odst. 1 StVO zní jasně: na Autobahn a na silnice pro motorová vozidla (Kraftfahrstraßen) smějí pouze motorová vozidla, jejichž konstrukční maximální rychlost přesahuje 60 km/h. Totéž platí i pro tažený přívěs. Jde tedy o vstupní podmínku pro vozidlo, nikoli o příkaz pro řidiče držet za jízdy konkrétní tempo.
Jinými slovy: moped s maximálkou 45 km/h na dálnici nesmí. Osobní auto, které umí 180 km/h, ale zrovna jede sedmdesátkou v koloně, žádný zákon neporušuje. Hranice 60 km/h je technický filtr, ne dopravní minimum.
Kdy pomalá jízda opravdu stojí peníze
Pokud žádné pevné minimum neexistuje, za co tedy hrozí postih? Odpověď leží v § 3 odst. 2 StVO: řidič motorového vozidla nesmí bez závažného důvodu jet tak pomalu, aby bezdůvodně brzdil plynulost provozu. Žádné konkrétní číslo v kilometrech za hodinu zákon neuvádí, posuzuje se vždy podle okolností.
Základní pokuta za bezdůvodně pomalou jízdu, která brzdí provoz, činí podle ADAC 20 eur. Částka nepůsobí dramaticky, jenže málokdy zůstane osamocená. Jakmile se k ní přidá další delikt, účet roste:
- Předjíždění bez podstatně vyšší rychlosti než předjížděné vozidlo: 80 eur (Téměř 2 000 Kč) podle oficiálního sazebníku.
- Neoprávněné blokování levého pruhu: ADAC uvádí 80 eur a 1 bod v registru.
- Trestní rovina: při prokázání nátlaku (Nötigung) nebo při nehodě s ublížením na zdraví či usmrcením vstupují do hry 2 až 3 body a trestní řízení.
Za samotnou bezdůvodně pomalou jízdu podle § 3 odst. 2 jsme v oficiálním bodovém katalogu samostatný bodovaný delikt nedohledali. Body se otevírají až u souvisejícího porušení, typicky právě blokování pruhu nebo vleklé předjíždění.
Past levého pruhu: kde Češi nejčastěji narazí
Pro českého řidiče mířícího na dovolenou nebo za prací není největší riziko „spadnout pod 60″. Skutečná past spočívá v levém pruhu. Německé právo v § 2 StVO ukládá povinnost jet co nejvíc vpravo; levý pruh slouží výhradně k předjíždění. Kdo v něm setrvá, aniž by jel podstatně rychleji než provoz vpravo, riskuje postih za blokování, a tam už figurují body.
Oprávněně pomalejší jízda přitom existuje. Zákon i ADAC uznávají situace, kdy tempo snížit lze: špatné počasí, omezená viditelnost, rozměrný transport, slabě motorizovaný veterán nebo dopravní situace, která rychlejší jízdu neumožňuje. Klíčový je vždy objektivní důvod. Bez něj se i osmdesátka v levém pruhu může stát problémem.
Česko versus Německo: technická podmínka je přísnější doma
Zajímavé srovnání nabízí český zákon č. 361/2000 Sb. Podle § 35 smějí na českou dálnici jen vozidla a soupravy s konstrukční rychlostí nejméně 80 km/h, tedy o dvacet víc než v Německu. Navíc pokud za jízdy vznikne závada, kvůli níž řidič nedosáhne na rovině 80 km/h, musí dálnici opustit na nejbližším výjezdu. Německý zákon takovou povinnost v § 18 výslovně neformuluje.
Obě země se ale shodují v principu: bezdůvodně pomalá jízda, která brzdí ostatní, je přestupek bez ohledu na to, zda existuje číselné minimum.
Značka, která skutečně nařizuje minimum
Na některých úsecích německých dálnic přece jen konkrétní minimální rychlost platí, a to tam, kde stojí kulatá modrá značka 275 s bílým číslem. Může být navázaná i na jediný pruh v rámci pruhové tabule. Její konec vyznačuje značka 279. I zde ale zákon připouští výjimku: pokud silniční, provozní, rozhledové nebo povětrnostní podmínky vyžadují pomalejší jízdu, řidič značku smí „podkročit“.
Kdo tedy na Autobahn hledá pevné číslo, měl by sledovat modré kruhy nad vozovkou, ne zpaměti citovat paragraf, který říká něco jiného, než jak se traduje. Dvacet eur za základní přestupek možná nebolí. Osmdesát eur, bod v registru a potenciální trestní řízení při nehodě už ano.
