Žebříček aut, která rez sežere nejrychleji: Švédové testují 500 modelů přes 30 let, Ford ani Toyota neobstály

Švédský motoristický magazín Vi Bilägare shromáždil přes 500 hodnocení antikorozní ochrany napříč 34 značkami. Neměří, jak pečlivě majitel myje podvozek nebo jak často vozí auto na servis. Měří něco, co majitel ovlivnit nemůže: tovární základ, tedy rozsah zinkování, vosk v dutinách, těsnění spojů, materiály a konstrukci míst, kde se drží vlhkost a sůl. Výsledky ukazují, že pověst spolehlivé značky a kvalita protikorozního řešení jsou dvě zcela odlišné disciplíny. A že špatný základ péče jen zpomalí, nikdy neobrátí.

Co přesně Švédové testují

Žádné solné komory, žádné urychlené laboratorní stárnutí. Technici Vi Bilägare demontují plastové kryty, endoskopem nahlížejí do dutin a nosníků, měří tloušťku zinkové vrstvy, kontrolují přítomnost vosku nebo oleje v dutinách a hodnotí těsnění každého spoje na podvozku. Výsledkem je známka 1 až 5. Jednička znamená, že auto nezvládne ani jednu zimu na solených silnicích bez napadení. Pětka slibuje bezproblémových prvních šest let.

Průměr napříč všemi testovanými značkami činí 3,1 bodu. Jenže rozptyl je obrovský, od plných 5,0 u Porsche po 1,8 u Hondy. A právě ten rozptyl vypráví příběh, který se do servisní knížky nevejde.

Plug-in hybridy stárnou jinak než elektromobily. O stavu baterie nerozhoduje nájezd, ale návyk předchozího majitele

AutoŽivě.cz

7 h

Kdo propadá a kdo vede

Podle aktuálního rankingu vypadá spodek a špička žebříčku takto:

Čísla pocházejí ze žebříčku Vi Bilägare. Přesto je vzorec jednoznačný: evropské prémiové značky investují do oboustranného zinkování a vosku v dutinách. Řada japonských modelů spoléhá na tenčí chemické nátěry a nechává nosníky a spoje bez dostatečné ochrany. Volvo V70 z roku 1999 dostalo plných 5 bodů díky oboustrannému zinkování a oleji v každé dutině. Honda Jazz z roku 2016, tedy o sedmnáct let novější auto, skončila s jedním bodem z pěti. A to navzdory dvanáctileté záruce proti prorezivění.

Novější neznamená lepší

Logika „nové auto = vyřešený problém“ v datech neplatí. Honda Jazz 2002 měla 2 body, verze 2016 spadla na 1. Toyota Yaris se drží dlouhodobě nízko: model z roku 2000 ještě dostal trojku, následující generace opakovaně dvojku kvůli nechráněným nosníkům a netěsným spojům pod podlahou. Subaru Forester 2009 i Impreza 2019 skončily shodně na 2 bodech. Žádný přesvědčivý skok nahoru. Systematickou veřejnou reakci Hondy, Toyoty ani Subaru na opakovaně slabá hodnocení se nám nepodařilo dohledat.

Pro český trh je to nejcitelnější u Toyoty, která má široký zásah v nových i ojetých autech. Honda a Subaru jsou menšinové, ale o to bolestivější u ojetin kupovaných „na jistotu“. A české zimy se solenými silnicemi jsou přesně ten scénář, který metodika Vi Bilägare popisuje jako kritický: známka 2 znamená napadení v horizontu několika let, často dřív, než je rez vidět zvenku. Samozřejmě ale že i Porsche bez patřičné ochrany trpí a není nesmrtelné.

Co s tím: kontrola i dodatečná ochrana

Péče o auto není vyhozená. Ale je třeba vědět, co umí a co ne. Kvalitní dodatečné antikorozní ošetření dokáže další postup koroze výrazně zbrzdit, i u špatně navrženého auta. Nevrátí ale už zasažený kov do původního stavu a nepřeprojektuje špatně vyřešenou dutinu. Čím dřív se ošetření provede, tím víc smyslu má; u pětiletého auta bývá ještě co chránit.

Orientační ceny v Česku:

• Dutiny + podvozek komplet: od 6 900 Kč (Dinitrol, menší osobní auto) po 17 300 Kč (specializovaná dílna Praha)
• Kontrolní interval: přibližně každých 18 měsíců, obnova po 4–5 letech

Při koupi ojetiny z rizikové skupiny se vyplatí zvedák a důkladný pohled zespodu. Kontrolní seznam: lemy blatníků a podběhy, prahy pod gumami dveří, svarové spoje podvozku, okolí plastových krytů, výfuk, brzdové trubky a stopy po přelakování kolem lišt. U skrytých dutin je bez endoskopu nebo znalosti konkrétního modelového testu výhoda vždy na straně prodávajícího.

Servisní knížka plná razítek vypovídá o stavu motoru a převodovky. O tom, co se děje uvnitř prahů a nosníků, neříká vůbec nic.