Žena bez řidičáku uháněla na elektrokoloběžce s maximálkou 100 km/h

Žena bez řidičáku uháněla na elektrokoloběžce s maximálkou 100 km/h. Policii tvrdila, že jela pomalu, soud ji potrestal směšnou pokutou

Třicetiletá žena ze švédského Upplands Väsby jela na stroji, který vypadal jako koloběžka. Podle soudu šlo o motocykl.

i Zdroj fotografie: Pexels

Dne 4. června 2026 zastavila švédská policie ženu na elektrické koloběžce. Při kontrole zjistila, že stroj je schopen vyvinout rychlost přes 100 km/h. Žena neměla řidičský průkaz, nikdy ho nevlastnila. Tvrdila, že jela nanejvýš třicítkou a že koloběžku si půjčila od bratra. Soud v Attundě ji na konci července uznal vinnou z jízdy bez oprávnění na vozidle, které právně spadá do kategorie motocyklu. Pokuta? Celkem 2 500 švédských korun, v přepočtu podle kurzu ECB zhruba 5 400 Kč. Ne tisícovka, jak by se mohlo zdát.

Koloběžka, která přestala být koloběžkou

Klíčem celého případu není otázka, jak rychle žena skutečně jela. Soud řešil něco jiného: co je to za stroj. Ve Švédsku platí jasná hranice: elektrická koloběžka spadá do režimu jízdního kola jen tehdy, pokud její motor nepřekročí 250 wattů a nepomáhá nad 20 km/h. Nad těmito limity se vozidlo podle Transportstyrelsen překlápí do kategorie mopedu, nebo rovnou motocyklu.

Hranice pro moped je 45 km/h a 4 kW. Stroj schopný přes 100 km/h ji překračuje několikanásobně. Soud proto pracoval s klasifikací motocykl, a k řízení motocyklu potřebujete odpovídající oprávnění. Žena ho neměla. Tím se dopustila takzvaného neoprávněného řízení (olovlig körning).

Co vlastně žena u soudu řekla

Její obhajoba stála na dvou tvrzeních, která si navzájem protiřečila. Sama přiznala, že stroj umí jet přes 100 km/h a že rychlost šla nastavovat přes mobilní aplikaci. Zároveň ale tvrdila, že ona osobně jela jen kolem 25–30 km/h. Věděla prý, že bez řidičáku nesmí řídit auto, moped ani motorku, ale koloběžku považovala za něco jiného.

Soud jí tuto argumentaci nesebral. Právě proto, že znala maximální rychlost stroje a věděla o možnosti softwarového nastavení, měla si podle soudu sama ověřit, zda ještě řídí „koloběžku“, nebo už něco, co vyžaduje licenci. Nevědomost ji neochránila.

Pokuta, která vypadá směšně, ale není to celý příběh

Trest tvoří dvě složky: denní pokuta 1 500 SEK (asi 3 300 Kč) a příspěvek 1 000 SEK (asi 2 200 Kč) do fondu pro oběti trestných činů. Celkem tedy zhruba 5 400 Kč. Částka působí nízko, jenže soud netrestal rychlost. Trestal absenci oprávnění. Žádný samostatný rychlostní delikt v rozsudku nefiguruje; veřejně dostupné shrnutí ani nepopisuje radarové měření při jízdě, jen dosažitelnou rychlost stroje zjištěnou při policejní kontrole.

Pro srovnání: v Británii je jízda na soukromé elektrické koloběžce po veřejné komunikaci nelegální sama o sobě. Hrozí pokuta, trestné body i zabavení stroje.

Co by se stalo v Česku

Nabízí se otázka, jak by podobný případ dopadl u nás. Odpověď je jednoznačná: výrazně hůř.

Podle Ministerstva dopravy platí v Česku pro koloběžku v režimu jízdního kola hranice maximální konstrukční rychlosti 25 km/h. Nad ní stroj přestává být kolem a výrobce ho musí zařadit do příslušné kategorie vozidla. Stroj schopný stovky by s největší pravděpodobností spadl do kategorie L, tedy motorové vozidlo vyžadující registraci, pojištění i řidičské oprávnění.

Jízda bez příslušného řidičáku na motorovém vozidle se v Česku řeší podle § 125c zákona 361/2000 Sb. Sankční pásmo:

  • Pokuta: 25 000 až 75 000 Kč
  • Zákaz řízení: 18 měsíců až 3 roky
  • Navíc: možné postihy za chybějící registraci, pojištění a technickou nezpůsobilost

Rozdíl oproti švédským 5 400 Kč je propastný. A to ještě nepočítáme s tím, že provoz nepojištěného motorového vozidla otevírá další rovinu odpovědnosti; při nehodě by jezdec hradil škody z vlastní kapsy.

Kdy koloběžka přestává být koloběžkou

Poučení z případu ze Stockholmu je prosté a platí na obou stranách Baltského moře: rozhodující není to, jak stroj vypadá, ale co umí. Marketingový název „e-scooter“ neznamená nic, pokud motor táhne přes stovku. Švédská prokuratura i české ministerstvo dopravy shodně přenášejí část odpovědnosti na uživatele; před první jízdou je na vás ověřit si, co vlastně řídíte.

Bratrova koloběžka za pět tisíc korun pokuty je ve Švédsku uzavřená epizoda. V Česku by stejná jízda mohla stát desetinásobek, a k tomu řidičák na tři roky.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články