Majitelům naftových aut se bortí země pod nohama: Na benzínce je čeká nepříjemné překvapení. Vyvěsí cedule a bude hůř

Nevím, čím aktuálně jezdíte vy a co tankujete na čerpacích stanicích (pokud tedy vůbec tankujete a už rovnou nedobíjíte), pravdou však zůstává, že motorová nafta je trnem v oku mnoha vlád, o Evropské unii jako celku ani nemluvě. Nejpozději od aféry Dieselgate je zkrátka diesel na „blacklistu“ a příslušné orgány se snaží, seč mohou, aby nám jízdu na motorovou naftu znepříjemnily. Přičemž nejsnazší cesta je pochopitelně ta finanční, cenová. Na to, jak to v praxi bude vypadat, se nyní pojďme s redakcí AutoŽivě.cz podívat společně.

Snahy Evropské unie prostřednictvím Energy Taxation Directive

Výhody nafty (nižší cena) a dieselových motorů (nižší spotřeba) jsou čím dál víc „kompenzovány“ výsledným zdaněním. Ve finále tedy zdražením, pochopitelně. Evropská unie dlouhodobě usiluje o reformu zdanění pohonných hmot prostřednictvím revize směrnice o zdanění energie (ETD – Energy Taxation Directive). Hlavním cílem je odstranit historickou výhodu nafty, která je ve většině členských států zdaněna výrazně méně než benzín. Podle analýzy Evropské komise z roku 2024 činí průměrný rozdíl ve zdanění mezi naftou a benzínem v EU 15,8 centu na litr ve prospěch nafty, přičemž v některých zemích jako Nizozemsko nebo Belgie dosahuje tento rozdíl až 23 centů/litr.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Nemalé rozdíly mezi jednotlivými členskými státy

Současný stav ukazuje značné rozdíly mezi členskými státy. Zatímco minimální sazba spotřební daně stanovená EU činí 33 centů/litr pro benzín a stejných 33 centů/litr pro naftu, reálné zdanění se výrazně liší. Například v Německu je benzín zdaněn sazbou 65,45 centů/litr, zatímco nafta pouze 47,04 centů/litr. Ve Francii je rozdíl ještě markantnější – benzín 68,29 centů/litr versus nafta 59,40 centů/litr. České republiky se tento problém také týká – aktuální sazba činí 12,84 Kč/litr u benzínu a 10,95 Kč/litr u nafty.

Jedna z nejoblíbenějších letních potravin brzy výrazně zlevní. Kdo toho včas nevyužije, ten neušetří ani korunu

udalosti247.cz

6 h

A asi nikoho nepřekvapím, když napíšu, že Evropská komise argumentuje především ekologickými důvody. Dieselové motory produkují o 13 % více CO2 na litr spáleného paliva než benzínové (2,64 kg CO2/litr u nafty vs. 2,34 kg CO2/litr u benzínu). Navíc emitují až 10krát více oxidů dusíku (NOx) a 22krát více pevných částic než moderní benzínové motory s filtrem. Studie WHO z roku 2023 ukázala, že znečištění z dieselových motorů způsobuje v EU ročně přibližně 71 000 předčasných úmrtí.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Otázkou je, jestli studie zahrnovala poslední generaci dieselů s normou EURO 6d, nebo měření probíhalo na starších motorech. Podobně jako jejich zážehové protějšky totiž i diesely ušly v posledních letech nemalý kus na cestě za lepší ekologií provozu. Celkem dokážu pochopit, že staré, kouřící TDI z roku 1995 (ale i novější TDI se starší EURO normou) je asi něco, co by mělo ze silnic postupně zmizet. Jako cyklista navíc opravdu nemusím, když podobné „tédéíčko“ staršího data kolem mne projede. Rozdíl ucítíte ihned.

Plán na postupné zvýšení zdanění = postupné zvýšení cen

To však nic nemění na tom, že navrhovaná reforma počítá s postupným vyrovnáním sazeb do roku 2033. Což je „za chvíli”. První fáze (2025–2028) předpokládá zvýšení minimální sazby na naftu o 3 centy ročně, druhá fáze (2029–2033) pak o dalších 5 centů ročně. To by v konečném důsledku znamenalo zvýšení ceny nafty o 28–35 centů na litr, tedy zhruba o 7–9 Kč. Pro průměrného českého řidiče dieselu s ročním nájezdem 15 000 km a spotřebou 6 l/100 km by to znamenalo dodatečné náklady 6 300 – 8 100 Kč ročně.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Odpor členských států je však značný. Zejména země s vysokým podílem dieselových vozidel (Francie 59 %, Španělsko 56 %, Belgie 53 %) se obávají ekonomických dopadů. Silniční dopravci varují před zvýšením nákladů o 12–15%, což by se promítlo do cen zboží. Evropská asociace automobilového průmyslu (ACEA) upozorňuje, že 42 % osobních vozů a 96 % nákladních vozidel v EU jezdí na naftu. Přesto Evropská komise trvá na tom, že vyrovnání zdanění je nezbytným krokem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

A otázkou je, jestli se jí reformu podaří prosadit. Ostatně, jak to vidíte vy? Mělo by se zdanění nafty opravdu srovnat se zdaněním benzínu?