Pravidla jsou přesná a není místo pro chybu nebo nějakou osobní kreativitu. Lidé přesto dělají nesmysly a zcela zbytečně bourají.
Křižovatka, to místo, kde se potkává nejen několik silnic, ale i různé styly řízení, úroveň pozornosti. Někdy se tam zkříží i nervozita s netrpělivostí. Každý, kdo usedá za volant, se s tímto fenoménem setkává dnes a denně. Přesto se stále najde spousta řidičů, kteří v tom mají zmatek. Není divu, protože pravidla přednosti nejsou vždy tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát na první pohled. Tedy, pravidla jsou jasná, ale řidiči si v tom sami dělají zmatek a chaos. Stačí, aby se v jedné křižovatce potkalo více aut z různých směrů, někdo odbočoval vlevo, jiný vpravo.
Pravidla jsou zřejmá, zákon mluví jasně. Proč řidiči tápou?
Aby někdo přijížděl po hlavní, další z vedlejší, chyběly značky – a rázem je zaděláno na situaci, která dokáže potrápit i zkušeného řidiče. Z vlastní zkušenosti vím, že právě v těchto momentech se ukazuje, kdo má pravidla opravdu v malíku a kdo jen spoléhá na to, že „to nějak dopadne“. Přitom stačí znát několik základních principů a většina křižovatek přestane být strašákem. Základem je samozřejmě rozpoznat, kde je hlavní a kde vedlejší silnice. To je první a nejdůležitější krok, protože právě podle toho se určuje, kdo má přednost. Pokud přijíždíte po hlavní, máte výhodu, ale ani to neznamená, že můžete jet bezhlavě.
Vždy je potřeba sledovat provoz, protože ne všichni účastníci silničního provozu pravidla respektují. Pokud jste na vedlejší, platí jednoduché pravidlo, dáváte přednost všem, kdo jedou po hlavní, ať už jedou rovně, odbočují vlevo nebo vpravo. Zajímavé je, že v některých případech může být situace komplikovanější, například když se v křižovatce potkají dvě vedlejší silnice nebo když je křižovatka řízena dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“ nebo dokonce „Stůj, dej přednost v jízdě“.
Kde jsou značky, řidiči bourají, tam, kde nejsou, bourají také
Právě tady se často chybuje, protože řada řidičů si myslí, že pokud přijíždí z pravé strany, má automaticky přednost. Jenže to platí pouze v případě, že není přednost upravena dopravní značkou. Pokud je na místě značka „Dej přednost v jízdě“, musíte dát přednost všem, kdo jedou po hlavní, bez ohledu na to, z jakého směru přijíždějí. Další kapitolou jsou křižovatky bez dopravního značení, tedy takzvané „rovnocenné“ křižovatky. Tady platí pravidlo pravé ruky. A teď jsem konečně u pomyslného jádra pudla. Tohle v redakci AutoŽivě řešíme často. Křižovatka, žádné značky, kdo má přednost? Podíváme se na to, co říká zákon, tedy Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb.
Tam se píše, že řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům (…) přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci. Dále zákon říká to, že nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce jedna, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům (…) přijíždějícím zprava. Řidič také nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce.
Když jsou auta čtyři, tak se musí řidiči domuvit na prvním
Jinak řečeno, v našem případě (a teď se dívejme na obrázek) má přednost ten, kdo přijíždí zprava. Zní to jednoduše, ale v praxi se často stává, že řidiči přehlédnou auto přijíždějící z nenápadné uličky nebo si nejsou jistí, jestli je křižovatka opravdu rovnocenná. Na obrázku je křižovatka do tvaru pravoúhlého kříže. Jsou tam tři auta, žluté, modré a zelené. Které pojede jako první? Respektive v jakém projedou auta pořadí? Všechna mají povinnost dát přednost zprava, nejsou tam žádné dopravní značky. Po pravé ruce má volno pouze řidič zeleného vozu, ten pojede jako první. Tím se uvolní místo po pravici modrého auta, to projede jako druhé. A jako třetí, tedy naposledy, projede křižovatku auto žluté. Ano, je to skutečně jednoduché.