Je nebo není legální projevit společenskou účast a poděkovat? Řidiči mají jasno, děkují i bez ohledu na riziko pokuty.
Co je psáno, to je dáno. Svého času platilo, že co je v novinách nebo v televizi, je pravda. Tohle už dávno neplatí. S globálním rozmachem internetu a svobodou slova, která tam vládne, tohle dogma padlo. Online může kdokoli napsat cokoliv a nutně to nemusí být pravda. Ve smyslu že to velmi často není pravda. Někdy je to záměr, někdy neznalost. Téma, které jsme v redakci AutoŽivě také řešili. Ale vždy tak, jak to je správné, relevantně, objektivně. Pokuty za nelegální blikání. Ano, skoro se čte jako nová definice buzerace, že hrozí pokuta za gesto slušnosti.
Poděkovat je slušnost, je to ale v autě přestupek za pokutu?
Gesto, které většina z nás dělá téměř automaticky, prostě poděkovat výstražnými světly. Když vás někdo pustí, uhne, nebo vám jinak usnadní život v provozu. Stačí krátké „blik-blik“ a jedete dál s pocitem, že kultura za volantem ještě úplně neumřela. Jenže co když je tahle maličkost právně v šedé zóně? A opravdu za ni padají pokuty? Jak to stojí v zákoně? Podle § 31 silničního zákona je přesně určeno, kdy se světelná znamení smějí použít, nikoli kdy se „hodí“ či „sluší“, ale kdy jsou legální.
Takzvanou světelnou houkačku, tedy krátké probliknutí dálkovými světly, můžete použít k odvrácení hrozícího nebezpečí nebo k upozornění předjížděného vozidla. Dává to smysl, protože jde o okamžik, kdy potřebujete být vidět a dát signalizací jasně najevo, že se něco děje. Pro upozornění na hrozící nebezpečí. Typicky v situaci, kdy je nutné náhle snížit rychlost jízdy nebo rovnou zastavit vozidlo, slouží světelné výstražné znamení, tedy varovné blikačky. Tam zákon přidává klíčové omezení: jen po dobu nezbytně nutnou.
Policie reálně blikání předními světly nehlídá a nepokutuje
Z toho tedy plyne, že „poděkování“ jako takové zákon výslovně nezná – nehodnotí gesta slušnosti, ale vymezuje funkční použití světel pro bezpečnost. Vše, co je mimo tyto rámce, se v právním výkladu může kvalifikovat jako přestupek a pokutovat. Tady už se dostáváme k číslům, která budí pozornost. V přestupkovém režimu může policista na místě vyřešit věc domluvou až do pokuty do 1 500 Kč. Ve správním řízení se pak pohybujeme v rozmezí od 2 000 do 5 000 Kč. To zní jako zbytečně drsná realita za něco, co v běžné praxi dělají slušní řidiči jako samozřejmost, že?
Jenže ještě nekončíme, protože tady vstupuje do hry pojem, který laická veřejnost často míjí. Společenská škodlivost. Je to podobné jako fenomén skutkové podstaty. Jedna věc je, co se stane. Ale pak také „společenská“ souvislost. V momentě, kdy blikáním nekomunikujete v rámci bezpečnosti, ale například upozorňujete protijedoucí na policejní hlídku a policie vás při tom chytne, může to být problém.
S blikáním předními světly je to stejné, jako s použitím blinkrů
Když zablikáte, jakože děkujete, je to mimo definici zákona, ale společenská škodlivost chybí. Jen těžko by někdo pokutu udělil. Zeptali jsme se bývalého policisty, jestli za svou mnohaletou karieru někdy někoho za blikání pokutoval. Nepokutoval. Reálně to nejde, tedy podle našeho zdroje. Jak zachytit, tak dokázat. Jinak řečeno. Za to, že blikáním poděkujte, vám nikdo pokutu nedá. A pokud zablikáte v rámci varování před hlídkou? Toto není návod, ale vždy může řidič tvrdit, že blikal, aby upozornil na nebezpečí.
Tady sice pokutu teoreticky může policie udělit, ale v reálu to také nefunguje. Ještě zmíním mimo blikání předními světly blikání blinkry. Je to podobné. S tím rozdílem, že tady zase používají řidiči výstražné blinkry jako omluvu Zaparkují, kde se jim zlíbí a dají blinkry. Jakože „pardon“. Tohle se policii lépe dokazuje. Auto stojí, bliká. Dá se zdokumentovat. Není to auto, které projede kolem a blikne předními. Faktem je, že zaparkovat tam, kde se to nesmí, je menší zlo, než zaparkovat tam, kde se to nesmí a pustit u toho výstražné blinkry.