Jedna skupina řidičů tvrdí A, druhá zase přísahá na B. Pravdu má ale jen jedna část spektra, druhá zbytečně riskuje a utrácí.
Je to stále se opakující otázka. A rozpor, zejména mezi mladšími a staršími řidiči. Ti starší byli a jsou zvyklí při jízdě z kopce vyřadit na neutrál a „jet zadarmo“. Kdysi i mě jeden známý učil, že když chce člověk šetřit, má z kopce vyřadit na neutrál a „nekrmit motor zbytečně“. Ten zvyk jsem dlouho vídal i jinde, jako by to bylo tiché pravidlo staré školy. Jenže technologie se od dob karburátorů posunuly o generaci dopředu. A s nimi i logika, jak se moderní auta chovají v reálném provozu. Dnešní motory hlídají sofistikované řídicí jednotky.
Karburátory jsou minulostí, dnes se o auto starají řídicí jednotky
Ty v každé vteřině sledují otáčky, rychlost, polohu plynu i stav převodovky a přesně podle toho dávkují palivo. A právě tady leží jádro často přehlíženého faktu. Jakmile při jízdě necháte zařazený rychlostní stupeň a úplně pustíte plyn, elektronika přeruší vstřikování paliva a motor nechá auto zpomalovat svým vnitřním odporem. Okamžitá spotřeba v tu chvíli padá na nulu. Ne obrazně, ale skutečně, protože do válců nic nejde. Kdo v tu chvíli mrkne na palubní počítač, často vidí 0,0 l/100 km (nebo jen pomlčku). To je přesně ten režim, o který jde.
Vůz brzdí motorem, ale nádrž se nezapojuje. Naproti tomu jízda na neutrál vypadá lákavě, jistě. Chápu to. Auto „plachtí“, rychlost neklesá tak rychle a kabina je tichá. Jenže i při tom musí motor běžet, na volnoběh. To znamená, že si stále bere palivo, aby nezhasl. Je to sice malé množství, ale rozhodně ne nula. Zatímco v režimu brzdění motorem si řídicí jednotka dovolí odstřihnout palivo úplně, při neutrálu musí udržovat volnoběžné otáčky. Takže stále spaluje. Na krátkém dojezdu to člověk nepozná, ale v dlouhém kontextu už ano.
Na neutrál palivo ubývá, při brždění motorem je nádrž mimo hru
A když se podobných „plachtění“ nasčítá přes týden nebo měsíc řada, je rozdíl v nádrži znát. A teď ta méně populární část. Vyřazení do N snižuje připravenost auta k okamžité reakci. Na klidné rovince to nemusí vadit, ale v hustém provozu nebo na silnici je to problém. Můžete potřebovat rychle přidat plyn, třeba abyste dokončili předjetí, srovnali auto po překvapivé nerovnosti nebo se vyhnuli překážce. Když jste v neutrálu, musíte nejprve zařadit vhodný stupeň a teprve potom čekat výkon. To zdržení je krátké, ale ve stresu se vleče a často přichází i riziko podtočení nebo naopak přetočení motoru.
S vyřazenou rychlostí se řidič pouští do riskantní zóny
Pokud se netrefíte do otáček. Je to zbytečná komplikace v situaci, kde chcete mít jednoduchost a spolehlivost na své straně. Brzdění motorem naopak pracuje ve váš prospěch i z hlediska stability. Zpomalení je plynulé a předvídatelné. Hmotnost vozu se přenáší progresivněji dopředu. Kola mají lepší šanci udržet adhezi, než když čekají na rozkaz od brzdového pedálu na hraně přilnavosti. Na kluzké silnici, v dešti, na prachu nebo na ujetém sněhu je tohle rozdíl, který cítíte v rukou i v sedadle.
Auto méně „plave“, lépe drží stopu a nevyžaduje tolik zásahů, abyste ho uklidnili. Takže znovu, shrnu to, aby bylo jasno jednou provždy. Byť v redakci AutoŽivě budeme rádi za vaše (opačné) názory a argumenty dole pod článkem. U moderních automobilů řízených elektronickou řídicí jednotkou je při brzdění motorem po uvolnění plynu přívod paliva do válců dočasně zcela přerušen. Takže okamžitá spotřeba klesá na nulu, zatímco při jízdě na neutrál běží motor na volnoběh a stále spaluje určité množství paliva.
Některá auta sama nabízejí režim takzvaného plachtění
Jen proto, aby nezhasl, což je z hlediska úspory méně výhodné. Vyřazení na neutrál snižuje připravenost vozu k okamžité akceleraci a prodlužuje reakční čas řidiče. Je nutné znovu zařadit vhodný převodový stupeň, to zejména ve stresu zvyšuje riziko podtočení či naopak přetočení. Celkově to může zhoršit zvládnutí kritické situace. Brzdění motorem přináší více kontroly nad vozem, plynulejší zpomalování a menší náchylnost k zablokování kol na kluzkém povrchu.
Současně šetří provozní brzdy, které se při dlouhých sjezdech mohou přehřívat a ztrácet účinnost, takže jejich životnost se při častějším využití brzdění motorem prodlužuje. Jízda na neutrál může mít smysl v určitých specifických scénářích. Typicky při pozvolném dojíždění k semaforu nebo křižovatce. Některé moderní systémy dokážou podobný režim automaticky využít, dokonce samy nastavit. Nicméně v běžné praxi, zejména při jízdě z kopce, vychází jako celkově výhodnější a bezpečnější brzdění motorem.