Jaký je rozdíl mezi jízdním kolem a mopedem? Donedávna to byl motor, dneska jsou tady vozidla, která motor mají, ale stále jde o bicykl.
Když se někdo ptá „je to ještě jízdní kolo?“, u elektrokol jde o víc než o slovíčkaření. Právě to, že běžná elektrokola jsou v evropském rámci považována za jízdní kola a nikoli za motorová vozidla, otevřelo trhu dveře dokořán. Pomohlo to celé cyklistické branži překlenout útlum prodejů klasických kol. Dnes jsou e-biky vnímány jako „záchrana“ odvětví. Evropská unie teď zvažuje, zda nepřekreslit hranice toho, co přesně ještě kolo je a co už spadá do jiné kategorie.
Dříve bylo jízdní kolo legislativně jasné, bez šlapání nejelo
Tedy pod jiná pravidla, povinnosti i omezení, vzduchem už letí informace, že by brzy mohly platit nové limity. A že EU chce právní rámec znovu vymezit. Zároveň je zřejmé, že elektrokola přinesla branži miliardové obraty a jejich úspěch přímo souvisí s tím, že pro koncové zákazníky neplatí povinnost registrace ani pojištění. Stačí je jednoduše koupit, sednout, jet. Zkusil jsem zjistit pro redakci AutoŽivě nějaká data o trhu. Kdo vede? Náš soused, Rakousko je nyní s podílem 57 procent skutečným „mistrem Evropy“.
Pokud jde o tržní podíl kol s elektrickou asistencí, hraje prim. V Německu v loňském roce měla elektrický motor už víc než polovina všech prodaných kol. Obě čísla jsou důležitá, protože na nich vidíme, jak se i v zemích s dlouhou cyklistickou tradicí stal bicykl s motorem „novým normálem“. Takže co se chystá, o čem se mluví? V pozadí zvažovaných změn stojí evropská definice EPAC (Electrically Power Assisted Cycle), která dnes drží půdorys trhu pohromadě. Jízdním kolem je v EU stroj, který poskytuje asistenci jen při šlapání, ukončí motorickou podporu před 25 km/h a má nominální trvalý výkon motoru nanejvýš 250 W.
S elektrickým motorem se kolo přesouvá do kategorie motorek
Tím zůstává mimo schvalování pro motorová vozidla, mimo tzv. L-kategorii podle nařízení EU č. 168/2013. Spadá pod „měkčí“ režim. Byť se samozřejmě musí řídit souborem bezpečnostních předpisů. Cokoli výkonnějšího nebo s podporou nad 25 km/h už do této výjimky nespadá. Typově se řadí do L-kategorie (typicky L1e) a nese s sebou nutnost schvalování, pojištění, často i registrace a jiné požadavky podobné mopedům. To je v praxi jedna z bariér, proč tato silnější kola s rychlostí až 45 km/h zůstávají v mnoha státech spíše okrajovou volbou. V jádru současné debaty ale neleží popření EPAC jako takového, nýbrž přesnější definování hranic a parametrů.
Takových, které by lépe odlišily „kolo s asistencí“ od strojů, jež už do cyklistické infrastruktury velikostí, výkonem nebo rychlostmi nezapadají. Kdo někdy potkal na cyklostezce těžké masivní elektrokolo s obřími bateriemi, zná ten pocit. Jako kdyby vedle jel spíš někdo na motorce. Z pohledu bezpečnosti je logické, že to EU řeší. Jde o technologické nuance, na kterých dnes stojí rozdíl mezi legálním kolem a něčím, co už je víc moped než bicykl. Co si o tom všem myslíte vy? Budu moc rád za vaše komentáře pod článkem.
Má to motor, jede to rychle, tak to asi nebude klasický bicykl
Mě napadá řada otázek, na které si vlastně sám hledám odpověď. Třeba proč by kolo mělo mít motor. Můj názor na věc je asi taková, že kolo nemá motor. To má jako pohon nadšence, který se potí v sedle a šlape a šlape a šlape. Cokoli, co má motor, je podle mého názoru buď moped, nebo motorka.
Zde bych pocitově dělil asi podle vzhledu. Co vypadá jako kolo, ale má motor, je moped. Co vypadá tak, že s tím chcete jet víc než jenom z důvodu efektivity, je motorka. Plus přidám třeba rozdělení pole výkonu a/nebo maximální rychlosti. Každopádně kolo s motorem podle mě není kolo. Je to něco víc v tom smyslu, že to podle mého názoru vyžaduje registraci, povinné ručení a řidičský průkaz.