Vydělávají 525 milionů Kč denně. Studie spočítala, kolik si ropné firmy přirážejí na každý litr paliva, který řidiči tankují

Čísla pocházejí ze studie, kterou pro Greenpeace vypracoval hamburský energetický analytik Steffen Bukold z firmy EnergyComment. Její závěr je přímočarý: v prvních dvou týdnech po vypuknutí íránské krize v březnu 2026 rostly ceny paliv na německých pumpách výrazně rychleji než samotná ropa Brent. Rozdíl nekončí v dani, nekončí v logistice. Končí v maržích firem, které kontrolují rafinérie, distribuci i čerpací stanice zároveň. Přepočteno na denní objemy prodeje v Německu to dává 21,1 milionu eur denně, při kurzu ČNB z 16. března 2026 (24,435 Kč/EUR) zhruba 515,6 milionu korun. Titulkových 525 milionů je mediální zaokrouhlení, reálný odhad se pohybuje mírně pod ním. I tak jde o částku, která by za měsíc pokryla roční rozpočet středně velkého českého města.

Jak se počítá „přirážka navíc“

Bukoldova metodika je překvapivě jednoduchá. Vzal průměrnou pumpovou cenu bez daní a odvodů v období leden–únor 2026 jako základ. Pak sledoval, o kolik se tato cena zvýšila v prvních čtrnácti dnech po začátku krize, a porovnal ji s růstem ceny ropy Brent ve stejném období.

Výsledek:

Fotbalová derby nejsou jen Sparta proti Slavii a skutečný fanoušek to ví. Kdo si říká skalní, pozná aspoň 8 z 10

SportyŽivě.cz

4 h

Denní prodeje v Německu pak udělaly zbytek aritmetiky: 17,9 milionu eur denně z nafty a 3,2 milionu z benzinu. Klíčové je, že přes 80 % celkových nadzisků generuje diesel, a právě tam je disproporce nejkřiklavější. Cena na pumpě vyskočila víc než dvojnásobně oproti tomu, co by odpovídalo zdražení suroviny.

Proč zrovna nafta a proč to není jen „drahá ropa“

Bukold i nezávislá metodická poznámka organizace Transport & Environment shodně vysvětlují, že evropský dieselový řetězec je strukturálně napjatější. Německo sice vyrábí přebytek benzinu, který musí exportovat, ale u nafty domácí rafinérie pokrývají jen asi 90 % spotřeby. V krizovém březnu mohl být podíl domácí výroby dokonce vyšší, importy klesly. Přesto cena letěla nahoru.

Studie z toho vyvozuje, že zdražení nelze jednoduše svést na drahé dovozy hotového paliva. Mechanismus je jiný: vertikálně integrované koncerny, v Německu dominuje pětice Aral, Esso, Jet, Shell a Total, sedí současně na rafinériích i na pumpách. Když trh očekává nedostatek, marže se rozšíří v obou patrech řetězce najednou. Bundeskartellamt tento vzorec popisuje jako oligopolní paralelní cenové chování a sleduje ho od roku 2011.

Problém nezmizel, v dubnu se prohloubil

Kdo by čekal, že březnový výstřel byl jednorázový, mýlil se. Bukoldův dubnový update pro Greenpeace ukazuje, že v období nejintenzivnějších bojů narostly denní nadzisky na německém trhu na 27 milionů eur. A v prvních dnech příměří, kdy ropa začala klesat, ale pumpové ceny reagovaly se zpožděním, vystřelil denní nadbytek dokonce na 36,9 milionu eur, tedy přes 900 milionů korun denně.

Jde o klasický asymetrický vzorec, který automobilové kluby i antimonopolní úřady znají pod přezdívkou „rakety a peříčka“: ceny na pumpě vyletí nahoru jako raketa, ale dolů klesají pomalu jako peříčko.

Co to znamená pro české řidiče

Přímá česká obdoba Bukoldovy studie neexistuje. Strukturální podmínky jsou ale podobné. ORLEN Unipetrol provozuje dvě rafinérie a zároveň největší síť čerpacích stanic v Česku s podílem 23 % trhu a bezmála 440 stanicemi. Vedle něj působí MOL se Slovnaftem.

Orientační redakční propočet z dat ČSÚ a americké EIA: mezi únorem a březnem 2026 vzrostl Brent zhruba z 70,9 na 101 USD za barel, což po přepočtu odpovídá asi +4,62 Kč/l. Ve stejném období zdražil v Česku Natural 95 o 4,86 Kč/l, tedy téměř kopíruje ropu. Nafta ale vyskočila o 9,09 Kč/l. Hrubý rozdíl navíc u dieselu tak vychází kolem 4,47 Kč na litr. Jde o orientační odhad bez očištění o zpoždění dodávek, zásoby a kurz koruny k dolaru, ne o závěr recenzované studie. Přesto naznačuje, že dieselový fenomén není čistě německý.

Dá se s tím něco dělat?

Nástrojů je několik, žádný není zázračný.

• Cenová transparentnost: V Německu funguje od roku 2013 Markttransparenzstelle für Kraftstoffe (MTS-K), od dubna 2026 navíc platí pravidlo jednoho denního zdražení ve 12:00. ADAC doporučuje tankovat těsně před polednem, po zdražení skočí cena Super E10 v průměru o 9 ct/l a dieselu o 10,5 ct/l.
• Windfall tax: EU už v říjnu 2022 formálně zavedla povinný dočasný „solidarity contribution“ pro firmy v ropě, plynu, uhlí a rafinaci. Podle zprávy Evropské komise z listopadu 2023 členské státy nahlásily očekávané výnosy kolem 17,5 miliardy eur. Precedent tedy existuje a Greenpeace ho výslovně navrhuje obnovit.
• Soutěžní dohled: Bundeskartellamt v roce 2022 rozjel sektorové šetření rafinerií a velkoobchodu. Prokázat právně zneužití dominance je ale podstatně těžší než popsat podezřelý cenový vzorec.

Žádný z těchto nástrojů nesníží cenu na pumpě příští pondělí. Windfall tax spíš zpětně sebere část mimořádného zisku a může financovat kompenzace. Na okamžitou cenotvorbu má větší vliv konkurence, a té je na oligopolním trhu s pěti dominantními hráči strukturálně málo.

Dvacet jedna milionů eur denně není abstraktní číslo z tiskové zprávy. Je to konkrétní suma, která každý den přeteče z peněženek řidičů do marží firem, jež současně těží ropu, rafinují ji a prodávají na vlastních pumpách. Studie neříká, že zdražení je vymyšlené. Říká, že jeho část nemá v ceně suroviny žádné opodstatnění.