Absolutní přednost pro chodce na přechodech? Zjistili jsme za vás. Odpověď neuhodnete

Není to jen o posledních letech. Je pravdou, že se v české dopravě zabydlel nebezpečný mýtus. Lidé začali brát přechod pro chodce jako něco, co jim dává neomezenou moc. Stříbrný štít, který zastaví jakékoli auto, kdykoli si zamanou vstoupit do silnice. V redakci AutoŽivě upozorňujeme dlouhodobě na to, že realita je úplně jiná, než lidé věří. Zákon dává chodcům ochranu, nikoli absolutní přednost, a existují velmi konkrétní situace, kdy do vozovky vůbec vstoupit nesmí. Tahle hranice mezi „mohu vstoupit“ a „je to nebezpečné“ je přitom tenká.

Přechod pro chodce není vstupenkou do světa 100% ochrany

Právě to bývá důvodem většiny nedorozumění a nehod. Začněme fakty. Zákon o silničním provozu, konkrétně § 5 odst. 2 písm. f) a § 54, říká jasně, že řidič je povinen chovat se vůči chodcům zvlášť ohleduplně a před přechodem jim musí umožnit bezpečné přejití. Jenže hned druhá část právní úpravy upřesňuje, že chodec nesmí vstoupit do vozovky bezprostředně před blížící se vozidlo. Tedy v momentě, kdy by řidič už nestihl bezpečně zastavit. To je přesně ten okamžik, který se v praxi často ignoruje.

iZdroj fotografie: ŠJů / Creative Commons / CC BY-SA

Z pohledu reality provozu to znamená, že pokud auto jede povolenou padesátkou, má brzdnou dráhu kolem čtyřiceti metrů. A to v ideálních podmínkách. Když tedy chodec vkročí na silnici těsně před autem jen proto, že „má přednost“, riskuje nejen svůj život, ale i život řidiče. Nebo minimálně jeho nervy, auto, problémy. Tohle není otázka ega nebo „bojů mezi plechovkou a člověkem“, ale čisté fyziky. Brzdná dráha, reakční doba, adheze, počasí. Zákon s tím počítá, když stanovuje povinnost chodce nevběhnout autu do jízdní dráhy.

Od ledna se zvýší věk odchodu do důchodu. Týká se to spousty Čechů

udalosti247.cz

3 h

Chodec má povinnost použít přechod pro chodce

Zajímavé je, že právní úprava nevznikla jen proto, aby chránila řidiče, ale hlavně aby ochránila chodce samotné před jejich vlastním špatným odhadem. Statistiky totiž mluví jasně, každoročně v Česku zemře na silnicích více než šedesát chodců a stovky dalších jsou zraněny. Velká část těchto nehod se stane právě na přechodech, kde chodec sice teoreticky „měl přednost“, ale prakticky vstoupil do cesty příliš pozdě. Policie i BESIP dlouhodobě upozorňují, že přednost na přechodu není absolutní. V režimu zákona je to povinnost řidiče dát chodci možnost bezpečně přejít, ale zároveň odpovědnost chodce vstoupit do vozovky jen tehdy, když je přesvědčen, že to může udělat bez ohrožení sebe i ostatních.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Chodec tedy musí situaci odhadnout, rozhlédnout se a ujistit, že vozidla zastavují nebo zpomalují. Co je přitom důležité a často opomíjené? Zákon chodci ani neumožňuje vstoupit na přechod mimo okamžik, kdy může bezpečně dokončit celé přejití, nejen první krok. Pokud mezi chodcem a autem zbývá pár metrů a on přesto vstoupí s vírou, že „řidič musí zabrzdit“, dopouští se přestupku. Řidič sice musí reagovat, ale v případě nehody nese odpovědnost i chodec. Tím se dostáváme k paradoxu, který mnoho lidí nechce slyšet.

Stačí rozdíl jednoho metru, který láme bezepčí od nehody

Přechod není posvátné místo, kde se ruší fyzikální zákony a platí kouzelné slovo „přednost“ jako mantra nesmrtelnosti. Je to prostor se zvýšenou ochranou chodců, ale ne se zrušením jejich povinností. Pokud by zákon postavil jednoznačnou absolutní přednost chodce nad všechno ostatní, znamenalo by to jedno. Řidič by musel předvídat jeho pohyb i zpoza zaparkovaných aut nebo stromů, což je prakticky nemožné. Právě proto zákonodárce použil formulace, které mluví o „povinnosti umožnit bezpečné přejití“.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Nikoli o „povinnosti zastavit vždy a za všech okolností“. Je výslovně zakázáno vstupovat na přechod, pokud na semaforu svítí červený signál nebo pokud přijíždí vozidlo s právem přednostní jízdy. Typicky sanitka, policie nebo hasiči. V takovém případě nesmí chodec vstoupit, ani kdyby měl „zelenou“, pokud by to mohlo ohrozit bezpečný průjezd zásahového vozidla. To jsou situace, které se v médiích sice objevují spíš výjimečně, ale v praxi jsou běžné.

Naopak platí povinnost pro chodce, že pokud je přechod ve vzdálenosti padesát metrů, že ho musí použít. Znovu k jádru věci. Chodec může vstoupit až v okamžiku, kdy je jisté, že vozidla zastavují a situace je bezpečná. Řidič má sice povinnost být připraven zastavit, ale chodec má odpovědnost vstoupit pouze tehdy, pokud může bezpečně dokončit celé přejití. Absolutní přednost chodců je mýtus, je to chiméra, která neexistuje.