Snaha zavést elektromobily dopadla tragicky. Na skladech hnijí modely, které roky nikdo nechce – automobilky si balí saky paky

Stačí se podívat na mapu a jedno je jisté. Evropská unie je v rámci globálního měřítka zanedbatelným trhem. A přesto se snaží zvrátit koloběh života a vnutit trhu elektrická auta. V redakci AutoŽivě průběžně řešíme elektromobilitu, její stinné i pozitivní stránky. V Evropě je nějaká situace, jinde ve světě se na elektrická auta začínají dívat odlišně. Jak to vypadá na druhém konci světa? Austrálie prožila s elektromobilitou zvláštní déjà vu velkých automobilových slibů. Nejprve nadšení, pak trpělivé čekání a nakonec realita, která se vrátila s účetní tužkou v ruce.

Když se něco prodává hluboko pod cenou, je to podezřelé

Když dnes místní prodejci nabízejí roky neprodané kusy se slevami v přepočtu v řádu statisíců korun, není to jednorázový výkyv, ale kulminace trendu, který byl dlouho vidět mezi řádky. Elektromobily se v australských showroomech nehromadí kvůli špatnému počasí, ale kvůli špatné shodě mezi cenou, očekáváním a tím, co kupující reálně chtějí a potřebují. Řekl bych to ještě jinak. Elektromobily jsou drané, nepraktické a Australané je nechtějí. Vysoké slevy fungují jako poslední pokus rozhýbat skladové vozy směrem k zákazníkům. Počty, které se na papíře jevily jako budoucnost, v reálném světě narazily na kombinaci infrastrukturních limitů, zvyklostí řidičů a jednoduché matematiky rodinných rozpočtů.

iZdroj fotografie: Bloomberg

Když se výrobce nebo importér rozhodne přecenit v řádu stovek tisíc, je to signál, že standardní akce přestaly dávat smysl. A že nůžky mezi doporučenou cenou a tržní ochotou platit se rozevřely víc, než je zdrávo. V australských měřítkách přitom nejde o drobnost. Rozlehlé vzdálenosti, mimo města sporadické dobíjení a specifické nároky na využití aut nedávají elektrovozům tolik prostoru zavděčit se univerzálně. Když k tomu přidáte přiznanou skutečnost, že některé značky už na místním trhu končí, je zřejmé, že nejde jen o dočasný šum, ale o korekci strategie.

MMA zápas mohl skončit katastrofou. Bojovníci po zběsilém útoku vyletěli z ringu

MMAmag.cz

2 m

Když to máte k nejbližší stanici den cesty, nepojedete elektrikou

Trh je neúprosný. Pokud se model neprodává, ani marketingová rétorika o „nové éře mobility“ nezaplatí skladné. A v okamžiku, kdy se sklady plní a kapitál se váže ve stojících autech, přichází nevyhnutelně fáze sešupu cen. Která má přeměnit inventář v cash flow. Sleva skoro až půl milionu Kč není kosmetická úprava. To je pokus o chirurgický zákrok bez narkózy. Příběh se přitom opakuje v několika krocích. Příděly vozů na trhy, kde se čekalo, že subvencemi a regulacemi se poptávka „dotlačí“, střet s praktickými požadavky zákazníků, první opatrné akční nabídky a nakonec otevřené přecenění v duchu „teď, nebo nikdy“.

iZdroj fotografie: Pxhere

Nejde přitom jen o samotnou cenu na štítku. Kupující přemýšlejí v součtu, jak daleko dojedu, jak rychle dobiju, kolik mne to bude stát po třech letech. Co udělá zůstatková hodnota, když dnes vidím, že nová auta padají o stovky tisíc. Právě obavy ze zůstatkové hodnoty dokážou zablokovat nákup ještě víc než vstupní cena. Pokud zákazník sleduje, že skladové kusy dostávají masivní slevy, tiše si promítá, co to udělá s jeho budoucím prodejem. A to je začarovaný kruh. Aby se auta prodala, musí zlevnit. Když zlevní, odradí tím část těch, kteří by koupili, ale bojí se propadu.

Levně koupíte a pak prodáte ještě za nižší cenu, proděláte

Do toho vstupuje infrastruktura. V městech se dá s elektromobilem žít relativně snadno, mimo ně se ale jakákoli neefektivita nabíjení znásobí. Austrálie svou geografií a rozptylem obyvatelstva prostě klade na dojezd a dostupnost energie jiné nároky než kompaktní evropské aglomerace. A když se k tomu přičte, že část řidičů elektrická auta vnímá spíš jako druhé vozidlo do rodiny, ale cenovky a nabídka tomu ne vždy odpovídají, je zaděláno na problém. Problém automobilek. V momentě, kdy se některé značky rozhodnou trh opustit, je to po úvaze, že náklady na udržení přítomnosti už nevyváží reálný objem prodejů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Teoreticky by pomohly agresivní dotace a sítě ultrarychlých nabíječek v místech, kde je lidé skutečně potřebují. Ale to je běh na dlouhou trať a s nejistým výsledkem. Trh potřebuje stabilitu. Z pohledu prodejců je vysoká sleva dvojsečná. Na jedné straně vyčistí sklady, na straně druhé nastaví novou mentální hranici, podle níž se budou měřit budoucí nabídky. Jakmile zákazník vidí, že z ceny může odmazat téměř půl milionu, jen těžko přijme, že příště zaplatí „plnou cenu“. A to se přelévá i do ojetin.