Prakticky všude v našem okolí existuje nějaká forma zimní povinnosti, ať už situativní, plošná podle data, nebo kombinovaná se značením.
Kdo jezdí autem po Evropě, koncem roku musí mít v hlavě trochu guláš. Omlouvám se za ten výraz, ale je to tak. Jsme sice v Evropské unii, ale v každé zemi platí něco jiného. V mnoha ohledech, byť teď mám na mysli věc ohledně přezouvání na zimní pneumatiky a s tím spojenou povinnost mít je na autě. Tohle téma v redakci AutoŽivě řešíme pravidelně a teď opět po půl roce nastal ten čas. Ano, Evropa, to není jenom Evropská unie. Ale i tak. Jak to tedy vypadá v různých zemích, kam český řidič může snadno zavítat?
Do Alp na lyže bez zimní výbavy, to snad nikoho ani nenapadne
Nejbližší soused s horami, kde je větší než minimální pravděpodobnost sněhu? Rakousko. V Rakousku je základní pravidlo poměrně jasné. Od 1. listopadu do 15. dubna platí tzv. situativní zimní povinnost. Neznamená to, že přesně v noci na 1. listopadu musí mít každý obuté zimáky bez ohledu na počasí. Ale jakmile jsou na silnici typicky zimní podmínky – sníh, uježděný sněhový povrch, břečka nebo náledí, je to tady. To mají osobní auta a lehké nákladní vozy do 3,5 tuny jezdit na zimních pneumatikách, případně mít na hnací nápravě nasazené sněhové řetězy.
Řetězy se ale nesmí používat jen tak, kdy se komu zachce, zákon je povoluje jen tehdy, když je vozovka skutečně souvisle pokrytá sněhem. Kdo má zkušenost s rakouskými kontrolami, ten ví, že tamní policie ani silniční služby nemají moc pochopení pro argumenty typu „vždyť ráno ještě bylo sucho“. V praxi to tedy znamená, že pokud se chystáte v zimě přes Alpy, je rozumné nečekat s přezutím na úplně poslední chvíli. Zvlášť když ráno může být silnice v údolí ještě mokrá, ale o pár set metrů výš už se budete prát s čerstvým sněhem.
Někde v Evropě platí povinnost zimních gum, jinde neplatí
O kus níž, ve Slovinsku, jsou na to ještě přísnější. Tamní pravidla mluví o tom, že zimní povinnost existuje stejně, ale časové okno je kratší. Od 15. listopadu do 15. března. Jenže klíčový rozdíl spočívá v tom, že ve Slovinsku jde v tomto období o všeobecnou, ne situativní povinnost. Tedy není podstatné, jestli na silnici leží sníh, nebo je sucho a 10 stupňů, v daném termínu má být auto vybavené zimními pneumatikami nebo jinak odpovídající zimní výbavou. A aby to nebylo málo, i mimo toto období může zimní povinnost „naskočit“ v okamžiku, kdy se podmínky zhorší. Pokud jsou zimní jízdní podmínky mimo zmíněná data, zimní povinnost se zase hlásí o slovo.
Zajímavý je i technický detail, všechny pneumatiky musí mít minimální hloubku dezénu 3 milimetry a na autě musí být zimní obutí na všech kolech, ne jen někde „na půl“. Pokud někdo spoléhá na celoroční pneumatiky, i ty jsou ve Slovinsku povolené, ale opět se hlídá minimální hloubka 3 mm. A kdo by snad chtěl dohrávat zimu na letních gumách se sněhovými řetězy v kufru, i to pravidla znají. Ve specifických podmínkách lze použít řetězy na letním obutí, pokud mají samotné letní pneu aspoň 3 mm. Ale stejně jako v Rakousku platí, že řetězy se smějí nasadit jen na skutečně zasněženou nebo zledovatělou vozovku.
V ČR platí povinnost od podzimu do jara, laicky řečeno
Maximální povolená rychlost s řetězy je přitom pevně daná, a to 50 km/h. Co naopak Slovinsko jednoznačně zakazuje, jsou hřeby. Itálie do toho vnáší tradiční „italský pořádek“, tedy systém, kde obecná pravidla existují, ale spousta konkrétních věcí se řídí regionálně a dopravním značením. Základní rámec říká, že zimní povinnost je rozkouskovaná podle oblastí, a proto je klíčové sledovat značky, které po cestě potkáváte. Právě ony říkají, kde začíná povinná zimní výbava, kde stačí řetězy v kufru a kde už se bez zimních gum vůbec nesmíte pohnout. Zajímavostí je, že na rozdíl od Slovinska jsou v Itálii hřeby povolené.
Ale když už se pro ně někdo rozhodne, musí je mít nasazené na všech kolech, tedy i na nápravě připojeného přívěsu, pokud s ním jedete. Tady s těmi hřeby si nejsem úplně jistý a budu moc rád, pokud někdo má zkušenost a dole v komentářích pod článkem se vyjádří. Specifickou kapitolou je Jižní Tyrolsko. Tam platí při zimních jízdních podmínkách také zimní povinnost, ale některé úseky mají pevně daný časový rámec. Ve městě Bolzano a na úseku dálnice A22 na Brenneru od Bolzana po Affi existuje generální, tedy plošná zimní povinnost. A to od 15. listopadu do 15. dubna. V tomto období se neřeší, jestli je zrovna sníh nebo ne, prostě musíte být zimně vybaveni.
V zimě, na sněhu a ledu na motorce a na letní gumě, to ne!
Motorkáři tam mají pravidla o něco tvrdší. Pokud jsou zimní jízdní podmínky nebo začíná sněžit, je pro ně jízda zakázaná úplně, včetně případného „dojezdu“ na letních pneumatikách. I v Itálii platí omezení rychlosti se sněhovými řetězy. Jakmile je máte nasazené, nesmíte překročit 50 km/h, stejně jako v okolních zemích. Německo k zimnímu obutí přistupuje o něco volněji, ale zase s velkým důrazem na „vhodnost“ výbavy. V zákoně ale opět není pevná časová hranice, ale situativní povinnost, podobná té rakouské. Jakmile jsou zimní podmínky, má být auto na vhodných pneumatikách. Maďarsko patří do skupiny zemí, kde obecná zimní povinnost neexistuje.
To ale neznamená, že o zimní výbavě vůbec nepřemýšlí. Pomocí dopravního značení může být krátkodobě na konkrétních úsecích vyhlášena povinnost mít zimní pneumatiky nebo sněhové řetězy při zimních podmínkách. Jakmile máte řetězy nasazené, opět platí maximální rychlost 50 km/h. Zajímavá praxe je i na hranicích – pokud se čeká silnější sněžení, může se stát, že policie nebo pohraničníci gumy kontrolují.
V Česku jsme zvyklí na kombinaci situativní a značkami vyznačené povinnosti. Mezi 1. listopadem a 31. březnem platí obecná zimní povinnost při zimních podmínkách. Navázaná na sníh, led, břečku nebo situaci, kdy toto může nastat. Jinak řečeno, teď už bychom měli mít všichni přezuto, nebo za výše uvedených podmínek nevyjíždět.
