Většina řidičů vidí jako hlavní problém elektromobilů jejich omezený dojezd a nutnost častého dobíjení, případně vyšší pořizovací cenu. Ten hlavní malér je ale úplně někde jinde.
Už jste to možná někdy slyšeli, speciálně v nějaké promo akci na prodej elektromobilů: mají méně součástek a z logiky věci jsou tedy méně poruchové. Vážně? Popravdě jsem o tom vždy celkem dost pochyboval, a to nejen kvůli (nejen kdysi) tragické kvalitě finální montáže Tesly. Realita posledních let je ale o dost složitější. Z pohledu spolehlivosti mají moderní elektromobily do dokonalosti stále dost daleko a mnozí noví majitelé se do servisu vracejí častěji, než by je těšilo. Čímpak to asi bude? Pojďme se na to podívat společně.
Extrémní rozdíl v délce vývoje a ladění je znát
Jak totiž uvádí renomovaný institut J.D. Power 2025 (U.S. Vehicle Dependability Study), mají elektromobily z posledních tří modelových let v průměru o 42 % více problémů než automobily se zážehovým motorem. To nezní jako reklama na spolehlivost, popravdě řečeno. Rok před tím to bylo ale ještě horší: 79 %. Současný vývoj může tedy vypadat jako jisté zlepšení. Plug‑in hybridy (PHEV) jsou dokonce hodnoceny jako nejproblematičtější kategorie vůbec; J.D. Power uvádí nárůst o 26 % oproti minulému roku.
Osobně se domnívám, že určitá ukvapenost a překotnost ve vývoji a uvádění nových modelů si zkrátka vybírá svou daň. Ono je opravdu rozdíl, pokud něco vyvíjíte a zdokonalujete téměř 150 let, jako v případě spalovacích motorů, nebo 20 až 25 let. Počítám samozřejmě od masivnějšího nástupu elektromobilů, tedy počínaje první Teslou, VW ID.3 nebo Renaultem Zoe, coby jakýmisi průkopníky elektromobility. Jestli bych si koupil ojetý elektromobil z prvních let výroby? Ani zadarmo. Ani kdyby mi zaplatili.
Mechanická odolnost osvědčených modelů: citelná výhoda?
A nejen kvůli stárnoucím (a zhusta málo dimenzovaným, typicky třeba první BMW i3) bateriím. Přičemž zajímavé je, že lepší výsledky vykazují elektromobily přestavěné z klasických spalovacích modelů než vozy postavené na čistě elektrických platformách. Například Mini Electric se spolehlivostí 98,4 % (což je na Mini skvělá hodnota) a Nissan Leaf (95,6 %) překonávají modely jako Tesla Model 3 nebo Volkswagen ID.3. Paradoxně tedy „provizorní“ konstrukce přináší méně problémů než technologicky pokročilé čisté platformy, především kvůli osvědčené mechanice a zkušenostem výrobců.
A navíc: elektromobil vám v případě problémů s elektronikou nebo pohonným ústrojím opravdu váš mechanik Václav z malého servisu pod kopcem neopraví. Údržba EV sice skutečně zahrnuje méně úkonů než u spalovacího motoru – nejsou zde výměny oleje, svíček ani výfukového systému – nicméně to ale neznamená, že servis je celkově snazší. Je tomu právě naopak. Což už ale prodejci elektromobilů moc nezmiňují. Zásahy do vysokonapěťových soustav, baterií a specifických chlazení vyžadují techniky s vyšší kvalifikací a zvláštním oprávněním pro práci s napětím přes 400 V.
Mechatronik se specializací na elektromobily: profese snů a zajištěná budoucnost
Takových odborníků je ale nejen v Česku, nýbrž i v celé Evropě dlouhodobý nedostatek. A samozřejmě: svoji práci si nechají dobře zaplatit. Podle údajů SAP pro rok 2025 je v České republice pouze zhruba 15 % automechaniků proškoleno na bezpečné postupy servisu vysokonapěťových vozidel. Značkové servisy Toyoty, Škody, BMW či Hyundai sice disponují vlastními týmy, menší dílny ale často odmítají elektromobily opravovat úplně. Popravdě se jim nedivím, zakázek „mimo elektro“ mají v ráji ojetin – v Čechách – i tak docela dost.
Až se tedy budete rozhodovat pro nákup automobilu, zvažte i toto hledisko. Z mnoha stránek zajímavé elektromobily mají také několik ne zrovna zanedbatelných nevýhod. Častý (a často ne zrovna jednoduchý) servis je jen jednou z nich.
Zákony
|
PŘEČTENÍ: 4386
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 2564
