Výkon, akcelerace, maximální rychlost. Řada lidí sleduje ale jen jednu věc, kolik litrů paliva zmizí při běžném ježdění, tedy spotřebu.
Cena benzinu a nafty u nás rozhodně dramaticky neklesá. I když jsou menší výkyvy, dlouhodobě to nevypadá na zázrak. V Česku se litr Naturalu 95 drží okolo 41 korun, litr nafty kolem 43 korun. A v tu chvíli začíná být hodně znát, jestli auto žere devět litrů, nebo se spokojí s pěti.
Pokud někdo jezdí denně do práce, na nákupy, na víkendy za rodinou, začne tuhle matematiku velmi rychle cítit v peněžence. Představte si klasickou situaci. Máte benzínový vůz, který si vezme zhruba 8 až 9 litrů na sto kilometrů. Při současných cenách to znamená, že na sto kilometrů klidně necháte přes 350 korun.
U sportovních aut se spotřeba neřeší, každodenní realita je jiná
Kdo má delší dojíždění, udělá 20 tisíc kilometrů ročně úplně bez přemýšlení. Rázem jste jen na palivu někde kolem 70 tisíc ročně. A to se bavíme pouze o benzínu. Když se ale člověk sveze autem, které si vystačí s 5 až 6 litry na sto kilometrů, dostáváme se úplně jinam. Najednou se stejná trasa dá odjezdit zhruba za 230 až 260 korun. Roční rozdíl pak dělá klidně 20 tisíc i víc. Jen na tom, co se spálí v motoru. Proto má smysl dívat se na auta, která opravdu umí jezdit úsporně. Ne na papíře, ale v reálném provozu.
Ne v laboratorních podmínkách, ale při normálním ježdění. Přesně k tomu slouží různé řidičské databáze. Funguje to jednoduše. Řidiči si tam zapisují tankování, nájezdy, průměrné spotřeby. Z tisíců jednotlivých jízd pak vzniká průměr, který má k realitě mnohem blíž než tovární prospekt.
Ano, každý řidič je jiný, někdo jezdí hodně po dálnici, někdo jen po městě, někdo má těžkou nohu. Ale když se všechno zprůměruje, dostaneme žebříček aut, která prostě reálně žerou nejméně. A to jak u benzinu, tak u dieselu. Z téhle statistiky vychází seznam, který má smysl sledovat i v českých podmínkách.
Velký motor, velká spotřeba, proto lidi často sahají po litrech
Samotná auta jsou stejná, fyzika je stejná, jen ceny paliv si člověk musí přepočítat na koruny. Vezměme nejdřív benzínové modely. V čele stojí Suzuki Celerio se spotřebou 4,6 litru benzinu na 100 kilometrů. Stejnou hodnotu má podle databáze i Toyota Yaris Cross. Těsně za nimi je Toyota Yaris Hybrid se spotřebou 4,7 litru. Čtvrté místo patří Toyotě Aygo X se 4,8 litru, stejný průměr ukazuje i Hyundai Ioniq a Honda Jazz Hybrid. Pak je tu dvojice Suzuki Swace a Lexus LBX, obě auta se drží na pěti litrech. Devátý je Kia Niro s průměrem 5,1 litru.
Některé značky umí s nízkou spotřebou velmi dobře pracovat
Desítku uzavírá Toyota Prius s hodnotou 5,2 litru na sto. Všechna čísla jsou reálná, podle tankování konkrétních řidičů. Nejde o laboratorní cyklus, ale o obyčejný život. Suzuki Celerio na první příčce nepřekvapí. Je to malé městské auto s nízkou hmotností. Motor má skromný výkon, auto je úzké, obuté do úsporných pneumatik.
Není to žádný rychlostní rekordman a ani k tomu není stavěné. Typický majitel Celeria jezdí spíš ve městě a po okreskách, než aby se honil po dálnici. V takovém režimu není problém udržet se pod pěti litry. Průměr 4,6 litru je díky tomu opravdu dosažitelný, když člověk jezdí plynule a nesnaží se ze semaforu dělat závodní start. V českém prostředí to znamená zajímavý propočet.
Při 4,6 litru na sto kilometrů a ceně benzínu kolem 41 korun vychází palivo na přibližně 189 korun za 100 kilometrů. Při ročním nájezdu 20 tisíc kilometrů je to asi 37 800 korun za rok. Kdo se sveze v nějakém starším benzínovém SUV, které bez mrknutí oka bere 9 litrů, ten při stejné trase zaplatí skoro dvojnásobek. A to se bavíme o číslech, která nevypadají nijak extrémně. Tohle je rozdíl, který na účtu prostě vidět je. Zajímavé je, jak v žebříčku dominuje Toyota se svými hybridy.
Yaris Cross s 4,6 litru, Yaris Hybrid se 4,7 litru, Aygo X s 4,8 litru, Prius s 5,2 litru. K tomu připočtěme Suzuki Swace, které technicky vychází z Toyoty Corolla, a Lexus LBX jako prémiovější variaci na totéž. Hybridní technologie se Toyotě dlouhodobě vyplácí. Kdo se naučí s hybridem žít a chápe jeho logiku, umí se držet hodně nízko. Ve městě se často jede na elektřinu, brzdění rekuperuje energii, motor běží v optimálních otáčkách. Výsledek je vidět v nádrži. Za kolik jezdíte vy?
