Při vyšších rychlostech je pravděpodobnost nehod větší a následky závažnější. Ale při nižších rychlostech se zase zvyšuje počet interakcí.
Sedmdesát kilometrů v hodině na dálnici. Zní to jako špatný vtip, ale skutečně se o tom mluví. Nejde o nějakou krátkodobou uzavírku nebo opravu povrchu. Jde o trvalé omezení rychlosti pro nákladní vozidla. Místo současných 80 km/h by kamiony měly jezdit maximálně 70 km/h.
Abychom za redakci AutoŽivě uklidnili, nejedná se o naše prostředí, jde o dálnice v Holandsku. Důvod? Úspora energie. Snížení emisí. Větší bezpečnost. Aspoň tak to tvrdí vládní institut Kennisinstituut voor Mobiliteitsbeleid, zkráceně KiM. Jenže realita může být trochu jiná. Dopravci už teď kroutí hlavou.
Nižší rychlost znamená delší čas na dodání zboží a materiálu
Dodávky materiálu se prodlouží. Logistika bude složitější. A otázka bezpečnosti je minimálně sporná. Celá věc začala v roce 2020. Tehdy Holandsko zavedlo rázné omezení rychlosti pro osobní auta. Denní limit na dálnicích klesl ze 130 km/h na 100 km/h. Cílem bylo snížit emise skleníkových plynů. Řidiči si stěžovali, ale opatření zůstalo. A teď přichází další kolo. Tentokrát míří na kamiony. Ty dnes smějí jezdit 80 km/h. Podle nového návrhu by to mělo být jen 70 km/h. Rozdíl deseti kilometrů v hodině se možná nezdá jako drama.
Ale v praxi to znamená výrazně delší časy na trase. Každá hodina jízdy se protáhne. Každá dodávka dorazí později. A každý řidič stráví víc času za volantem, což rozhodně není ideální z hlediska únavy. Zpráva institutu KiM přišla s jasným argumentem. Omezení rychlosti kamiónů je klíčové pro úsporu energie.
Nižší rychlost znamená nižší spotřebu paliva. A tím pádem i menší energetickou náročnost celé dopravy. Institut navíc tvrdí, že by to mohlo zlepšit bezpečnost na holandských silnicích. Jenže právě tady začínají pochybnosti. Bezpečnost totiž není jen o tom, jak rychle někdo jede. Jde taky o to, jak moc se liší rychlosti různých vozidel.
Nižší rychlost ne vždy znamená nižší riziko, není to snadné
Právě tady může být problém. Dnes v Holandsku jezdí osobní auta 100 km/h a kamiony 80 km/h. Rozdíl je 20 km/h. Provoz je relativně klidný. Auta kamiony předjíždějí, ale ne nějak dramaticky často. Pokud by ale kamiony jezdily jen 70 km/h, rozdíl by narostl na 30 km/h. To už je znát. Osobní auta budou kamiony předjíždět mnohem častěji. Zvýší se počet interakcí mezi vozidly. A právě to může vést k nárůstu rizikových situací. Americké a britské studie na to upozorňují už dlouho. Velké rozdíly v rychlostech nejsou bezpečné. Naopak.
Čím víc se rychlosti liší, tím víc manévrů musí řidiči dělat. A každý manévr je potenciální riziko. Navíc je tu ještě jeden aspekt. Únava řidiče. Jezdit 80 km/h na dálnici je už samo o sobě monotónní. Motor běží na nižších otáčkách, krajina se míhá pomalu, pozornost klesá. A teď si představte, že byste měli jezdit ještě pomaleji.
Sedmdesát kilometrů v hodině na rovné dálnici je opravdu málo. Řidič se musí víc soustředit na to, aby vůbec udržel pozornost. Paradoxně to může vést k většímu riziku mikrospánku nebo ztráty koncentrace. Holandsko ale nemá jen tenhle nápad. Institut KiM přišel s celým balíkem doporučení, jak snížit spotřebu energie v dopravě.
Jde o spotřebu? Možná, ale souvisí s tím delší dodací lhůty
Dvě z nich se týkají přímo nákladní dopravy. První doporučení zní docela zajímavě. Rychle nasadit 32 metrů dlouhé soupravy s celkovou hmotností 72 tun. Šlo by o tahač a dva plnohodnotné návěsy. Takové soupravy už dnes jezdí v některých zemích. Výhoda je jasná. Poměr spotřeby energie k přepravenému zboží je velmi příznivý. Jeden tahač, dva návěsy, méně motorů na cestách. Logicky to dává smysl. Méně vozidel znamená méně paliva, méně emisí, méně řidičů. A taky méně dopravních zácp, protože místo dvou kamiónů jede jen jeden delší.
Holandsko se na testování těchto souprav připravuje. Podle plánu by mělo začít už příští měsíc. Pokud se osvědčí, mohlo by se rozšířit dál. Druhé doporučení je právě to omezení rychlosti na 70 km/h. A tady už je situace mnohem komplikovanější. Na první pohled to vypadá dobře.
Nižší rychlost, nižší spotřeba, nižší emise. Ale v praxi to znamená delší dodací lhůty. Dopravci budou muset počítat s tím, že každá trasa zabere víc času. To se promítne do cen. Víc času znamená víc peněz. A ty nakonec zaplatí zákazník. Snad se nic takového nedostane k nám.
