Jeden z nejlepších modelů Volkswagenu nese hrdě odkaz populárního Golfu. Komické je, že možná lépe než originál. A navíc se nejmenuje Golf. Čím nás zaujal?
Některá setkání vám umí dočista změnit život, samozřejmě ideálně v tom pozitivním slova smyslu. A při těch dalších si zase někdy zásadně poopravíte názor na něco, o čem jste si mysleli, že to znáte dokonale. A pak jsou taková setkání, kde se to všechno spojí dohromady. A dostaví se pocit, který bych se nebál nazvat nirvánou. Zkrátka příjemná změna s určitým procitnutím, to celé najednou a v jednom okamžiku. Přesně to se mi stalo před několika dny. A rád se o to podělím s vámi.
Zajímavé setkání s ještě zajímavějším autem
To bylo tak. Zazvonil mi telefon a na druhém konci pomyslného „drátu“ byl můj dlouholetý kamarád a nyní i tak trochu kolega, pracující v jednom ze závodů saského Volkswagenu. „Poslyš, mám tady něco zajímavého, co by se ti mohlo líbit. Až budeš mít chvilku, dej vědět, potkáme se u mě.“ To byla výzva. Dotyčný totiž moc dobře ví, že píšu pro AutoŽivě.cz, a současně velmi dobře zná moji zálibu v malých, kompaktních, nicméně výkonných modelech. Čili se dalo čekat něco speciálního.
Hnán zvědavostí jsem si ten čas udělal opravdu rychle, navíc jsme stejně potřebovali něco probrat. Tak proč to odkládat. Ostatně jako většina z nás miluji, když se podaří spojit příjemné s užitečným. A to se tady přímo nabízelo. Přijel jsem, dali jsme „rychlé kafe“ a kolega mě již táhnul ke garáži. Respektive spíše takové menší hale, navíc dokonale vybavené. Z titulu svoji práce si to zkrátka uměl zařídit. Otevřeli jsme dveře a zamířili k plachtou zakrytému autu v rohu. Jeden se nemusí pohybovat v branži 30 let, aby začal tušit, co se pod tou plachtou skrývá.
Polo GTI má k obyčejnému modelu opravdu dost daleko
A tušení mě nezklamalo. Kolega stáhnul plachtu způsobem, jakým se na autosalonu v Ženevě odhaluje nový model Ferrari, aby pod plachtou vykouklo – Polo. „Cože? Ty mě sem táhneš kvůli PO-LU???!!! Je v tom atomový reaktor, umí to lítat jako Fantomasův Citroën, nebo…?“ Mluvíme spolu německy, kolega je Němec, čili to „nebo…?“ na konci mojí věty je v originále „oder…?“ – a bylo vyřčené přesně s tou lehkou dávkou ironie a sarkasmu, jak to jen Němci umí. A já tedy popravdě také.
Ale tak dobrá, i s trochou humoru, kolegu miluju, vím, že mi fandí a snaží se mi pomáhat, kde jen může. A to Polo navíc vypadalo opravdu zajímavě. Mimochodem na 18″ kolech. „Ano, je to Polo, ale nenech se zmást. Tohle opravdu není nákupní taška.“ Začal jsem ho obcházet a nemohl jsem si hned nevšimnout trojice písmen, jež jsou pro každého VW fandu svatým grálem: GTI. „Polo GTI? Co to má za motor?“ vypadlo ze mně, i když bych to popravdě měl vědět asi z hlavy. Přiznám se: Polo GTI šlo tak nějak vždy mimo mě. Čili jsem to z hlavy nevěděl.
2.0 TSI, 207 koní a 320 Nm na 1 300 kg hmotnosti
„Prosím Tě, je tam dvoulitrová EA888, 152 kW, čili 207 PS. Už s tím zdokonaleným vstřikem do mixu.“ Ano, to sedí. Němec řekne vždy „pé-es”. A sdělení od člověka, co má techniku VW posledních 20 let v malíku, ani nemohlo znít jinak. Miluju toho chlápka, mimo jiné i za tyhle jeho znalosti. „To nezní špatně,“ zněla pro změnu moje odpověď. Jeden můj pohled přes boční okénko na páku automatu pak vyvolal doplňující odpověď: „A 280ka DQ, nicméně do 360 Nm.“
Aha. Čili sedmistupňová dvouspojka, jejíž větší verze DQ380 je třeba v Golfu GTI nebo Audi S3. A DQ500 pak najdete třeba v brutální RS3. Souvislost s točivým momentem je myslím jasná (Audi RS3 má v sérii 400 koní a právě 500 Nm).
To auto mě začalo zajímat. Sedl jsem si dovnitř a musel konstatovat, že to tam vypadá lépe než v Golfu GTI osmé generace. Tohle je ještě „poctivé VW“, jakkoli už i tady se teplota klimy ovládá těmi hloupými kolébkovými spínači. Zlaté otočné ovladače třeba v novém Superbu nebo jejich starší a klasičtější verze (s ukazatelem teploty přímo v ovladači) ve starších vozech koncernu. A dotykové plošky na volantu – ještě že s nimi VW končí. Endlich.
Obratností a samozřejmostí projevu boří zažité představy
„Tak co? Půjdeme se projet?“ zazněla šibalská otázka, protože bylo nad slunce jasné, co odpovím. A že „NE” to opravdu nebude. To Polo se mi začínalo líbit, interiér byl jak nový a na tachometru svítilo 27 800 kilometrů (čtyři roky staré auto!!!), uvnitř to ještě vonělo novotou. Kárované sedačky, jak se na správné GTI sluší a patří, multimédia stále s klasickým ovladačem hlasitosti (o který nejnovější verze přišla).
Vyjeli jsme a po prvních metrech jsem cítil, jak malému Polu (v rozměrech ale většímu než třeba Golf čtvrté generace) dokonale pracuje podvozek. A jak si s lehkým vozem (1 300 kilogramů je na moderní, výkonný hatchback od VW skvělá hodnota) dvousetkoňový dvoulitr vyloženě pohrává. Ale zase ne natolik, aby vás to nebavilo. Manuál by mne asi bavil více, dvouspojka ale svoji roli plus minus zvládá. Jakkoli vás nepustí tam, kam sama nechce.
„Ber to jako pokračování ducha Golfu GTI. Tohle Polo GTI má totiž k původnímu odkazu Golfu GTI výrazně blíž než osmičkový Golf GTI“. Zahleděl jsem se na okamžik na kolegu, který tuhle nečekanou pravdu pronesl již se zcela vážnou tváří. A pokračoval: „O co šlo prvnímu a druhému Golfu GTI, o co šlo dvěstěpětce GTI od Peugeotu, o co šlo prvnímu Clio Sport, o co šlo všem malým Abarthům? O hbitý, mrštný, kompaktní vůz, s kterým se vejdeš na jakoukoli okresku.“
Polo GTI jako ideální návrat k receptu na hot-hatch
„A který můžeš používat denně, který tě nesežere zaživa v nákladech a bude praktický přes týden, stejně jako zábavný o víkendu. To je přesně hot-hatch. Tvoje přítelkyně s ním může na nákupy a ty o víkendu na okresku.“ Pomalu mi docházelo, jak hlubokou pravdu Sven má. A že tímto vozem už opravdu osmičkový Golf GTI není. A už vůbec ne třísetkoňový Clubsport. „Zapomeň na Golfa, ten strašně přibral, narostl, přestal mít obratnost, jakou má právě tohle Polo.“
Čím déle jsem Polo řídil, tím víc mne nadchlo. A pokud bych jej měl popsat jen jedním slovem, bylo by to nejspíš „samozřejmé“. Polo GTI je návykově samozřejmé takřka v jakékoli situaci. Baví vás každý metr a kilometr za jeho volantem, kde navíc postupně zjišťujete, že jeho velikost je opravdu tak akorát. Není ani malé, ani velké. Do zatáčky se skládá s radostí, ve městě je příjemně kompaktní, přesto disponuje 305litrovým zavazadelníkem a dělenými zadními sedačkami 60/40.
Ano, na stěhování lednice to nebude, ale víkend nebo dovolená ve dvou bez problémů. „Neuvažoval bys o něm? Je za mimořádně zajímavou cenu, první majitel je dealerství. Díky tomu jej dostaneš i s tříletou zárukou. A 28 000 najeto je nic.“ Ano, kolega vskutku ví, jak „popíchnout“. Přitom jsem do dnešního dne nečekal, že by mne mohlo Polo GTI kdy vůbec oslovit. Ale tohle bílé se všemi těmi výhodami kolem mne začalo vážně zajímat. Protože cena byla, s ohledem na stav, opravdu extrémně vstřícná. A ještě ta „ofiko“ VW záruka… Dám vám brzy vědět, jak jsem se rozhodnul.
Galerie
Zákony
|
PŘEČTENÍ: 4400
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 2578
