Dánský analytik Ilyas Dogru z automobilového klubu FDM spočítal, že ojetý elektromobil se finančně vyrovná benzinové ojetině už při 20 tisících kilometrech ročně. Má to ale háček.
Kdy se vlastně vyplatí přejít definitivně ze spalovacího motoru na elektromobil? A je lepší koupit pokud možno nový, s posledními technologiemi a plnou zárukou, nebo se naopak (zejména kvůli nižší ceně) vyplatí ojetina? A vyplatí se to celé vůbec? Zajímavé otázky. Pojďme si společně načrtnout možné odpovědi.
16. dubna 2026 zveřejnil dánský FDM, což je tamní obdoba českého autoklubu, analýzu celkových nákladů na vlastnictví auta, která neporovnává jen cenu benzinu a elektřiny, ale i pořizovací cenu, ztrátu hodnoty, servis, pojištění a financování. Výsledek překvapil i samotného autora: u nového elektromobilu se bod zvratu proti stávajícímu „spalováku” posunul z dřívějších 30 tisíc na 25 tisíc kilometrů ročně.
U ojetého elektromobilu je hranice ještě níž, kolem 20 tisíc kilometrů. Při 10 tisících a méně se přechod nevyplatí. Expert FDJ Dogru to na svém LinkedInu shrnul jednou větou: „Prodej levné auto, kup dražší, ušetři.“ Jenže dodal podmínku, bez které celý výpočet padá.
Proč právě ojetina, ne nové auto
Nový elektromobil ztrácí hodnotu rychleji než spalovací vůz, a právě tato ztráta v prvních letech vlastnictví lámala ekonomiku přechodu. U tři až pět let staré ojetiny je nejprudší propad za ní. Dogru ve svém modelovém příkladu staví proti sobě benzinový Peugeot 208 za 75 tisíc dánských korun a ojetý Hyundai Kona 64 kWh za dvojnásobek. Při 20 tisících kilometrech ročně a pětiletém horizontu vycházejí celkové náklady srovnatelně. Při vyšším nájezdu elektromobil vyhrává. Ano, to by mohla být cesta.
Zároveň navíc platí, že trh s ojetými elektromobily přestal být jen čímsi okrajovým. V Česku podle dat Centra dopravního výzkumu překonal počet dovezených ojetých elektromobilů v provozu hranici 20 tisíc kusů, jen za první čtvrtletí 2026 přibylo zhruba 2 600 vozů, meziročně o více než 60 %. TipCars na jaře evidoval přes 3 700 nabízených elektromobilů, z toho téměř tisíc pod 500 tisíc korun. Medián stáří? Čtyři roky. Medián nájezdu? Asi 43 tisíc kilometrů. Oboje citelně lepší než u spalovacích motorů.
Co rozhoduje: ne motor, ale zásuvka
Již zmíněný Dogru na LinkedInu říká natvrdo: klíčová podmínka je domácí nabíjení. A tady je již jasná paralela s českým automobilovým trhem.
Podle dat ČSÚ za březen 2026 stojí kilowatthodina v domácí sazbě D02d průměrně 6,43 Kč. Při orientační spotřebě 20 kWh na 100 km vychází energie na 129 Kč za 100 km. Benzinové auto se spotřebou 6 litrů na 100 km při ceně Naturalu 95 za 38,06 Kč za litr stojí 228 Kč za 100 km. Rozdíl je zhruba koruna na kilometr, při 20 tisících kilometrech ročně to dělá asi 20 tisíc korun jen na palivu, ještě před započtením levnějšího servisu elektromobilu.
Jenže stačí přesunout nabíjení na veřejnou síť a čísla se dramaticky mění:
| Způsob nabíjení | Cena za kWh | Náklad na 100 km |
|---|---|---|
| Domácí (D02d) | 6,43 Kč | ~129 Kč |
| E.ON (AC do 100 kW, den) | 9,50 Kč | ~190 Kč |
| ČEZ Standard (DC/HPC) | 12,40 Kč | ~248 Kč |
| Benzin (6 l/100 km) | 38,06 Kč/l | ~228 Kč |
Na rychlonabíječce ČEZ už elektromobil vychází dráž než benzinák. A proti hybridu, třeba Toyotě Corolla s WLTP spotřebou od 4,4 litru, tedy asi 167 Kč na 100 km, vyhrává elektromobil výhradně při domácím nabíjení.
Skutečný zlom proto neleží mezi spalovacím autem a elektromobilem. Leží mezi domácím nabíjením s vyšším nájezdem a veřejným nabíjením s nízkým nájezdem.
Drahý benzin není tak silný argument, jak se zdá
Eskalace konfliktu na Blízkém východě vyhnala ceny paliv nahoru, Ministerstvo financí na konci dubna stanovilo maximální přípustnou cenu benzinu na 43,89 Kč za litr. Přesto FDM varuje před panikařením. Zdražení paliva o ekvivalent dvou korun na litr zvyšuje náklad jen o 10 až 15 haléřů na kilometr. I extrémní skok by musel vydržet celých pět let, aby zásadně změnil celkovou ekonomiku vlastnictví.
Větší riziko pro ty, kdo s přechodem otálejí, je jinde: rostoucí evropská poptávka po ojetých elektromobilech může zastavit dosavadní pokles jejich cen. Nabídka v Česku sice rychle roste, ale stejně rychle roste i zájem kupujících.
Na co si dát pozor, aby výpočet nevyšel naprázdno
FDM ve svém průvodci koupí ojetého elektromobilu sestavil checklist, který platí i pro český trh:
- Stav baterie a záruka – nejdražší chyba je koupit levný import bez ověřené kapacity baterie a bez funkční záruky.
- Servisní historie – u elektromobilu je jednodušší, ale o to důležitější ověřit, že proběhly softwarové aktualizace.
- Parametry nabíjení – ověřit, zda auto zvládá AC třífázové nabíjení (11 kW) i DC přes CCS; pomalé nabíjení prodlužuje čas a zvyšuje náklady na veřejné síti.
- Zimní výbava – tepelné čerpadlo dokáže v zimě snížit spotřebu o 20–30 % oproti odporovému topení.
- Přístup do aplikace – u některých značek je nutný převod účtu na nového majitele, bez něj přijdete o vzdálenou diagnostiku i předklimatizaci.
Minimální kalkulačka před rozhodnutím vypadá takto: spočítejte rozdíl mezi prodejní cenou současného auta a cenou kupovaného elektromobilu, vynásobte roční nájezd úsporou na kilometr a podívejte se, za kolik let se vám investice vrátí. FDM jako orientační pomůcku uvádí, že moderní elektromobil ujede průměrně 5 km na jednu kilowatthodinu, při 20 tisících kilometrech ročně tedy spotřebuje asi 4 000 kWh.
Česko mělo na konci roku 2025 přes 7 500 veřejných dobíjecích bodů, z toho téměř tisíc s výkonem 150 kW a více. Otázka „kde nabiju“ se v roce 2026 přesouvá k (pro vaši peněženku rozhodně důležitější) otázce „za kolik a jak často nabíjím mimo domov“. A právě odpověď na ni rozhodne, jestli se vám přechod vyplatí, nebo jestli je vaše rozhodnutí držet se benzináku pořád racionální.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6524
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9774
